Viktor Knapp: Porovnání verzí
(Link) |
d (Linky) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Knapp vystudoval [[:cs:smíchov|smíchov]]ské gymnasium. V letech [[:cs:1932|1932]]–[[:cs:1936|1936]] vystudoval právnickou fakultu [[:cs:Universita Karlova|University Karlovy]], v letech [[:cs:1936|1936]]–[[:cs:1939|1939]] a [[:cs:1945|1945]]–[[:cs:1949|1949]] vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, [[:cs:sociologie|sociologii]] a [[:cs:historie|historii]]. | Knapp vystudoval [[:cs:smíchov|smíchov]]ské gymnasium. V letech [[:cs:1932|1932]]–[[:cs:1936|1936]] vystudoval právnickou fakultu [[:cs:Universita Karlova|University Karlovy]], v letech [[:cs:1936|1936]]–[[:cs:1939|1939]] a [[:cs:1945|1945]]–[[:cs:1949|1949]] vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, [[:cs:sociologie|sociologii]] a [[:cs:historie|historii]]. | ||
| − | Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech [[:cs:1937|1937]] | + | Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech [[:cs:1937|1937]]–[[:cs:1939|1939]] byl na vojně, kde zažil příhody [[:cs:Josef Švejk|švejkovského]] formátu, a to i za [[mobilisace]]. Po válce vstoupil do [[:cs:KSČ|KSČ]] a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech [[:cs:1948|1948]]–[[:cs:1954|1954]] byl vedoucím úředníkem v kanceláři [[president]]a republiky. |
| − | Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku [[:cs:1951|1951]] byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v [[:cs:Plzeň|Plzni]]. Od roku [[:cs:1952|1952]] byl členem korespondentem nově vytvořené [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku [[:cs:1962|1962]] byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž [[Československo|československým]] delegátem v [[UNESCO]]. | + | Od roku [[:cs:1948|1948]] byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku [[:cs:1951|1951]] byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v [[:cs:Plzeň|Plzni]]. Od roku [[:cs:1952|1952]] byl členem korespondentem nově vytvořené [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku [[:cs:1962|1962]] byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž [[Československo|československým]] delegátem v [[UNESCO]]. |
| − | V letech | + | V letech [[:cs:1948|1948]]–[[:cs:1950|1950]] byl za [[právnická dvouletka|právnické dvouletky]] členem [[rekodifikace|rekodifikační]] komise pro [[občanské právo]], předsedou subkomise pro práva věcná. [[Občanský zákoník]] z roku [[:cs:1950|1950]] je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku. |
| − | Za nové rekodifikace v letech [[:cs:1960|1960]]–[[:cs:1965|1965]] byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce [[:cs:1966|1966]] byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též ve | + | Za nové rekodifikace v letech [[:cs:1960|1960]]–[[:cs:1965|1965]] byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku [[:cs:1964|1964]] nemá žádný podíl. V roce [[:cs:1966|1966]] byl hostujím profesorem na [[:cs:Sorbonna|Sorbonně]]; přednášel též ve [[:cs:Štrasburk|Štrasburk]]u, [[:cs:Montpellier|Montpellier]], [[:cs:Aix-en-Provence|Aix-en-Provence]], v [[:cs:Nancy|Nancy]] a v [[:cs:Toulouse|Toulouse]]. |
| − | V letech [[:cs:1964|1964]]–[[:cs:1971|1971]] byl poslancem | + | V letech [[:cs:1964|1964]]–[[:cs:1971|1971]] byl [[poslanec|poslancem]] [[parlament]]u. Jako předseda ústavněprávního výboru [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] byl zpravodajem návrhu [[ústavní zákon|ústavního zákona]] o československé [[federacewfederaci]]. Za [[:cs:normalisace|normalisace]] byl odstaven. |
== Dílo == | == Dílo == | ||
Verse z 28. 9. 2006, 08:17
Akademik Viktor Knapp (1914–1996) byl nejslavnější český právník druhé poloviny 20. století a kontroversní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi Antonína Randy – právnického Palackého. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního občanského zákoníku z roku 1950 a velké novely z roku 1991 občanského zákoníku z roku 1964.
Knapp vystudoval smíchovské gymnasium. V letech 1932–1936 vystudoval právnickou fakultu University Karlovy, v letech 1936–1939 a 1945–1949 vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, sociologii a historii.
Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech 1937–1939 byl na vojně, kde zažil příhody švejkovského formátu, a to i za mobilisace. Po válce vstoupil do KSČ a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech 1948–1954 byl vedoucím úředníkem v kanceláři presidenta republiky.
Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku 1951 byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v Plzni. Od roku 1952 byl členem korespondentem nově vytvořené Československé akademie věd (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku 1962 byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž československým delegátem v UNESCO.
V letech 1948–1950 byl za právnické dvouletky členem rekodifikační komise pro občanské právo, předsedou subkomise pro práva věcná. Občanský zákoník z roku 1950 je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku.
Za nové rekodifikace v letech 1960–1965 byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce 1966 byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též ve Štrasburku, Montpellier, Aix-en-Provence, v Nancy a v Toulouse.
V letech 1964–1971 byl poslancem parlamentu. Jako předseda ústavněprávního výboru Národního shromáždění byl zpravodajem návrhu ústavního zákona o československé federacewfederaci. Za normalisace byl odstaven.
Dílo
- Problém nacistické právní filosofie. Praha 1947; reprint 2002, ISBN 80-86473-21-X
- et al.: Učebnice občanského a rodinného práva I – III. Orbis, Praha 1953 – 1954
- O možnosti použití kybernetických metod v právu. Praha 1963
- Odporovatelnost. In Právo a zákonnost 7/1992, p. 377 sq.
- Teorie práva. C. H. Beck, Praha 1995, 247 pp.
- et al: Občanské právo hmotné 1 – 2. Codex, Praha 1995; 2. vydání ASPI, Praha 2002
- O převodu vlastnictví smlouvou. In Ad Notam 3/1995, p. 49
- Poznámky o fideikomisární substituci. In Ad Notam 5/1995, p. 110
- SRN: Spolkový správní soud (BVerwG): Odpovědnost vlastníka pozemku za odstranění nebezpečí z tzv. starých závad. In Právní rozhledy 1/1996, pp. 34 – 36
- Kdo co vymyslel aneb Posuny času (Do diskuse o koncepci občanského zákoníku). In Právní rozhledy 3/1996, pp. 111 – 112
- Rakousko: Nejvyšší soud (OGH): Odporovatelnost právním úkonům v konkursním řízení a pasivní legitimace inkasní firmy. In Právní rozhledy 5/1996, pp. 230 – 233
- SRN: Bavorský vrchní zemský soud (BayObLG): Výklad plné moci ke zřízení zástavního práva k nemovitosti - libovolná výše věcného dluhu. In In Právní rozhledy 7/1996, pp. 340 – 343
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (I.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 424 – 425
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (II.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 425 – 426
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky o nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při koupi ojetého automobilu (III.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 426 – 428
- Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy. C. H. Beck, Praha 1996
Reference
- Proměny času. Vzpomínky nestora české právní vědy. Nakladatelství Prospektum, Praha 1998, 256 pp., ISBN 80-7175-063-8
