Vláda: Porovnání verzí
(Formulace) |
d (Odstavec) |
||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Členy vlády jmenuje [[president]]. Vláda je odpovědná [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovně]], jíž ze své činnosti skládá účty mj. při pravidelných [[interpelace|interpelacích]]. Sněmovma může kdykoli vyslovit vládě nedůvěru a přinutit ji tím podat [[demise|demisi]]. | Členy vlády jmenuje [[president]]. Vláda je odpovědná [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovně]], jíž ze své činnosti skládá účty mj. při pravidelných [[interpelace|interpelacích]]. Sněmovma může kdykoli vyslovit vládě nedůvěru a přinutit ji tím podat [[demise|demisi]]. | ||
− | Vláda rozhoduje ve sboru [[hlasování]]m. K přijetí jejího [[usnesení]] je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády. Ačkoli je vláda součástí exekutivy, není [[správní úřad|správním úřadem]], nevydává [[správní akt]]y a již vícekrát se proto objevily názory, že její rozhodování nepodléhá [[soud]]nímu přezkumu. Tento názor se však patrně neprosadí, neboť řada usnesení vlády, zejména pokud se týkají jmenování a odvolávání vládou jmenovaných funkcionářů, musí soudnímu přezkumu podléhat již s ohledem na ustanovení čl. 36 odst. 2 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]; navíc bylo [[judikatura|judikováno]], že z přezkumu nejsou vyloučena ani rozhodnutí [[president]]a, proto není na místě očekávat, že by soudy rozhodly opačně v případě hierarchicky níže postavené vlády. | + | Vláda rozhoduje ve sboru [[hlasování]]m. K přijetí jejího [[usnesení]] je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády. |
+ | |||
+ | Ačkoli je vláda součástí exekutivy, není [[správní úřad|správním úřadem]], nevydává [[správní akt]]y a již vícekrát se proto objevily názory, že její rozhodování nepodléhá [[soud]]nímu přezkumu. Tento názor se však patrně neprosadí, neboť řada usnesení vlády, zejména pokud se týkají jmenování a odvolávání vládou jmenovaných funkcionářů, musí soudnímu přezkumu podléhat již s ohledem na ustanovení čl. 36 odst. 2 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]; navíc bylo [[judikatura|judikováno]], že z přezkumu nejsou vyloučena ani rozhodnutí [[president]]a, proto není na místě očekávat, že by soudy rozhodly opačně v případě hierarchicky níže postavené vlády. | ||
K [[prováděcí předpis|provedení]] [[zákon]]a vláda vydává [[vládní nařízení]]. Jako pozůstatek [[federace]] a v důsledku úpadku češtiny se officiálně nazývá ''nařízení vlády''. Čeština nedokáže rozlišit mezi kabinetem (sborem ministrů, anglicky [[:en:Cabinet|Cabinet]]) a vládou v širším slova smyslu. | K [[prováděcí předpis|provedení]] [[zákon]]a vláda vydává [[vládní nařízení]]. Jako pozůstatek [[federace]] a v důsledku úpadku češtiny se officiálně nazývá ''nařízení vlády''. Čeština nedokáže rozlišit mezi kabinetem (sborem ministrů, anglicky [[:en:Cabinet|Cabinet]]) a vládou v širším slova smyslu. |
Verse z 3. 10. 2006, 22:53
Vláda je kolektivním orgánem exekutivní moci. Tvoří ji předseda vlády (nazývá se premiér, ministerský předseda nebo v některých zemích kancléř), místopředsedové vlády a řadoví členové vlády – ministři.
Členy vlády jmenuje president. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, jíž ze své činnosti skládá účty mj. při pravidelných interpelacích. Sněmovma může kdykoli vyslovit vládě nedůvěru a přinutit ji tím podat demisi.
Vláda rozhoduje ve sboru hlasováním. K přijetí jejího usnesení je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády.
Ačkoli je vláda součástí exekutivy, není správním úřadem, nevydává správní akty a již vícekrát se proto objevily názory, že její rozhodování nepodléhá soudnímu přezkumu. Tento názor se však patrně neprosadí, neboť řada usnesení vlády, zejména pokud se týkají jmenování a odvolávání vládou jmenovaných funkcionářů, musí soudnímu přezkumu podléhat již s ohledem na ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; navíc bylo judikováno, že z přezkumu nejsou vyloučena ani rozhodnutí presidenta, proto není na místě očekávat, že by soudy rozhodly opačně v případě hierarchicky níže postavené vlády.
K provedení zákona vláda vydává vládní nařízení. Jako pozůstatek federace a v důsledku úpadku češtiny se officiálně nazývá nařízení vlády. Čeština nedokáže rozlišit mezi kabinetem (sborem ministrů, anglicky Cabinet) a vládou v širším slova smyslu.