Ústavní činitel: Porovnání verzí
d (Link) |
d (Robot: Automated text replacement (-{{Viztéž}} +== {{Interní odkazy}} ==)) |
||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze [[trestní řízení|trestně stíhat]] jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná podobná privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce. | Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze [[trestní řízení|trestně stíhat]] jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná podobná privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce. | ||
| − | {{ | + | == {{Interní odkazy}} == |
* [[imunita]] | * [[imunita]] | ||
[[Kategorie:Ústavní právo]] | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
Verse z 4. 11. 2006, 01:59
Ústavní činitelé jsou nejvyšší funkcionáři státu individuálně vyjmenovaní v Ústavě.
V České republice to jsou:
- president republiky
- senátoři
- poslanci
- členové vlády
- soudci Ústavního soudu
- president a vicepresident Nejvyššího kontrolního úřadu
- členové Bankovní rady České národní banky
S jistými výhradami lze postavení ústavních činitelů přiznat i soudcům a případně též členům obecních a krajských zastupitelstev.
Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze trestně stíhat jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná podobná privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce.
