Právnická dvouletka
Právnickou dvouletkou se nazývá období let 1949-50, kdy došlo k rekodifikaci všech odvětví československého práva v duchu zásad revolučního učení marxismu-leninismu a pojetí společenských procesů jako třídního boje. Mnohde přitom byly kopírovány sovětské vzory, bez respektování místních právních tradic.
Dopad právnické dvouletky na jednotlivá právní odvětví byl nestejný: zatímco např. v rodinném právu došlo, přes poplatnost ideologické doktrině, k modernisaci již zastarávajícího práva rakouského, tzv. střední občanský zákoník ještě do určité míry respektoval tradiční principy, avšak některými zásadami, např. stanovením nerovnosti mezi subjekty soukromého práva, nastoupil cestu k rozvrácení občanského práva, jež bylo dovršeno následující rekodifikací v r. 1964. V oblasti trestního práva bylo - po sovětském vzoru - opuštěno formálního pojetí trestného činu a zdůrazněn faktor nebezpečnosti trestného činu pro společnost (tzv. materiální pojetí), což spolu s drakonickými tresty, zmírněnými až novelou v r. 1956, pomohlo uskutečnit následné stalinistické represe.
Nejdůležitější kodexy vydané v tomto období
- zákon o právu rodinném (č. 265/1949 Sb.)
- občanský zákoník (č. 141/1950 Sb.)
- trestní zákon (č. 86/1950 Sb.)