Ad liceitatem
Verse z 24. 2. 2007, 08:23; Tomáš Pecina (Diskuse | příspěvky)
Ad liceitatem (lat. "k dovolenosti", od licere = být dovolený) jsou v kanonickém právu takové náležitosti (podmínky) kanonickoprávního úkonu, jejichž nedodržení sice nezakládá jeho neplatnost, ale církev takto učiněný úkon reprobuje a obvykle i trestá.
Příkladem je svátost eucharistie udělená řádně vysvěceným knězem osobě, která není kanonicky oprávněna ji přijmout (např. z důvodu exkomunikace nebo interdiktu).
Hranice mezi neplatností a nedovoleností jsou často nejasné a autoritou pro konečné rozlišení je podle církevního učení – přes papežské pretense v tomto směru – pouze Bůh.
