Rovnost

Princip rovnosti v právech patří k základním maximám demokratického právního státu: není náhoda, že byl jedním ze tří požadavků Velké francouzské revoluce, "liberté, égalité, fraternité", a že je zmiňován na prvním místě v Deklaraci nezávislosti Spojených států: "We hold these truths to be self-evident, that all men are created equal...". V ústavním řádu (pořádku) České republiky je požadavek rovnosti vyjádřen v preambuli Ústavy a v čl. 1 Listiny základních práv a svobod: "Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech."

V právu se rovností rozumí především rovnost ve vztahu občana a státu: státní moc nesmí při aplikaci práva rozlišovat mezi občany na základě jejich společenského nebo ekonomického postavení, podle ethnické příslušnosti, podle pohlaví, věku ani podle žádného jiného diskriminačního dělítka. Stejně tak musí mít všichni občané rovnou možnost účastnit se politického života a ucházet se o veřejné funkce.

Důležitým vyjádřením požadavku rovnosti je princip rovnosti stran v řízení před orgány veřejné moci.

Situace za komunismu

Princip rovnosti flagrantně porušoval komunistický režim, který vyznával ideologii, podle níž v důsledku historické predeterminace přísluší různým společenským vrstvám (třídám) různá míra práva podílet se na řízení veřejných věcí. Dělnická třída a její avantgarda, komunistická strana, je předurčena být vedoucí silou ve společnosti, zatímco příslušníci tzv. buržoazní třídy musí být zbaveni moci, potlačeni a postupně převychováni. Tuto opresivní a nenávistnou ideologii označil zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu za zločinnou.

Situace v České republice

V dnešní České republice je rovnost sice ústavně zakotvena, avšak v důsledku vysoké míry korupce nelze přístup státní moci k občanům v tomto smyslu označit za bezvadný. Úplatky se po r. 1989 staly běžnou součástí života a s jejich pomocí si lze zajistit jak neoprávněné výhody (veřejné zakázky, přestupkovou, případně i trestní imunitu), tak výsadní, privilegované postavení ve společnosti.

Zvlášť flagrantním případem porušování principu rovnosti je přetrvávající a zejména v menších městech obvyklá praxe, kdy policisté promíjejí dopravní přestupky řidičům těch motorových vozidel, jejichž registrační značka je tvořena zvláštní kombinací číslic, např. BMP 55-55; tyto registrační značky jsou přidělovány pouze občanům, kteří se těší zvlášť dobrým vztahům s představenými místní policejní správy, např. vlivným podnikatelům nebo úředníkům.