Právní skutečnost
Jako právní skutečnost se označuje právně relevantní faktický nebo právní stav nebo událost.
Příkladem faktické právní skutečnosti je vzetí obviněného do vazby, příkladem komplexní (odvozené) právní skutečností, jíž neodpovídá žádná faktická událost, je právní moc rozhodnutí. Za právní skutečnost s užším smyslu je někdy pokládána pouze faktická událost.
Právní skutečnost může sama o sobě nebo ve spojení s dalšími právními skutečnosti naplňovat určité skutkové podstaty a zakládat a rušit související právní vztahy, např. právní skutečností narození dítěte vzniká mezi dítětem a jeho rodiči právní vztah rodičovství, z něhož vyplývají pro obě strany rozsáhlá práva a právní povinnosti.
Právní skutečnosti mohou být různě řetězeny a vázány na další podmínky: např. právní skutečnost oznámení rozhodnutí doručovaného do vlastních rukou nastává tehdy, když nastane 1. doručení této písemnosti adresátu, nebo 2. jejímu odmítnutí adresátem, popř. 3. oznámení o uložení písemnosti a adresát si písemnost ani za deset dnů nevyzvedne, takže se uplatní právní fikce náhradního doručení.
