Vyhláška
Vyhláška je dnes druhem podzákonného právního předpisu. Vyhlášky mohou vydávat ústřední správní úřady (a některé další úřady, jimž to zákon umožní), obce a kraje.
Obecní a krajské vyhlášky upravují určité záležitosti v samostatné působnosti obce nebo kraje, a to poměrně volně: obec nebo kraj tu nejsou striktně vázány zákonným zmocněním, ale mohou upravit vše, co lze podřadit pod pojem záležitost obce, resp. kraje. Tato volnost však naráží na meze ústavněprávní, a tak Ústavní soud každoročně ruší několik obecních vyhlášek právě s odůvodněním, že obec překročila svou pravomoc (týká se to např. vyhlášek zakazujících konsumaci alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích, vyhlášek zakazujících propagaci komunismu, vyhlášek omezujících chov domácích zvířat apod.). Dne 11. prosince 2007 však ÚS svou judikaturu změnil a posílil autonomii obcí.[1] Nadále již není třeba k vydání vyhlášky zákonné zmocnění, a to i když jsou jí ukládány povinnosti. Obecní vyhláška se tak stala plným originárním pramenem práva.
Naproti tomu vyhlášky vydávané ústředními úřady jsou prováděcími předpisy, tzn. jsou omezeny tím, co stanovuje jimi prováděný zákon (vyhlášky musí normovat secundum et intra legem, tzn. podle zákona a v souladu s ním).
Vyhlášku obce nebo kraje platné právo – poněkud pleonasmaticky – označuje jako obecně závaznou vyhlášku.
Původně vyhláška právním předpisem nebyla a tuto její funkci dnes převzalo oznámení označené jako sdělení.
