Veřejná správa

Veřejná správa je buď

1. druh činnosti (funkční pojetí), nebo
2. instituce, která ji vykonává (organisační pojetí)

Organisace veřejné správy

Veřejné správa je organisována do těchto útvarů – vykonavatelů veřejné správy:

1. správní úřady – státní a samosprávné správní úřady. V Německu nejsou správní úřady obvyklé. Místo nich je orgán správy + kancelář (jako je u nás ombudsman nebo v některých věcech ministr spravedlnosti). Typicky: Úřad na ochranu osobních údajů (ČR) – Federální komisař na ochranu osobních údajů (SRN).
2. kanceláře – na rozdíl od správního úřadu, který vydává správní akty, je kancelář pomocný útvar, sloužící orgánu správního úřadu, např. Úřad vlády, který slouží předsedovi vlády. V čele kanceláře stojí kancléř.
3. veřejné sbory
   1. ozbrojené síly – nejrůznější druhy vojsk, např. pozemní, letectvo, námořnictvo, marína (námořní pěchota) etc.
   2. bezpečnostní sbory – policie, hasiči, vězeňská služba, civilní zpravodajské služby.
4. veřejné ústavy – nesamostatné (bez právní subjektivity): v platném právním řádu organisační složky státu – a samostatné (s právní subjektivitou): v platném právním řádu obecně prospěšné společnosti a rozpočtové organisace. Např. základní a střední školy, knihovny, koupaliště, pohřebiště, etc.
5. veřejné podniky – na rozdíl od veřejných ústavů mají dosahovat zisku. V některých právních řádech mají formu kapitálových obchodních společností.

Podle judikatury Ústavního soudu (III. ÚS 686/02, III. ÚS 671/02) patří k základním znakům „veřejné instituce“ to, že jde o subjekt, který je zřízený za veřejným účelem, je zřízený státem, jeho orgány jsou kreovány státem a jeho činnost podléhá státnímu dohledu.

Další odkazy

• zákon č. 15/1914 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních sluhů (služební pragmatika)
• státní služba (úřad vlády)
• zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)