Obchodní právo

Verse z 23. 1. 2013, 14:36; Guy Peters (Diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verse | zobrazit současnou versi (rozdíl) | Novější verse → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Obchodní právo (komercialistika) je odvětví soukromého práva zabývající se obchodními vztahy, tedy právními vztahy vznikající mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností. Ačkoli jde fakticky o součást občanského práva, pro jeho důležitost se obchodnímu právu přiznává zvláštní postavení a je zkoumáno i vyučováno odděleně.

Laici někdy pokládají za součást obchodního práva i vztahy vznikající mezi prodejcem a jeho zákazníkem – spotřebitelem. To je však omyl: tyto vztahy jsou předmětem spotřebitelského práva.

K rozvoji české komercialistiky přispěl Albín Bráf a Arnošt Malovský-Wenig. Mezi nejznámější české žijící komercialisty patří Irena Pelikánová, Jan Dědič, Karel Eliáš, Bohumil Havel a Tomáš Dvořák.

Účetnictví

Součástí obchodního práve je i účetnictví. Praxe často zaměňuje mezi výdělečností (angl. gain) a ziskem (angl. profit). Zatímco výdělečnost je vlastní i jiným činnostem než kommerčním, úsilí o zisk je podstatou obchodního práva.

Dalším problémem je zaměňování nákladů s výdaji a výnosů s příjmy:[1]

  1. náklady x výnosy = zmenšení x zvětšení majetku. Je do budoucna. Jejich rozdíl je výsledovka.
  2. výdaje x příjmy = zmenšení x zvětšení aktiv (cum grano salis peněz), zejména hotovosti. Je faktické. Jejich rozdíl vyjadřuje peněžní tok. Příjmem je např. záloha.

Vystavení faktury je výnos; proplacená faktura je příjem.

Vizte též

Prameny a literatura

  • Tomáš Richter: O logice a limitech korporačního práva: teoretické základy. In Právní rozhledy 23/2008, pp. 845–855.
    • Robert Pelikán & Irena Pelikánová: Návrat právního nihilismu? In Právní rozhledy 6/2009, pp. 219–222; konservativní odsudek liberálního Richterova článku.

Další odkazy