Preambule
Preambule (z lat. praeambulum = "to, co předchází"; angl. preamble, u smluv též recitals, něm Präambel, fr. préambule) je úvodní část právního předpisu nebo smlouvy, v níž se deklarují východiska, příp. účel textu, který následuje.
Preambule právního předpisu
Preambule jsou běžné u základních právních předpisů, jako např. Ústavy:
v čase obnovy samostatného českého státu,
věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,
odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,
odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu,
prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky
Podle většinového názoru je obsah preambule pouze deklaratorní a nemá závaznou povahu, používá se proto pouze jako výkladová pomůcka. V českém ústavním systému ovšem preambule Ústavy má normativní obsah.
Časté byly preambule v komunistických kodexech přijatých v době totality. Členily se na články označené římskými čísly a stanovily základní zásady, podle nichž bylo třeba právní předpis vykládat (viz též článek Totalita); tvořily tudíž jeho závaznou část. Po r. 1989 byly všechny tyto preambule zrušeny.
Preambule smlouvy
Ve smluvním právu se preambule, na rozdíl od angloamerického práva, používají poměrně zřídka a mají víceméně jen ozdobnou funkci.
Preambule evropských předpisů
Jak rozhodl ESD v § 54 Švédsko v. Nilsson, Hagelgren a Arrborn, CELEX: 61997CJ0162[1], preambule jsou nezávazné.
