Kolisní pravidla
Přestože je žádoucí konstruovat právní řád jako vnitřně bezrozporný, v praxi se nelze vyhnout případům, kdy na tutéž věc dopadá několik navzájem si protiřečících právních norem. V takovém případě se uplatní kolisní pravidla (neboli hierarchická kritéria), která stanoví prioritu (precedenci, hierarchii) právních norem.
Existují tři kolisní pravidla:
- Lex superior derogat inferiori (silnější zákon ruší slabší): Právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. ústavní zákon (a jemu naroveň postavená mezinárodní smlouva) má přednost před zákonem, který má zase přednost před nařízením nebo vyhláškou.
- Lex specialis derogat generali (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší právní norma, má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní předpis věc neupravuje. Tento kontravalentní vztah speciality a subsidiarity existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah obchodního zákoníku (zvláštní úprava, lex specialis) a občanského zákoníku (obecná úprava, lex generalis).
- Lex posterior derogat priori (pozdější zákon ruší dřívější). Pozdější (později schválený) právní předpis má přednost před dřívějším (starším) právním předpisem.
Ačkoli pravidla hovoří o "derogaci", nejde o zrušení zákona jako takového, pouze se určitá právní norma na daný případ neaplikuje.
Pokud dojde ke kolisi mezi samotnými kolisními pravidly, mají prioritu podle pořadí, jak jsou uvedena v seznamu. Např. pozdější zvláštní vyhláška (lex posterior a lex specialis) musí ustoupit dřívějšímu obecnému zákonu. Ve složitejších případech, zejména pokud jde o kolisi mezi více než dvěma právními normami, může však být určení priority obtížné a sporné.
