Ústavní činitel: Porovnání verzí
d (Typo) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich - např. poslance nebo soudce - lze [[trestní řízení|trestně stíhat]] jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání), jiní žádná zvláštní privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce. | Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich - např. poslance nebo soudce - lze [[trestní řízení|trestně stíhat]] jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání), jiní žádná zvláštní privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce. | ||
| + | |||
| + | {{Viztéž}} | ||
| + | * [[imunita]] | ||
[[Kategorie:Ústavní právo]] | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
Verse z 4. 10. 2006, 10:02
Ústavní činitelé jsou nejvyšší funkcionáři státu individuálně vyjmenovaní v Ústavě.
V České republice to jsou:
- president
- senátoři
- poslanci
- členové vlády
- soudci Ústavního soudu
- president a vicepresident Nejvyššího kontrolního úřadu
- členové Bankovní rady České národní banky
S jistými výhradami lze postavení ústavních činitelů přiznat i soudcům a případně též členům obecních zastupitelstev.
Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich - např. poslance nebo soudce - lze trestně stíhat jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání), jiní žádná zvláštní privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce.
