Dělba moci: Porovnání verzí
d (Typo) |
d (Typo) |
||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
na [[parlamentarismus|parlamentarismu]], tzn. primátu [[legislativa|zákonodárné moci]] nad [[exekutiva|mocí výkonnou]]. | na [[parlamentarismus|parlamentarismu]], tzn. primátu [[legislativa|zákonodárné moci]] nad [[exekutiva|mocí výkonnou]]. | ||
| − | Samotné oddělení složek moci však k dosažení [[:cs:demokracie|demokracie]] nestačí: ta musí být založena na [[suverenita lidu|suverenitě lidu]]. Oddělovaním různých mocenských složek se vyznačují i [[:cs:diktatury|diktatury]]; [[:cs:diktátor|diktátoři]] tímto způsobem usilují o eliminaci risika, | + | Samotné oddělení složek moci však k dosažení [[:cs:demokracie|demokracie]] nestačí: ta musí být založena na [[suverenita lidu|suverenitě lidu]]. Oddělovaním různých mocenských složek se vyznačují i [[:cs:diktatury|diktatury]]; [[:cs:diktátor|diktátoři]] tímto způsobem usilují o eliminaci risika, že se některá z nich postaví proti nim a [[:cs:diktaturu|diktaturu]], resp. [[:cs:diktátor|diktátor]]a svrhne. Proto bývá v těchto zemích běžné např. to, že [[policie]] a [[armáda]] jsou podobně organisovány a vyzbrojeny, tak aby [[:cs:diktátor|diktátor]] mohl čelit pokusu o povstání ([[:cs:puč|putschi]]) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo rozdělování mocenských organisací v době [[:cs:stalinismus|stalinismu]]. |
| − | že se některá z nich postaví proti | ||
Podobný princip však uplatňují i [[:cs:demokracie|demokratické]] země ve vztahu ke svým [[zpravodajská služba|zpravodajským službám]]. Těch existuje vždy několik, s odlišnými [[pravomoc]]emi i podřízeností, a částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou. Záměr podstatně omezit počet [[zpravodajská služba|zpravodajských služeb]] v [[Česká republika|České republice]], který prosazuje především [[:cs:ODS|ODS]], je proto velmi nebezpečným [[precedens|precedentem]]. | Podobný princip však uplatňují i [[:cs:demokracie|demokratické]] země ve vztahu ke svým [[zpravodajská služba|zpravodajským službám]]. Těch existuje vždy několik, s odlišnými [[pravomoc]]emi i podřízeností, a částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou. Záměr podstatně omezit počet [[zpravodajská služba|zpravodajských služeb]] v [[Česká republika|České republice]], který prosazuje především [[:cs:ODS|ODS]], je proto velmi nebezpečným [[precedens|precedentem]]. | ||
Verse z 22. 11. 2005, 08:47
Dělba moci (angl. separation of powers, fr. séparation de pouvoirs, něm. Gewaltenteilung) je koncepce uspořádání politického systému založená na myšlenkách Charlese Montesquieua (1689-1755), Johna Locka (1632-1704) a Jamese Madisona (1723-1801), podle níž mají být tři součásti státní moci - moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní - mocensky odděleny a navzájem se kontrolovat systémem brzd a rovnováh.
Český, patrně pod vlivem němčiny vzniklý překlad "dělba moci" není výstižný, neboť nejde o rozdělení moci, ale primárně o oddělení mocí; značně nepřesný je i překlad "brzdy a rovnováhy" (viz výklad u příslušného článku).
Původní Montesquieuova představa, jež počítala mj. s tím, že výkonná moc bude representována monarchou a s volitelností soudců, se neujala; z moderních politických systémů se jí nejvíce blíží uspořádání v USA.
Princip, že v demokratickém| právním státě je třeba státní moc rozdělit mezi legislativu, exekutivu a justici a tyto její složky musí být vybaveny takovými pravomocemi, aby se navzájem kontrolovaly, "držely v šachu", je dnes pokládána za podmínku sine qua non demokratičnosti politického systému, třebaže ten je zpravidla založen na parlamentarismu, tzn. primátu zákonodárné moci nad mocí výkonnou.
Samotné oddělení složek moci však k dosažení demokracie nestačí: ta musí být založena na suverenitě lidu. Oddělovaním různých mocenských složek se vyznačují i diktatury; diktátoři tímto způsobem usilují o eliminaci risika, že se některá z nich postaví proti nim a diktaturu, resp. diktátora svrhne. Proto bývá v těchto zemích běžné např. to, že policie a armáda jsou podobně organisovány a vyzbrojeny, tak aby diktátor mohl čelit pokusu o povstání (putschi) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo rozdělování mocenských organisací v době stalinismu.
Podobný princip však uplatňují i demokratické země ve vztahu ke svým zpravodajským službám. Těch existuje vždy několik, s odlišnými pravomocemi i podřízeností, a částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou. Záměr podstatně omezit počet zpravodajských služeb v České republice, který prosazuje především ODS, je proto velmi nebezpečným precedentem.
