Diskriminace: Porovnání verzí
d (Link) |
d (Link) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Diskriminace''' ( | + | '''Diskriminace''' (z lat. ''discriminare'' = rozlišovat, odlišovat) je termín se širokým a ne zcela ustáleným významovým polem. V právu se používá pro nerovný přístup založený na rasových, věkových, sociálních nebo dalších podobných, [[zákon]]em vesměs zapovězených kritériích. |
Zákaz diskriminace je [[základní práva|základním právem]] vtěleným do čl. 3 odst. 1 [[LZPS|Listiny základních práv a svobod]]: | Zákaz diskriminace je [[základní práva|základním právem]] vtěleným do čl. 3 odst. 1 [[LZPS|Listiny základních práv a svobod]]: | ||
| − | :<cite>Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti | + | :<cite>Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.</cite> |
| − | Obdobná úprava je obsažena rovněž | + | Obdobná úprava je obsažena rovněž v čl. 14 evropské [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod]] (Úmluva). Tyto dva zákazy však směřují pouze k diskriminaci v uplatňování [[základní práva|základních práv]], zákaz obecný, vyjádřený ve Dvanáctém dodatkovém protokolu k Úmluvě, se na české občany nevztahuje, neboť [[Česká republika]] k tomuto [[opční protokol|opčnímu protokolu]] nepřistoupila. |
| − | Povinnost nediskriminačního přístupu je přesto zakotvena | + | Povinnost nediskriminačního přístupu je přesto zakotvena v některých [[zákon]]ech, příkladmo v ustanovení § 1 odst. 4 [[zákoník práce|zákoníku práce]]; další záruky poskytují normy [[evropské právo|evropského práva]]. |
== Druhy diskriminace == | == Druhy diskriminace == | ||
Základním dělením je rozlišování positivní a negativní diskriminaci: | Základním dělením je rozlišování positivní a negativní diskriminaci: | ||
| − | * '''Positivní diskriminace''' znamená zvýhodňování na základě diskriminačního kritéria. Termín positivní diskriminace se | + | * '''Positivní diskriminace''' znamená zvýhodňování na základě diskriminačního kritéria. Termín positivní diskriminace se v českém kontextu rovněž užívá jako překlad anglického ''affirmative action'', tzn. opatření směřují k vyrovnání sociálních rozdílů záměrným zvýhodňováním tradičně znevýhodňované skupiny. |
* '''Negativní diskriminace''' znamená diskriminační znevýhodňování. | * '''Negativní diskriminace''' znamená diskriminační znevýhodňování. | ||
| − | Toto dělení, ač běžně užívané, nemá jasnou vnitřní logiku, neboť každé diskriminační kritérium je zároveň positivní a negativní: např. zvýhodńují-li se | + | Toto dělení, ač běžně užívané, nemá jasnou vnitřní logiku, neboť každé diskriminační kritérium je zároveň positivní a negativní: např. zvýhodńují-li se v jisté profesi muži, představuje to [[kontravalence|kontravalentní]] znevýhodňování žen. Rozumně je používat lze pouze v případě, že kritérium dělí populaci na výrazně nerovnoměrné skupiny, např. je-li rozhodují-li české [[soud]]y v případě Romů o uvalení [[vazba|vazby]] výrazně častěji než u neromského obyvatelstva, jedná se o negativní diskriminaci Romů, naopak vysoké zastoupení homosexuálů v určitém [[podnik]]u svědčí o jejich positivní diskriminaci vůči heterosexuální většině. |
Diskriminace se někdy rozděluje na '''přímou''' a '''nepřímou''': | Diskriminace se někdy rozděluje na '''přímou''' a '''nepřímou''': | ||
| − | * '''Přímá diskriminace''' je opatření, | + | * '''Přímá diskriminace''' je opatření, v jehož přímém důsledku dochází k diskriminačnímu následku (např. ženy na [[mateřská dovolená|mateřské dovolené]] dostanou hromadně [[výpověď]] z [[pracovní poměr|pracovního poměru]]). |
| − | * '''Nepřímá diskriminace''' je zdánlivě neutrální opatření, které je však ve svých důsledcích diskriminační - příkladem je rozhodnutí | + | * '''Nepřímá diskriminace''' je zdánlivě neutrální opatření, které je však ve svých důsledcích diskriminační - příkladem je rozhodnutí o posunu začátku pracovní doby o 10 minut, takže přespolní zaměstnanci, kteří dojíždějí do zaměstnání hromadnou dopravou, začátek pracovní doby nemohou stihnout. |
Podle diskriminačního kritéria se rozeznává diskriminace '''rasová''', '''ethnická''', '''podle pohlaví''' atd.; tento výčet však nikdy nemůže být úplný. | Podle diskriminačního kritéria se rozeznává diskriminace '''rasová''', '''ethnická''', '''podle pohlaví''' atd.; tento výčet však nikdy nemůže být úplný. | ||
Verse z 23. 10. 2005, 23:47
Diskriminace (z lat. discriminare = rozlišovat, odlišovat) je termín se širokým a ne zcela ustáleným významovým polem. V právu se používá pro nerovný přístup založený na rasových, věkových, sociálních nebo dalších podobných, zákonem vesměs zapovězených kritériích.
Zákaz diskriminace je základním právem vtěleným do čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod:
- Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
Obdobná úprava je obsažena rovněž v čl. 14 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). Tyto dva zákazy však směřují pouze k diskriminaci v uplatňování základních práv, zákaz obecný, vyjádřený ve Dvanáctém dodatkovém protokolu k Úmluvě, se na české občany nevztahuje, neboť Česká republika k tomuto opčnímu protokolu nepřistoupila.
Povinnost nediskriminačního přístupu je přesto zakotvena v některých zákonech, příkladmo v ustanovení § 1 odst. 4 zákoníku práce; další záruky poskytují normy evropského práva.
Druhy diskriminace
Základním dělením je rozlišování positivní a negativní diskriminaci:
- Positivní diskriminace znamená zvýhodňování na základě diskriminačního kritéria. Termín positivní diskriminace se v českém kontextu rovněž užívá jako překlad anglického affirmative action, tzn. opatření směřují k vyrovnání sociálních rozdílů záměrným zvýhodňováním tradičně znevýhodňované skupiny.
- Negativní diskriminace znamená diskriminační znevýhodňování.
Toto dělení, ač běžně užívané, nemá jasnou vnitřní logiku, neboť každé diskriminační kritérium je zároveň positivní a negativní: např. zvýhodńují-li se v jisté profesi muži, představuje to kontravalentní znevýhodňování žen. Rozumně je používat lze pouze v případě, že kritérium dělí populaci na výrazně nerovnoměrné skupiny, např. je-li rozhodují-li české soudy v případě Romů o uvalení vazby výrazně častěji než u neromského obyvatelstva, jedná se o negativní diskriminaci Romů, naopak vysoké zastoupení homosexuálů v určitém podniku svědčí o jejich positivní diskriminaci vůči heterosexuální většině.
Diskriminace se někdy rozděluje na přímou a nepřímou:
- Přímá diskriminace je opatření, v jehož přímém důsledku dochází k diskriminačnímu následku (např. ženy na mateřské dovolené dostanou hromadně výpověď z pracovního poměru).
- Nepřímá diskriminace je zdánlivě neutrální opatření, které je však ve svých důsledcích diskriminační - příkladem je rozhodnutí o posunu začátku pracovní doby o 10 minut, takže přespolní zaměstnanci, kteří dojíždějí do zaměstnání hromadnou dopravou, začátek pracovní doby nemohou stihnout.
Podle diskriminačního kritéria se rozeznává diskriminace rasová, ethnická, podle pohlaví atd.; tento výčet však nikdy nemůže být úplný.
