Talár
Talár (od lat. talus = pata) je úřední oděv používaný soudci a státními zástupci. Soudci náleží černý talár s fialovým lemem, státnímu zástupci černý talár s tmavě červeným lemem. Soudce a státní zástupce nosí talár pouze při výkonu své funkce, v jednací síni. Je-li prováděn procesní úkon mimo budovu soudu, taláry se nepoužívají.
Podle Otty je talár (lat. talaris, t. j. tunica talaris), u starých Římanů horní tunika sahající až po kotníky (talus). Odtud sluje tak posud hlavní roucho kněžské (klerika) a úřední roucho soudních úředníků.[1]
Taláry používané u obecných soudů jsou jednotné, zvláštní taláry mají pouze soudci Nejvyššího soudu. Odlišné jsou rovněž taláry soudců Ústavního soudu.
Nošení talárů, které je běžné ve většině zemí světa, má prastarý původ a odvozuje se od odznaků kněžského stavu. V některých zemích je součástí úředního oděvu i paruka nebo zvláštní pokrývka hlavy (baret nebo biret). Baret v Československu soudci nosili při vyhlášení rozsudku ještě za 1. republiky.
Provedení dnešního taláru není detailně právními předpisy upraveno. Předválečná úprava (vládní nařízení č. 25/1927 Sb. z. a n., kterým se určuje, při kterých příležitostech jsou soudci povinni nositi úřední oděv a jímž se vydávají bližší předpisy o jeho úpravě) byla naopak velmi podrobná – je z ní mj. patrno, že soudci Nejvyššího správního soudu nosili černé taláry s tmavozelenými pruhy:
(1) Úřední oděv se skládá z černého taláru a baretu.
(2) Talár z lehké vlněné látky jest řasnatý šat, který se vpředu zapíná a sahá až ke kotníkům. Přední část taláru jest 15 cm od kraje složena v záhyb, pro který se při stříhání přidá 7 cm; záhyb jest pod límcem založen a pevně přišit, dolů však jen volně splývá. Přední díl taláru vybíhá v hrotitý krční výkroj, jenž způsoben jest dvěma trojhrannými klopami (revery). Klopy, z nichž levá přeloží se přes pravou tak, že z náprsenky košile pod nákrčníkem (z halenky, odst. 8) zůstane jen malá část viditelna, jsou potaženy fialovým sametem a sahají od límce až k první knoflíkové dírce v pásce předního dílu.
(3) Na levé přední straně taláru našita jest podél přední obruby na vnitřní straně páska opatřená pěti knoflíkovými dírkami, jimž odpovídá na pravé přední straně taláru pět černých látkových knoflíků, vzdálených od kraje 6 až 8 cm. Na levé straně jest vzadu do švu vsazena kapsa z černého croisé.
(4) Zadní díl taláru má rozparek asi 50 cm dlouhý.
(5) Rukávy taláru jsou dole asi 50 cm široké; jejich dolní část na svrchní straně jest pokryta černým, fialově lemovaným 15 cm širokým a 35 cm dlouhým pruhem vroubkovaného hedvábí (moiré).
(6) Límec taláru jest stojatý a přeložený; jest zkrácen proti objemu krku tak, aby přední část košilového límce (límce halenky, odst. 8) s nákrčníkem byla viditelna.
(7) Pod límcem jest pevně všita pláštěnka všude stejné šířky, sahající do poloviny nadloktí a na obou stranách až do kraje předního dílu taláru. Jest opatřena hladkou podšívkou, střižena ze tří dílů – zadního a dvou předních – a má ve švech v nadloktí asi 15 cm vysoké rozparky, vyplněné složeným moiré hedvábím.
(8) K úřednímu šatu nosí soudce-muž bílou košili a nákrčník z černé lesklé hedvábné látky na způsob stužky, soudce-žena bílou halenku ke krku zapnutou s přeloženým límcem bez ozdob ze stejné látky a vázankou z černé lesklé hedvábné látky.
Na přední části taláru jest uprostřed levé strany prsou upevněn odznak dále popsaný tak, že jeho nejspodnější okraj zasahuje doprostřed sametového (hermelínového) lemu pláštěnky. Uprostřed černého heraldického štítku z talárové látky, 5 cm širokého, v kraji 6 cm a uprostřed 8 cm dlouhého, vsazen jest stříbrem lemovaný malý znak Československé republiky, položený přes starořímské fasces, z jejichž spodního konce pod znakem vybíhají na obou stranách tři lípové lístky. Okraj štítku, fasces i lípové lístky jsou vyšity starým zlatem. Rasces bezprostředně nad i pod malým znakem republiky, jakož i lípové lístky jsou zdobeny červeným hedvábím.
Baret, který se má dáti na hlavu, když se vynáší rozsudek nebo když se kdo béře do přísahy, skládá se z okrouhle vykrojené části náhlavní z černého ripsu s tuhým okrajem 8 až 9 cm vysokým a toliko na spodní části upevněným, nahoře však mírně volně odstávajícím. Okraj opatřen jest na obou stranách hlavy trojhranným zářezem a jest na spodní straně lemován 3 cm širokým pruhem fialového sametu.
(1) Úřední šat soudců nosí se podle 4 tříd, které se rozeznávají jen límcem taláru a lemováním na pláštěnce. Baret jest u všech tříd stejný. U soudců nejvyššího správního soudu nastupuje na taláru i baretu místo sametu fialového samet tmavozelený.
(2) První třída: Pro soudce ustanovené k soudům okresním a sborovým soudům I. stolice: límec taláru jest potažen talárovou látkou a okraj pláštěnky opatřen 7 cm širokým lemem z fialového sametu.
(3) Druhá třída: Pro předsedy sborových soudů I. stolice, soudce ustanovené k sborovým soudům II. stolice, k nejvyššímu soudu a k nejvyššímu správnímu soudu: jako u první třídy s tím rozdílem, že celý límec taláru jest potažen fialovým sametem a pokud jde o soudce nejvyššího správního soudu, tmavozeleným sametem.
(4) Třetí třída: Pro předsedy sborových soudů II. stolice, druhého předsedu nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu a senátní předsedy nejvyššího soudu i nejvyššího správního soudu: jako u třídy druhé toliko s tím rozdílem, že okraj pláštěnky jest opatřen 10 cm širokým lemem z hermelínu nebo jeho napodobeniny.
(5) Čtvrtá třída: pro prvního předsedu nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu: jako třída druhá s tím rozdílem, že celá pláštěnka jest potažena hermelínem nebo jeho napodobeninou.
(1) Úřední oděv úředníků státně-zastupitelských nosí se podle tří tříd a liší se od úředního šatu soudců jen tím, že na místo fialové barvy sametu nastupuje barva světle červená.
(2) První třída: pro úředníky státních zastupitelstev a vrchních státních zastupitelstev: jako prvá třída soudců.
(3) Druhá třída: pro vrchní státní zástupce a úředníky generální prokuratury: jako druhá třída soudců.
(4) Třetí třída: pro generálního prokurátora: jako třetí třída soudců.
V řadě evropských zemích nosí úřední oděv též advokáti, naopak ve Spojených státech není používání taláru příliš rozšířené a nenosí ho ani státní zástupci, kteří před soudem vystupují pouze jako jedna ze stran sporu.
Advokátský talár
"Ve většině evropských zemích advokáti taláry nosí. Pouze ve Finsku, Chorvatsku, Lichtenštejnsku a Řecku úřední šat nepoužívají. V Anglii, Německu, Francii, Španělsku, Portugalsku, Lucembursku, Litvě či Slovinsku jsou taláry povinné při všech druzích slyšení. V Anglii pak kromě roucha musí právník nosit i paruku. V jiných zemích se povinnost oblékat talár týká pouze soudů vyšších instancí. To je případ Itálie, Rakouska, Severního Irska nebo Malty. Ještě volnější úpravu má Švédsko: nošení taláru je zde dobrovolné; pouze pokud jede advokát k mezinárodnímu soudu, musí si stejnokroj obléci. Od roku 2005 musejí před soudem vystupovat v uniformě také slovenští advokáti."[1]
