Viktor Knapp
Akademik Viktor Knapp (18. prosince 1913 – 29. června 1996) byl nejslavnější český právník druhé poloviny 20. století[1][2] a kontroversní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi Antonína Randy – právnického Palackého. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního občanského zákoníku z roku 1950 a velké novely z roku 1991 občanského zákoníku z roku 1964.
Knapp vystudoval smíchovské gymnasium. V letech 1932–1936 vystudoval právnickou fakultu University Karlovy, v letech 1936–1939 a 1945–1949 vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, sociologii a historii.
Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech 1937–1939 byl na vojně, kde zažil příhody švejkovského formátu, a to i za mobilisace. Po válce vstoupil do KSČ a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech 1948–1954 byl vedoucím úředníkem v kanceláři presidenta republiky.
Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku 1951 byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v Plzni. Od roku 1952 byl členem korespondentem nově vytvořené Československé akademie věd (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku 1962 byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž československým delegátem v UNESCO.
V letech 1948–1950 byl za právnické dvouletky členem rekodifikační komise pro občanské právo, předsedou subkomise pro práva věcná. Občanský zákoník z roku 1950 je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku.
Za nové rekodifikace v letech 1960–1965 byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce 1966 byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též ve Štrasburku, Montpellier, Aix-en-Provence, v Nancy a v Toulouse.
V letech 1964–1971 byl poslancem parlamentu. Jako předseda ústavněprávního výboru Národního shromáždění byl zpravodajem návrhu ústavního zákona o československé federaci. Za normalisace byl odstaven.
Dílo
- Problém nacistické právní filosofie. Praha 1947; reprint 2002, ISBN 80-86473-21-X
- et al.: Učebnice občanského a rodinného práva I – III. Orbis, Praha 1953 – 1954
- O možnosti použití kybernetických metod v právu. Praha 1963
- Odporovatelnost. In Právo a zákonnost 7/1992, p. 377 sq.
- Teorie práva. C. H. Beck, Praha 1995, 247 pp.
- et al: Občanské právo hmotné 1 – 2. Codex, Praha 1995; 2. vydání ASPI, Praha 2002
- O převodu vlastnictví smlouvou. In Ad Notam 3/1995, p. 49
- Poznámky o fideikomisární substituci. In Ad Notam 5/1995, p. 110
- SRN: Spolkový správní soud (BVerwG): Odpovědnost vlastníka pozemku za odstranění nebezpečí z tzv. starých závad. In Právní rozhledy 1/1996, pp. 34 – 36
- Kdo co vymyslel aneb Posuny času (Do diskuse o koncepci občanského zákoníku). In Právní rozhledy 3/1996, pp. 111 – 112
- Rakousko: Nejvyšší soud (OGH): Odporovatelnost právním úkonům v konkursním řízení a pasivní legitimace inkasní firmy. In Právní rozhledy 5/1996, pp. 230 – 233
- SRN: Bavorský vrchní zemský soud (BayObLG): Výklad plné moci ke zřízení zástavního práva k nemovitosti – libovolná výše věcného dluhu. In In Právní rozhledy 7/1996, pp. 340 – 343
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (I.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 424 – 425
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (II.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 425 – 426
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky o nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při koupi ojetého automobilu (III.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 426 – 428
- Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy. C. H. Beck, Praha 1996
Reference
- Proměny času. Vzpomínky nestora české právní vědy. Nakladatelství Prospektum, Praha 1998, 256 pp., ISBN 80-7175-063-8
