Náhradní rodinná péče

Přejít na: navigace, hledání

Náhradní rodinná péče (NRP) je poněkud umělý souborný pojem pro ty situace, kdy k nezletilci má oprávnění ještě někdo jiný než jeho rodič.

Druhy

  1. osvojení (lat. adoptio, angl. adoption), §§ 711–771 NOZ. Právní fikce rodičovství. Podle propagandistů NRP je "z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče".[1] Ve skutečnosti nelze biologické vazby právem beze zbytku nahradit.
  2. poručenství nebo poručnictví (lat. tutela, angl. wardship nebo guardianship), §§ 843–857 NOZ. Místo rodičů.
  3. pěstounství (angl. foster care; schovanec je lat. alumnus), §§ 873–885 NOZ.

Zcela překonaným typem NRP je ústavní péče, která však v ČR dosud převažuje. Dočasnou institucí je opatrovnictví (lat. cura, angl. guardianship ad litem), §§ 858–867 NOZ, kdy je opatrovník jmenován ad hoc v kollisních případech.