Náhradní rodinná péče
Náhradní rodinná péče (NRP) je poněkud umělý souborný pojem pro ty situace, kdy k nezletilci má oprávnění ještě někdo jiný než jeho rodič.
Druhy
- osvojení (lat. adoptio, angl. adoption), §§ 711–771 NOZ. Právní fikce rodičovství. Podle propagandistů NRP je "z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče".[1] Ve skutečnosti nelze biologické vazby právem beze zbytku nahradit.
- poručenství nebo poručnictví (lat. tutela, angl. wardship nebo guardianship), §§ 843–857 NOZ. Místo rodičů.
- pěstounství (angl. foster care; schovanec je lat. alumnus), §§ 873–885 NOZ.
Zcela překonaným typem NRP je ústavní péče, která však v ČR dosud převažuje. Dočasnou institucí je opatrovnictví (lat. cura, angl. guardianship ad litem), §§ 858–867 NOZ, kdy je opatrovník jmenován ad hoc v kollisních případech.
