Veřejné právo
Veřejné právo je takové právo, kde právní vztahy jím upravené jsou asymetrické a nerovné (vrchnostenské), odpovídající vztahu stát – občan (či šířeji stát – člověk), tedy vertikálním vztahům.
Ve veřejném právu platí zásada enumerace veřejnoprávních pretensí (čl. 2 odst. 3 ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny).[1] Základní methodou veřejnoprávní regulace je kogentní stanovení minim.
Typickým veřejným právem je sociální ochrana, jejíž součástí jsou zdravotní služby, sociální pomoc a právo na sociální zabezpečení: sociální dávky může požadovat pouze fysická osoba, jsou vypláceny ze státního rozpočtu a o jejich výši rozhoduje správní úřad ve správním řízení rozhodnutím, jež je správním aktem. Není-li člověk s rozhodnutím správního úřadu spokojen, může požádat o jeho přezkoumání soud, který o jeho návrhu rozhodne ve správním soudnictví.
Vizte též
Prameny a literatura
- Martin Loughlin: The Idea of Public Law. OUP 2004, 194 pp., ISBN 978-0199274727
