Hlava státu: Porovnání verzí
(Základní text) |
d (Kategorie) |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Hlava státu''' (angl. ''head of state'', fr. ''chef d'état'', něm. ''Staatsoberhaupt'') je formálně nejvyšší představitel [[stát]]u, který je chápán jako zosobněný nositel státní [[suverenita|suverenity]]. | + | '''Hlava státu''' (angl. ''head of state'', fr. ''chef d'état'', něm. ''Staatsoberhaupt'') je formálně nejvyšší představitel [[stát]]u, který je chápán jako zosobněný nositel státní [[suverenita|suverenity]]. V [[republika|republikách]] to bývá nejčastěji [[president republiky]], v monarchiích suverén, nazývaný král, císař, kníže, šah apod. V [[theokracie|theokraciích]] stojí v čele státu zpravidla nejvyšší [[kněz]] příslušného [[náboženství]]. |
| − | + | Hlavě státu, cestuje-li do zahraničí, příslušejí povinné pocty a [[diplomat]]ická [[imunita]]; dopravní prostředky, jimiž hlava státu cestuje, a místo, kde pobývá, se označují [[státní vlajka|státní vlajkou]] příslušné země. Zvláštní pravomoci příslušejí hlavě státu i ve vztahu k diplomatickému sboru, jehož členy přijímá a propouští. | |
| − | + | Pouze hlava státu může činit jménem tohoto státu [[mezinárodní právo veřejné|mezinárodněprávní]] úkony, např. podepisovat [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]]; není však vyloučeno, aby hlava státu tuto pravomoc [[delegace|delegovala]] jiné osobě, nejčastěji [[předseda vlády|předsedovi vlády]]. | |
| + | |||
| + | Toto mezinárodněprávní postavení však nemá žádný vztah k domácím pravomocem hlavy státu. Ty se podstatně liší v jednotlivých zemích, od hlav státu, které jsou zcela nebo téměř zcela bez rozhodovacích pravomocí (spolkový president Německa, anglická královna ve Velké Británii a v zemích [[Britské společenství národů|Britského společenství národů]]), přes hlavy státu s určitým vlivem na chod země (Česká republika, Polsko), polopresidentské systémy, kde je silný president mocenskou protivahou [[premiér]]ovi a [[vláda|vládě]] (Francie V. republiky, Polsko do přijetí nové ústavy), po země, kde stojí nejvyšší představitel přímo v čele [[exekutiva|exekutivy]] (USA, ''[[de facto]]'' Rusko). V [[diktatura|diktatuře]] bývá – nikoli však bezvýjimečně – hlavou státu diktátor (Libye, Kuba, Severní Korea). Některé země (Švýcarsko, Japonsko) formální hlavu státu nemají vůbec a tuto funkci v zahraničí vykonává jiná osoba (ve Švýcarsku na rok volený spolkový president, v Japonsku císař). | ||
| + | |||
| + | Hlava státu bývá často vrchním velitelem [[armáda|ozbrojených sil]] [[a/nebo]] titulární hlavou státní [[církev|církve]] (''Church of England'') a v některých zemích mu příslušejí určité [[prerogativa|prerogativní]] pravomoci, např. udělovat [[milost]]. | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[president republiky]] | * [[president republiky]] | ||
| + | * [[suverén]] | ||
| + | * [[prerogativa]] | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Mezinárodní právo]] | ||
| − | [[ | + | [[ast:Xefe d'Estáu]] |
| + | [[zh-min-nan:Kok-ka ê thâu-lâng]] | ||
| + | [[bg:Държавен глава]] | ||
| + | [[ca:Cap d'Estat]] | ||
| + | [[cs:Hlava státu]] | ||
| + | [[da:Statsoverhoved]] | ||
| + | [[de:Staatsoberhaupt]] | ||
| + | [[en:Head of State]] | ||
| + | [[eo:Ŝtatestro]] | ||
| + | [[es:Jefe de Estado]] | ||
| + | [[et:Riigipea]] | ||
| + | [[fr:Chef d'État]] | ||
| + | [[ko:국가 원수]] | ||
| + | [[hr:Šef države]] | ||
| + | [[id:Kepala negara]] | ||
| + | [[it:Capo di stato]] | ||
| + | [[he:ראש מדינה]] | ||
| + | [[li:Sjtaotshouf]] | ||
| + | [[hu:Államfő]] | ||
| + | [[nl:Staatshoofd]] | ||
| + | [[ja:元首]] | ||
| + | [[no:Statssjef]] | ||
| + | [[nn:Statsoverhovud]] | ||
| + | [[pl:Głowa państwa]] | ||
| + | [[pt:Chefe de Estado]] | ||
| + | [[ru:Глава государства]] | ||
| + | [[simple:Head of state]] | ||
| + | [[sk:Hlava štátu]] | ||
| + | [[sh:Šef države]] | ||
| + | [[fi:Valtionpäämies]] | ||
| + | [[sv:Statschef]] | ||
| + | [[th:ประมุขแห่งรัฐ]] | ||
| + | [[vi:Nguyên thủ quốc gia]] | ||
| + | [[tr:Devlet başkanı]] | ||
| + | [[vec:Capo de Stato]] | ||
| + | [[zh-yue:元首]] | ||
| + | [[zh:國家元首]] | ||
Aktuální verse z 12. 2. 2007, 19:49
Hlava státu (angl. head of state, fr. chef d'état, něm. Staatsoberhaupt) je formálně nejvyšší představitel státu, který je chápán jako zosobněný nositel státní suverenity. V republikách to bývá nejčastěji president republiky, v monarchiích suverén, nazývaný král, císař, kníže, šah apod. V theokraciích stojí v čele státu zpravidla nejvyšší kněz příslušného náboženství.
Hlavě státu, cestuje-li do zahraničí, příslušejí povinné pocty a diplomatická imunita; dopravní prostředky, jimiž hlava státu cestuje, a místo, kde pobývá, se označují státní vlajkou příslušné země. Zvláštní pravomoci příslušejí hlavě státu i ve vztahu k diplomatickému sboru, jehož členy přijímá a propouští.
Pouze hlava státu může činit jménem tohoto státu mezinárodněprávní úkony, např. podepisovat mezinárodní smlouvy; není však vyloučeno, aby hlava státu tuto pravomoc delegovala jiné osobě, nejčastěji předsedovi vlády.
Toto mezinárodněprávní postavení však nemá žádný vztah k domácím pravomocem hlavy státu. Ty se podstatně liší v jednotlivých zemích, od hlav státu, které jsou zcela nebo téměř zcela bez rozhodovacích pravomocí (spolkový president Německa, anglická královna ve Velké Británii a v zemích Britského společenství národů), přes hlavy státu s určitým vlivem na chod země (Česká republika, Polsko), polopresidentské systémy, kde je silný president mocenskou protivahou premiérovi a vládě (Francie V. republiky, Polsko do přijetí nové ústavy), po země, kde stojí nejvyšší představitel přímo v čele exekutivy (USA, de facto Rusko). V diktatuře bývá – nikoli však bezvýjimečně – hlavou státu diktátor (Libye, Kuba, Severní Korea). Některé země (Švýcarsko, Japonsko) formální hlavu státu nemají vůbec a tuto funkci v zahraničí vykonává jiná osoba (ve Švýcarsku na rok volený spolkový president, v Japonsku císař).
Hlava státu bývá často vrchním velitelem ozbrojených sil a/nebo titulární hlavou státní církve (Church of England) a v některých zemích mu příslušejí určité prerogativní pravomoci, např. udělovat milost.
