Právní věta: Porovnání verzí
(* ratio decidendi) |
(→Literatura) |
||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Právní | + | '''Právní věta''' je dodatečná, uměle vytvořená anotace založená na textu či alespoň na myšlenkách obsažených v odůvodnění zpracovávaného rozhodnutí. Tato anotace by měla shrnovat (právní) názor na určitou právní otázku obsaženou v rozhodnutí (odůvodnění¨) soudu a je vytvořena pouze pro účely publikace. Jedná se o výklad právního názoru vyjádřeného soudem v konkrétní věci, ale právní věta shrnuje tento výklad do obecnějšího pravidla. |
| + | Právní věta může být teoreticky vytvořena kdykoliv a kýmkoliv, stejně jako upravený judikát, a to zpracováním konkrétního soudního rozhodnutí. Jen pokud je právní věta výsekem z odůvodnění, doslova převzatá citace z texu odůvodnění, pak za autora můžeme označit přímo soudce, který vydal rozhodnutí. | ||
| − | Právní věta | + | Právní věta by přitom měla stanovit, že určitý právní názor platí jen pro konkrétní skutkovou situaci. Neměla by se ale aplikovat na obdobné případy, kde nejsou totožné skutkové okolnosti. Ani případné schvalování právních vět v rámci publikačního procesu vrcholných soudů není důvodem vytvářet abstraktní zobecněné normativní věty. Vytváření sbírek rozhodnutí a upravených judikátů je sice zákonným požadavkem, ale není to součást rozhodování o právech a povinnostech. |
| − | + | Právní věty obecně nemusí odpovídat normativnímu jádru rozhodnutí, jak je zvykem v anglosaské praxi. Problematická je praxe, kdy právní věty začínají žít svůj „vlastní život“ obdobný abstraktnímu právnímu předpisu přijatému zákonodárcem, jsou používány a aplikovány jako právní předpisy, což je nezdravý stav nazvaný také jako tzv. kasuistický pozitivismus („case positivism“). | |
| + | |||
| + | Je třeba zdůraznit, že pouze samotný text soudního rozhodnutí je výsledkem legitimní rozhodovací činnosti soudu. Právní věta je naopak pouze uměle vytvořeným abstraktem, anotací na dané rozhodnutí a může být vytvořena v praxi v podstatě kýmkoliv. | ||
| + | |||
| + | Právní věta nebo její část je nejdůležitější částí zpracovaného soudního rozhodnutí ve formě [[judikát]]u, které se publikují obvykle ve sbírkách rozhodnutí nebo jiných pramenech. | ||
| + | |||
| + | === Literatura === | ||
| + | * Králík, Lukáš. Judikatura a její publikace. Disertační práce. Praha: PF UK, 2011. | ||
| + | * Králík, Lukáš. Připomínkové řízení a sbírky judikatury. Právní rozhledy, 2016, ročník 24, číslo 23-24, s. 830-835. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beckonline.cz | ||
| + | * Králík, Lukáš. Právní věty. Právní rozhledy, 2017, ročník 25, číslo 12, s. 437-444. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beck-online.cz. | ||
| + | * Králík, Lukáš. Tvorba a publikace judikatury. Právník, 2018, ročník 157, číslo 4, s. 320-332. ISSN 0231-6625. | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
| − | * [[ | + | * [[sbírka rozhodnutí]] |
* [[citace]] | * [[citace]] | ||
* [[judikát]] | * [[judikát]] | ||
* [[ratio decidendi]] | * [[ratio decidendi]] | ||
| + | * [[skutková věta]] | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
Aktuální verse z 13. 5. 2018, 18:02
Právní věta je dodatečná, uměle vytvořená anotace založená na textu či alespoň na myšlenkách obsažených v odůvodnění zpracovávaného rozhodnutí. Tato anotace by měla shrnovat (právní) názor na určitou právní otázku obsaženou v rozhodnutí (odůvodnění¨) soudu a je vytvořena pouze pro účely publikace. Jedná se o výklad právního názoru vyjádřeného soudem v konkrétní věci, ale právní věta shrnuje tento výklad do obecnějšího pravidla. Právní věta může být teoreticky vytvořena kdykoliv a kýmkoliv, stejně jako upravený judikát, a to zpracováním konkrétního soudního rozhodnutí. Jen pokud je právní věta výsekem z odůvodnění, doslova převzatá citace z texu odůvodnění, pak za autora můžeme označit přímo soudce, který vydal rozhodnutí.
Právní věta by přitom měla stanovit, že určitý právní názor platí jen pro konkrétní skutkovou situaci. Neměla by se ale aplikovat na obdobné případy, kde nejsou totožné skutkové okolnosti. Ani případné schvalování právních vět v rámci publikačního procesu vrcholných soudů není důvodem vytvářet abstraktní zobecněné normativní věty. Vytváření sbírek rozhodnutí a upravených judikátů je sice zákonným požadavkem, ale není to součást rozhodování o právech a povinnostech.
Právní věty obecně nemusí odpovídat normativnímu jádru rozhodnutí, jak je zvykem v anglosaské praxi. Problematická je praxe, kdy právní věty začínají žít svůj „vlastní život“ obdobný abstraktnímu právnímu předpisu přijatému zákonodárcem, jsou používány a aplikovány jako právní předpisy, což je nezdravý stav nazvaný také jako tzv. kasuistický pozitivismus („case positivism“).
Je třeba zdůraznit, že pouze samotný text soudního rozhodnutí je výsledkem legitimní rozhodovací činnosti soudu. Právní věta je naopak pouze uměle vytvořeným abstraktem, anotací na dané rozhodnutí a může být vytvořena v praxi v podstatě kýmkoliv.
Právní věta nebo její část je nejdůležitější částí zpracovaného soudního rozhodnutí ve formě judikátu, které se publikují obvykle ve sbírkách rozhodnutí nebo jiných pramenech.
Literatura
- Králík, Lukáš. Judikatura a její publikace. Disertační práce. Praha: PF UK, 2011.
- Králík, Lukáš. Připomínkové řízení a sbírky judikatury. Právní rozhledy, 2016, ročník 24, číslo 23-24, s. 830-835. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beckonline.cz
- Králík, Lukáš. Právní věty. Právní rozhledy, 2017, ročník 25, číslo 12, s. 437-444. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beck-online.cz.
- Králík, Lukáš. Tvorba a publikace judikatury. Právník, 2018, ročník 157, číslo 4, s. 320-332. ISSN 0231-6625.
