Zákonné opatření Senátu: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-{{Viztéž}} +== {{Interní odkazy}} ==)) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
* pokud je nově konstituovaná Poslanecká sněmovna neschválí na své první schůzi, samočinně pozbývají platnosti (viz [[Ratihabice]]) | * pokud je nově konstituovaná Poslanecká sněmovna neschválí na své první schůzi, samočinně pozbývají platnosti (viz [[Ratihabice]]) | ||
| − | V [[ČR|České republice]] | + | Zákonné opatření podepisuje [[předseda Senátu]], [[prezident republiky]] a [[předseda vlády]]. V [[ČR|České republice]] byla první zákonná opatření přijata Senátem v roce 2013, týkala se daní, veřejných zakázek a zdravotního pojištění. |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Aktuální verse z 16. 12. 2022, 09:10
Zákonné opatření Senátu je dočasný právní předpis, který nahrazuje zákon v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.
Zákonná opatření Senátu mají proti zákonům řadu formálních i materiálních omezení:
- lze jimi upravit pouze záležitosti, které nesnesou odkladu
- nesmějí se týkat věcí Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona ani mezinárodních smluv
- mohou být přijímána pouze na návrh vlády (jen vláda tedy má zákonodárnou iniciativu)
- pokud je nově konstituovaná Poslanecká sněmovna neschválí na své první schůzi, samočinně pozbývají platnosti (viz Ratihabice)
Zákonné opatření podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády. V České republice byla první zákonná opatření přijata Senátem v roce 2013, týkala se daní, veřejných zakázek a zdravotního pojištění.
