Hospodářský zákoník: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
d (Typo) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Zvláštností této úpravy bylo, že [[prodávající]] (tehdejší terminologií dodavatel) byl [[zásadně]] povinen dodat [[kupující]]mu (odběrateli) objednané [[zboží]], a pokud tak neučinil, leželo na něm [[důkazní břemeno]], že jeho jednání nebylo protiprávní. | Zvláštností této úpravy bylo, že [[prodávající]] (tehdejší terminologií dodavatel) byl [[zásadně]] povinen dodat [[kupující]]mu (odběrateli) objednané [[zboží]], a pokud tak neučinil, leželo na něm [[důkazní břemeno]], že jeho jednání nebylo protiprávní. | ||
| − | Hospodářský zákoník i po své [[derogaci]], až do 1. ledna 2001, upravoval nakládání s [[majetek|majektem]] [[stát]]u. | + | Hospodářský zákoník i po své [[derogace|derogaci]], až do 1. ledna 2001, upravoval nakládání s [[majetek|majektem]] [[stát]]u. |
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
Verse z 15. 10. 2006, 07:38
Hospodářský zákoník (zkratka HospZ nebo HZ), zákon č. 109/1964 Sb., byl právní předpis upravující vztahy mezi podniky v podmínkách komunistické centrálně plánované ekonomiky. Zrušen byl k 1. lednu 1992 obchodním zákoníkem.
Subjektem práv podle hospodářského zákoníku byly tzv. socialistické organisace, jejichž hlavním posláním bylo plnit plán, nikoli dosahovat zisku, a které nepůsobily v podmínkách smluvní volnosti a navzájem si nekonkurovaly. Proto jsou závazkové právní vztahy hospodářským zákoníkem upraveny jen rámcově.
Zvláštností této úpravy bylo, že prodávající (tehdejší terminologií dodavatel) byl zásadně povinen dodat kupujícímu (odběrateli) objednané zboží, a pokud tak neučinil, leželo na něm důkazní břemeno, že jeho jednání nebylo protiprávní.
Hospodářský zákoník i po své derogaci, až do 1. ledna 2001, upravoval nakládání s majektem státu.
