Trestní právo: Porovnání verzí
(→{{Interní odkazy}}: - * zločin bez oběti) |
(V trestním právu má velký význam fakticita. Protože po pachateli trestného činu se musí '''pátrat''', je jedním z nejdůležitějších statistických údajů objasněnost (angl. ''clearance rate'').) |
||
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Trestní právo''' je odvětví práva zabývající se otázkou viny a trestu za [[trestný čin|trestné činy]]. | '''Trestní právo''' je odvětví práva zabývající se otázkou viny a trestu za [[trestný čin|trestné činy]]. | ||
| − | Základním zákonem upravujícím trestní právo [[hmotné a procesní právo|hmotné]] je [[trestní zákon]], trestní právo [[hmotné a procesní právo|procesní]] je upraveno [[trestní řád|trestním řádem]]. | + | Základním zákonem upravujícím trestní právo [[hmotné a procesní právo|hmotné]] je [[trestní zákon]], trestní právo [[hmotné a procesní právo|procesní]] je upraveno [[trestní řád|trestním řádem]]. O podezření z trestného činu se vede formalisované [[trestní řízení]], jehož se účastní několik navzájem částečně nezávislých [[orgán veřejné moci|orgánů veřejné moci]], tzv. '''orgánů činných v trestním řízení''': |
| − | |||
| − | O podezření z trestného činu se vede formalisované [[trestní řízení]], jehož se účastní několik navzájem částečně nezávislých [[orgán veřejné moci|orgánů veřejné moci]], tzv. '''orgánů činných v trestním řízení''': | ||
#[[policie|policejní orgán]], jehož úkolem je zahájit trestní stíhání [[obviněný|obviněného]], jsou-li důvody domnívat se, že se dopustil trestného činu, a zajistit pro další řízení [[důkaz]]y | #[[policie|policejní orgán]], jehož úkolem je zahájit trestní stíhání [[obviněný|obviněného]], jsou-li důvody domnívat se, že se dopustil trestného činu, a zajistit pro další řízení [[důkaz]]y | ||
#[[státní zástupce]], který na činnost policejního orgánu dohlíží a na základě jeho návrhu trestní stíhání buď zastaví nebo podá [[obžaloba|obžalobu]] k [[soud]]u | #[[státní zástupce]], který na činnost policejního orgánu dohlíží a na základě jeho návrhu trestní stíhání buď zastaví nebo podá [[obžaloba|obžalobu]] k [[soud]]u | ||
#[[soud]], který rozhodne o nevině [[obviněného]] a obžaloby jej zprostí nebo ho uzná [[vina|vinným]] a uloží mu [[trest]], na jehož výkon poté dohlíží | #[[soud]], který rozhodne o nevině [[obviněného]] a obžaloby jej zprostí nebo ho uzná [[vina|vinným]] a uloží mu [[trest]], na jehož výkon poté dohlíží | ||
| + | |||
| + | V trestním právu má velký význam fakticita. Protože po pachateli trestného činu se musí '''pátrat''', je jedním z nejdůležitějších statistických údajů objasněnost (angl. ''clearance rate''). | ||
Trestní právo není některými theoretiky řazeno do [[veřejné a soukromé právo|veřejného práva]], ale přiznává se mu zvláštní postavení, související s tím, že [[stát]] vystupuje vůči obviněnému ve dvojí roli: zatímco [[státní zástupce]] usiluje o potrestání pachatele, [[soud]] je nestranný a rozhoduje jen na základě důkazů, které v hlavním líčení provedou [[obžaloba]] a [[obhajoba]] podle principů [[kontradiktorní řízení|kontradiktorního řízení]]. | Trestní právo není některými theoretiky řazeno do [[veřejné a soukromé právo|veřejného práva]], ale přiznává se mu zvláštní postavení, související s tím, že [[stát]] vystupuje vůči obviněnému ve dvojí roli: zatímco [[státní zástupce]] usiluje o potrestání pachatele, [[soud]] je nestranný a rozhoduje jen na základě důkazů, které v hlavním líčení provedou [[obžaloba]] a [[obhajoba]] podle principů [[kontradiktorní řízení|kontradiktorního řízení]]. | ||
Tato konstrukce je však spíše akademická a nemá v realitě českých soudů oporu: soud zde nepůsobí jako nestranný rozhodce, ale sám provádí většinu dokazování a přebírá úlohu státního zástupce, jemuž tak přísluší zcela pasivní, okrajová role. Podstatně blíž je tomuto ideálu trestní řízení v USA, kde jeho výsledek závisí na procesní aktivitě stran a soud roli obžaloby nesupluje. Neprovede-li státní zástupce (''District Attorney'', ''D.A.'') přesvědčivé důkazy o vině obžalovaného, soud jej obžaloby zprostí. | Tato konstrukce je však spíše akademická a nemá v realitě českých soudů oporu: soud zde nepůsobí jako nestranný rozhodce, ale sám provádí většinu dokazování a přebírá úlohu státního zástupce, jemuž tak přísluší zcela pasivní, okrajová role. Podstatně blíž je tomuto ideálu trestní řízení v USA, kde jeho výsledek závisí na procesní aktivitě stran a soud roli obžaloby nesupluje. Neprovede-li státní zástupce (''District Attorney'', ''D.A.'') přesvědčivé důkazy o vině obžalovaného, soud jej obžaloby zprostí. | ||
| + | |||
| + | == Trestní odpovědnost právnických osob == | ||
| + | Dlouho se mělo za samozřejmé, že trestní odpovědnost mají jen [[fysická osoba|fysické osoby]].[http://mvcr.cz/clanek/trestni-odpovednost-pravnickych-osob-jako-predmet-zkoumani.aspx] Teprve zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, s účinností od 1. 1. 2012 zavedl trestní odpovědnost právnických osob.[http://akdpp.cz/publikacni-cinnost/trestni-odpovednost-pravnickych-osob/jak-vidi-novy-zakon-pravnici-z-praxe] | ||
| + | |||
| + | V § 7 jsou trestné činy nevhodně předefinovány na tam uvedený seznam. V § 8 se v odstavci 1 a 2 neústrojně rozlišuje mezi spácháním a [[přičitatelnost]]í. | ||
== Starorakouské trestní právo == | == Starorakouské trestní právo == | ||
| Řádka 18: | Řádka 23: | ||
Že potřeba nového, soudobým poměrům odpovídajícího zákona trestního u nás živě je pociťována, o tom nejlépe svědčí pokusy zákonodárné, jež ovšem dosud s výsledkem se nepotkaly. Po návrhu Hyeově z r. 1863 následovaly vládní osnova z r. 1867, Glaserova z r. 1874, Pražákova z r. 1881 a dvě osnovy Schönbornovy z r. 1889 a 1891. Ačkoliv osnovám těmto upříti nelze určitou samostatnost ve zpracování látky a do jisté míry i značný pokrok vědecký, neuspokojily přece úplně, a bylo důvodně k tomu poukázáno, že počínaje osnovou Glaserovou přes příliš se přidržovaly vzoru svého, německého zákona trestního ze dne 15. kv. r. 1871. ''Prušák.'' | Že potřeba nového, soudobým poměrům odpovídajícího zákona trestního u nás živě je pociťována, o tom nejlépe svědčí pokusy zákonodárné, jež ovšem dosud s výsledkem se nepotkaly. Po návrhu Hyeově z r. 1863 následovaly vládní osnova z r. 1867, Glaserova z r. 1874, Pražákova z r. 1881 a dvě osnovy Schönbornovy z r. 1889 a 1891. Ačkoliv osnovám těmto upříti nelze určitou samostatnost ve zpracování látky a do jisté míry i značný pokrok vědecký, neuspokojily přece úplně, a bylo důvodně k tomu poukázáno, že počínaje osnovou Glaserovou přes příliš se přidržovaly vzoru svého, německého zákona trestního ze dne 15. kv. r. 1871. ''Prušák.'' | ||
| + | |||
| + | == České trestní předpisy == | ||
| + | : ''Hlavní články: [[Trestní zákon]], [[Trestní řád]]'' | ||
| + | * ''Constitutio criminalis Josephina'', zkráceně ''Josefina'', z roku 1707 | ||
| + | * ''Constitutio criminalis Theresiana'', zkráceně ''Theresiana'', z roku 1768 | ||
| + | * všeobecný zákoník o zločinech a trestech na ně z roku 1787 | ||
| + | * obecný soudní řád kriminální z roku 1788 | ||
| + | * zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích z roku 1803 | ||
| + | * zákon č. 117/1852 [[ř. z.]], trestní zákon | ||
| + | * zákon č. 96/1854 ř. z. – tzv. "výpraskový patent" | ||
| + | * zákon č. 86/1950 [[Sb.]], trestní zákon | ||
| + | * zákon č. 87/1950 Sb., trestní řád | ||
| + | * zákon č. 88/1950 Sb., trestní zákon správní | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
| + | * [[trestní zákon]] | ||
| + | * [[trestní řád]] | ||
* [[trestný čin]] | * [[trestný čin]] | ||
* [[trest]] | * [[trest]] | ||
| Řádka 27: | Řádka 47: | ||
* [[dětská pornografie]] | * [[dětská pornografie]] | ||
* [[zločin bez oběti]] | * [[zločin bez oběti]] | ||
| + | * [[spiknutí]] | ||
| + | |||
| + | == Prameny a literatura == | ||
| + | * [[Hans-Heinrich Jescheck]]: ''K reformě obecné části československého trestního práva z hlediska právně srovnávacího''. In Právník 1/1992, pp. 16–30. | ||
| + | * [http://ok.cz/iksp/publikace.html publikace Institutu pro kriminologii a sociální prevenci] | ||
== {{Externí odkazy}} == | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * [http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?k=400&o=23&j=33&d=35214 základní statistiky] | ||
| + | * [http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=3397&d=47145 Statistické ročenky kriminality]. Upozornění: Jednotlivé PDF soubory jsou extrémně dlouhé, cca 40 MiB jeden. | ||
* [http://faculty.ncwc.edu/toconnor/111/111lect04.htm Laws on Crime] | * [http://faculty.ncwc.edu/toconnor/111/111lect04.htm Laws on Crime] | ||
{{Otto}} | {{Otto}} | ||
| − | [[Kategorie:Trestní právo]] | + | [[Kategorie:Trestní právo| ]] |
Aktuální verse z 12. 1. 2014, 16:09
Trestní právo je odvětví práva zabývající se otázkou viny a trestu za trestné činy.
Základním zákonem upravujícím trestní právo hmotné je trestní zákon, trestní právo procesní je upraveno trestním řádem. O podezření z trestného činu se vede formalisované trestní řízení, jehož se účastní několik navzájem částečně nezávislých orgánů veřejné moci, tzv. orgánů činných v trestním řízení:
- policejní orgán, jehož úkolem je zahájit trestní stíhání obviněného, jsou-li důvody domnívat se, že se dopustil trestného činu, a zajistit pro další řízení důkazy
- státní zástupce, který na činnost policejního orgánu dohlíží a na základě jeho návrhu trestní stíhání buď zastaví nebo podá obžalobu k soudu
- soud, který rozhodne o nevině obviněného a obžaloby jej zprostí nebo ho uzná vinným a uloží mu trest, na jehož výkon poté dohlíží
V trestním právu má velký význam fakticita. Protože po pachateli trestného činu se musí pátrat, je jedním z nejdůležitějších statistických údajů objasněnost (angl. clearance rate).
Trestní právo není některými theoretiky řazeno do veřejného práva, ale přiznává se mu zvláštní postavení, související s tím, že stát vystupuje vůči obviněnému ve dvojí roli: zatímco státní zástupce usiluje o potrestání pachatele, soud je nestranný a rozhoduje jen na základě důkazů, které v hlavním líčení provedou obžaloba a obhajoba podle principů kontradiktorního řízení.
Tato konstrukce je však spíše akademická a nemá v realitě českých soudů oporu: soud zde nepůsobí jako nestranný rozhodce, ale sám provádí většinu dokazování a přebírá úlohu státního zástupce, jemuž tak přísluší zcela pasivní, okrajová role. Podstatně blíž je tomuto ideálu trestní řízení v USA, kde jeho výsledek závisí na procesní aktivitě stran a soud roli obžaloby nesupluje. Neprovede-li státní zástupce (District Attorney, D.A.) přesvědčivé důkazy o vině obžalovaného, soud jej obžaloby zprostí.
Obsah
Trestní odpovědnost právnických osob
Dlouho se mělo za samozřejmé, že trestní odpovědnost mají jen fysické osoby.[1] Teprve zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, s účinností od 1. 1. 2012 zavedl trestní odpovědnost právnických osob.[2]
V § 7 jsou trestné činy nevhodně předefinovány na tam uvedený seznam. V § 8 se v odstavci 1 a 2 neústrojně rozlišuje mezi spácháním a přičitatelností.
Starorakouské trestní právo
Obecné trestní právo (naproti trestním právům speciálním) upraveno je v Rakousku zákonem ze dne 27. květ. 1852 č. 117 ř. z. a pozdějšími novellami. Zákon tento, obsahující toliko materiální právo trestní, je pouhým doplněným novým vydáním zákona trestního z r. 1803 a přirozeně neodpovídá již ani vědeckým ani praktickým požadavkům dnešním, byť i původní kodifikace z r. 1803, z části práce Sonnenfelsova, byla vynikajícím dílem své doby. Názory vědecké i společenský význam jednotlivých deliktů změnily se časem velice, a zákon dříve pokrokový jeví se dnes v mnohých částech ztrnulým přežitkem zašlých dob a opuštěných učení. Toliko nesjednoceností názorů v dnešní vědě práva trestního a snad i nesrovnalostí poměrů parlamentárních v Rakousku lze si vysvětliti, že nedošlo dosud u nás přes četné pokusy k vydání nového zákona trestního.
Platný rak. tr. zákonník rozdělen je ve dvě části, z nichž první jedná o zločinech (§ 1. až 232), druhá o přečinech a přestupcích (§ 233.-532.). Toto z práva francouzského přijaté dělení činů trestných má význam jednak processní — o přestupcích soudí soudy okr., o přečinech a zločinech soudy sborové resp. porotní — jednak materiální, neboť zločinem může býti toliko čin úmyslný (dolosní), přečinem a přestupkem i čin culposní; z příčiny té též nejtěžší tresty omezeny jsou toliko na zločiny. — Pokud trestů se týče, ne neprávem vytýká se našemu zákonu tr., že tresty jím stanovené jsou namnoze příliš kruté, uvážíme-li, že časem mnohé delikty pozbyly z veliké části dřívější své povahy nebezpečné. Vedle trestu na svobodě, majetku, cti a vedlejších trestů: vypovědění, odevzdání do pracovny nebo polepšovny a kriminálně politicky namnoze odsouzeného policejního dozoru, zachován je v zákoně tr. i pro pravidelné řízení v četných poměrně případech trest smrti, přes to, že již v Josefinském trestním zákonníku z r. 1787 mimo případy řízení stanného trest tento byl odstraněn.
Že potřeba nového, soudobým poměrům odpovídajícího zákona trestního u nás živě je pociťována, o tom nejlépe svědčí pokusy zákonodárné, jež ovšem dosud s výsledkem se nepotkaly. Po návrhu Hyeově z r. 1863 následovaly vládní osnova z r. 1867, Glaserova z r. 1874, Pražákova z r. 1881 a dvě osnovy Schönbornovy z r. 1889 a 1891. Ačkoliv osnovám těmto upříti nelze určitou samostatnost ve zpracování látky a do jisté míry i značný pokrok vědecký, neuspokojily přece úplně, a bylo důvodně k tomu poukázáno, že počínaje osnovou Glaserovou přes příliš se přidržovaly vzoru svého, německého zákona trestního ze dne 15. kv. r. 1871. Prušák.
České trestní předpisy
- Hlavní články: Trestní zákon, Trestní řád
- Constitutio criminalis Josephina, zkráceně Josefina, z roku 1707
- Constitutio criminalis Theresiana, zkráceně Theresiana, z roku 1768
- všeobecný zákoník o zločinech a trestech na ně z roku 1787
- obecný soudní řád kriminální z roku 1788
- zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích z roku 1803
- zákon č. 117/1852 ř. z., trestní zákon
- zákon č. 96/1854 ř. z. – tzv. "výpraskový patent"
- zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon
- zákon č. 87/1950 Sb., trestní řád
- zákon č. 88/1950 Sb., trestní zákon správní
Vizte též
- trestní zákon
- trestní řád
- trestný čin
- trest
- trestní řízení
- soud
- lynch
- dětská pornografie
- zločin bez oběti
- spiknutí
Prameny a literatura
- Hans-Heinrich Jescheck: K reformě obecné části československého trestního práva z hlediska právně srovnávacího. In Právník 1/1992, pp. 16–30.
- publikace Institutu pro kriminologii a sociální prevenci
Další odkazy
- základní statistiky
- Statistické ročenky kriminality. Upozornění: Jednotlivé PDF soubory jsou extrémně dlouhé, cca 40 MiB jeden.
- Laws on Crime
Tento článek zahrnuje text z Ottova slovníku naučného, který je nyní volný.
