Odvolání: Porovnání verzí
(Základní text podle cs.wiki) |
(IW) |
||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Odvolání''' je řádný [[opravné prostředky|opravný prostředek]], kterým lze napadnout [[právní moc|nepravomocné]] rozhodnutí [[soud]]u nebo [[správní úřad|správního úřadu]] I. stupně. | + | '''Odvolání''' je řádný [[opravné prostředky|opravný prostředek]], kterým lze napadnout [[právní moc|nepravomocné]] [[rozhodnutí]] [[soud]]u nebo [[správní úřad|správního úřadu]] I. stupně. |
Řízení o odvolání probíhá v režimu [[apelace]], tzn. odvolací soud nebo správní úřad přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí po všech stránkách a pokud odvolání shledá důvodným, může podle své úvahy napadené rozhodnutí buď zrušit a vrátit věc zpět k dalšímu řízení, nebo místo soudu nebo správního úřadu I. stupně sám rozhodnout. | Řízení o odvolání probíhá v režimu [[apelace]], tzn. odvolací soud nebo správní úřad přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí po všech stránkách a pokud odvolání shledá důvodným, může podle své úvahy napadené rozhodnutí buď zrušit a vrátit věc zpět k dalšímu řízení, nebo místo soudu nebo správního úřadu I. stupně sám rozhodnout. | ||
| − | Rozsah odvolacích důvodů je poměrně široký, nikoli však neomezený: projevuje se obecná tendence směřující k tzv. ''koncentraci řízení'', zejména civilního, čímž se procesní předpisy ve snaze zamezit obstrukčnímu jednání [[strana|stran]] tuto škálu postupně omezují, a tak je např. nepřípustné uplatňovat v civilním odvolacím řízení nové důkazy, pokud strana mohla tyto důkazy uplatnit (a věděla o jejich relevanci) už v řízení u soudu I. stupně. | + | Rozsah odvolacích důvodů je poměrně široký, nikoli však neomezený: projevuje se obecná tendence směřující k tzv. ''koncentraci řízení'', zejména civilního, čímž se procesní předpisy ve snaze zamezit obstrukčnímu jednání [[strana (sporu)|stran]] tuto škálu postupně omezují, a tak je např. nepřípustné uplatňovat v civilním odvolacím řízení nové důkazy, pokud strana mohla tyto důkazy uplatnit (a věděla o jejich relevanci) už v řízení u soudu I. stupně. |
| − | V některých případech není odvolání přípustné vůbec nebo jsou jeho důvody strikně omezeny: příkladmo se nelze odvolat proti usnsesení, jímž soud nebo správní úřad pouze upravuje vedení řízení (např. odročuje jednání), není možné odvolání proti rozsudcích v tzv. bagatelních věcech (spory o plnění do 2.000,- Kč) a odvolání proti [[kontumační rozsudek|kontumačnímu rozsudku]] je zásadně možné jen na základě tvrzení, že pro vynesení takového rozsudku nebyly dány zákonné předpoklady. | + | V některých případech není odvolání přípustné vůbec nebo jsou jeho důvody strikně omezeny: příkladmo se nelze odvolat proti usnsesení, jímž soud nebo správní úřad pouze upravuje vedení řízení (např. odročuje jednání), není možné odvolání proti rozsudcích v tzv. bagatelních věcech (spory o plnění do 2.000,- Kč) a odvolání proti [[kontumační rozsudek|kontumačnímu rozsudku]] je [[zásadně]] možné jen na základě tvrzení, že pro vynesení takového rozsudku nebyly dány zákonné předpoklady. |
Podání odvolání vyvolává dvojí účinek: | Podání odvolání vyvolává dvojí účinek: | ||
#'''Odkladný''' (suspensivní) účinek znamená, že včas podaným odvoláním se odkládá [[právní moc]] a [[vykonatelnost]] napadeného rozhodnutí. Ve výjimečných případech může soud nebo správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, odkladný účinek odvolání vyloučit. | #'''Odkladný''' (suspensivní) účinek znamená, že včas podaným odvoláním se odkládá [[právní moc]] a [[vykonatelnost]] napadeného rozhodnutí. Ve výjimečných případech může soud nebo správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, odkladný účinek odvolání vyloučit. | ||
| − | #'''Devolutivní''' účinek způsobuje, že o odvolání zásadně rozhoduje soud nebo správní úřad nadřízený soudu nebo úřadu, který rozhodnutí vydal. Výjimkou je případ tzv. ''autoremedury'', která umožňuje za určitých okolností soudu nebo správnímu úřadu odvolání v plném rozsahu vyhovět a vlastní rozhodnutí tak opravit ("zhojit" | + | #'''Devolutivní''' účinek způsobuje, že o odvolání [[zásadně]] rozhoduje soud nebo správní úřad nadřízený soudu nebo úřadu, který rozhodnutí vydal. Výjimkou je případ tzv. ''autoremedury'', která umožňuje za určitých okolností soudu nebo správnímu úřadu odvolání v plném rozsahu vyhovět a vlastní rozhodnutí tak opravit ("zhojit" – lat. ''remederi''). |
Odvolání se podává u toho soudu nebo správního úřadu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten je povinen (s výjimkou autoremedury) odvolání spolu s příslušnými spisy postoupit soudu nebo úřadu odvolacímu. | Odvolání se podává u toho soudu nebo správního úřadu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten je povinen (s výjimkou autoremedury) odvolání spolu s příslušnými spisy postoupit soudu nebo úřadu odvolacímu. | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
O možnosti odvolání musí být oprávněné osoby přímo v textu rozhodnutí poučeny. Nezřídka se ovšem stává, že správní úřady (a někdy též soudy) nesprávně v rozhodnutí uvedou, že se proti němu nelze odvolat, ačkoli to podle zákona možné je, a dokonce leckdy místo toho, aby odvolání předložily odvolacímu soudu nebo správnímu úřadu, je samy jako nepřípustné odmítnou (zamítnou). Odvolateli pak nezbývá, než se obrátit přímo na odvolací soud nebo úřad a domáhat se intervence z jeho strany. | O možnosti odvolání musí být oprávněné osoby přímo v textu rozhodnutí poučeny. Nezřídka se ovšem stává, že správní úřady (a někdy též soudy) nesprávně v rozhodnutí uvedou, že se proti němu nelze odvolat, ačkoli to podle zákona možné je, a dokonce leckdy místo toho, aby odvolání předložily odvolacímu soudu nebo správnímu úřadu, je samy jako nepřípustné odmítnou (zamítnou). Odvolateli pak nezbývá, než se obrátit přímo na odvolací soud nebo úřad a domáhat se intervence z jeho strany. | ||
| − | V [[trestní řízení|trestním řízení]] se řádný opravný prostředek proti [[usnesení]] nazývá [[stížnost]]; odvoláním lze napadnout pouze trestní [[rozsudek]]. Toto rozlišování mezi odvoláním a stížností mělo základ v [[trestní řád|trestním řádu]] z r. | + | V [[trestní řízení|trestním řízení]] se řádný opravný prostředek proti [[usnesení]] nazývá [[stížnost]]; odvoláním lze napadnout pouze trestní [[rozsudek]]. Toto rozlišování mezi odvoláním a stížností mělo základ v [[trestní řád|trestním řádu]] z r. 1873, podle něhož bylo možno napadnout rozsudek jak odvoláním, tak [[zmateční stížnost|zmateční stížností]] (odvolací a zmateční důvody se však lišily a různé byly i soudy, které o těchto opravných prostředcích rozhodovaly), dnes již jde o anachronismus a matoucí prvek, který ve spojení s charakteristickou nekulturností právnického jazyka ("podat si stížnost do usnesení") před [[laik]]y podstatu věci zamlžuje. |
| + | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
| + | [[Kategorie:Trestní právo]] | ||
| + | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
| + | [[Kategorie:Správní právo]] | ||
Ve [[správní řízení|správním řízení]] se odvolání směřujícímu proti rozhodnutí [[ústřední správní úřad|ústředního správního úřadu]] nazývá [[rozklad]]. | Ve [[správní řízení|správním řízení]] se odvolání směřujícímu proti rozhodnutí [[ústřední správní úřad|ústředního správního úřadu]] nazývá [[rozklad]]. | ||
| + | |||
| + | [[cs:Apelační soud]] | ||
| + | [[de:Berufung (Recht)]] | ||
| + | [[en:Appeal]] | ||
| + | [[eo:Apelacio]] | ||
| + | [[es:Apelación]] | ||
| + | [[fr:Appel (justice française)]] | ||
| + | [[id:Banding]] | ||
| + | [[it:Appello]] | ||
| + | [[he:ערעור]] | ||
| + | [[nl:Hoger beroep]] | ||
| + | [[ja:抗告]] | ||
| + | [[no:Anke]] | ||
| + | [[pl:Apelacja (prawo)]] | ||
| + | [[ro:Apel (Justiţie)]] | ||
| + | [[ru:Апелляция]] | ||
| + | [[sr:Апелациони суд]] | ||
| + | [[sv:Appellationsdomstol]] | ||
| + | [[th:ศาลอุทธรณ์]] | ||
| + | [[tr:Temyiz]] | ||
| + | [[uk:Апеляція]] | ||
| + | [[zh:上訴法院]] | ||
Aktuální verse z 8. 4. 2008, 10:03
Odvolání je řádný opravný prostředek, kterým lze napadnout nepravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu I. stupně.
Řízení o odvolání probíhá v režimu apelace, tzn. odvolací soud nebo správní úřad přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí po všech stránkách a pokud odvolání shledá důvodným, může podle své úvahy napadené rozhodnutí buď zrušit a vrátit věc zpět k dalšímu řízení, nebo místo soudu nebo správního úřadu I. stupně sám rozhodnout.
Rozsah odvolacích důvodů je poměrně široký, nikoli však neomezený: projevuje se obecná tendence směřující k tzv. koncentraci řízení, zejména civilního, čímž se procesní předpisy ve snaze zamezit obstrukčnímu jednání stran tuto škálu postupně omezují, a tak je např. nepřípustné uplatňovat v civilním odvolacím řízení nové důkazy, pokud strana mohla tyto důkazy uplatnit (a věděla o jejich relevanci) už v řízení u soudu I. stupně.
V některých případech není odvolání přípustné vůbec nebo jsou jeho důvody strikně omezeny: příkladmo se nelze odvolat proti usnsesení, jímž soud nebo správní úřad pouze upravuje vedení řízení (např. odročuje jednání), není možné odvolání proti rozsudcích v tzv. bagatelních věcech (spory o plnění do 2.000,- Kč) a odvolání proti kontumačnímu rozsudku je zásadně možné jen na základě tvrzení, že pro vynesení takového rozsudku nebyly dány zákonné předpoklady.
Podání odvolání vyvolává dvojí účinek:
- Odkladný (suspensivní) účinek znamená, že včas podaným odvoláním se odkládá právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Ve výjimečných případech může soud nebo správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, odkladný účinek odvolání vyloučit.
- Devolutivní účinek způsobuje, že o odvolání zásadně rozhoduje soud nebo správní úřad nadřízený soudu nebo úřadu, který rozhodnutí vydal. Výjimkou je případ tzv. autoremedury, která umožňuje za určitých okolností soudu nebo správnímu úřadu odvolání v plném rozsahu vyhovět a vlastní rozhodnutí tak opravit ("zhojit" – lat. remederi).
Odvolání se podává u toho soudu nebo správního úřadu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten je povinen (s výjimkou autoremedury) odvolání spolu s příslušnými spisy postoupit soudu nebo úřadu odvolacímu.
O možnosti odvolání musí být oprávněné osoby přímo v textu rozhodnutí poučeny. Nezřídka se ovšem stává, že správní úřady (a někdy též soudy) nesprávně v rozhodnutí uvedou, že se proti němu nelze odvolat, ačkoli to podle zákona možné je, a dokonce leckdy místo toho, aby odvolání předložily odvolacímu soudu nebo správnímu úřadu, je samy jako nepřípustné odmítnou (zamítnou). Odvolateli pak nezbývá, než se obrátit přímo na odvolací soud nebo úřad a domáhat se intervence z jeho strany.
V trestním řízení se řádný opravný prostředek proti usnesení nazývá stížnost; odvoláním lze napadnout pouze trestní rozsudek. Toto rozlišování mezi odvoláním a stížností mělo základ v trestním řádu z r. 1873, podle něhož bylo možno napadnout rozsudek jak odvoláním, tak zmateční stížností (odvolací a zmateční důvody se však lišily a různé byly i soudy, které o těchto opravných prostředcích rozhodovaly), dnes již jde o anachronismus a matoucí prvek, který ve spojení s charakteristickou nekulturností právnického jazyka ("podat si stížnost do usnesení") před laiky podstatu věci zamlžuje. Ve správním řízení se odvolání směřujícímu proti rozhodnutí ústředního správního úřadu nazývá rozklad.
