Ústava: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Kategorie)
(upřesnění zemí bez ústavy, drobné opravy)
 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
−
'''Ústava''' (lat. ''constitutio'', angl. a fr. ''constitution'', něm. ''Verfassung'', ''Grundgesetz'') je základní [[zákon]] [[stát]]u, jímž se stanoví náležitosti státního zřízení, upravuje postavení [[občan]]ů a zřizují [[ústavní orgán]]y a vymezují jejich [[pravomoc]]i.
+
'''Ústava''' (lat. ''constitutio'', angl. a fr. ''constitution'', něm. ''Verfassung'') je v ''materiálním'' smyslu soubor norem, které rozdělují [[státní moc]] a stanovují [[pravomoc]]i jejích nositelů. Ve ''formálním'' smyslu se jedná o základní zákon státu, který stanoví náležitosti státního zřízení a upravuje postavení [[občan]]ů vůči státu. Ústava je přijímána v ústavodárné proceduře, mluví se o ústavodárci.
  
−
Některé Ústavy (nikoli však česká) obsahují i [[katalog]] [[lidská práva|základních práv]]; v jiných je tato úprava provedena zvláštním [[právní předpis|právním předpisem]], např. [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]]. Ústava bývá až na výjimky ([[:cs:Velká Británie|Velká Británie]]) [[psané právo|psaná]] a většinou i rigidní, tzn. jsou stanovena poměrně přísná pravidla, za nichž lze Ústavu změnit. Některá její ustanovení bývají absolutně rigidní, tzn. nezměnitelná, jiná jsou rigidní relativně, takže procedura jejich změny je přísnější než v případě prostých [[zákon]]ů, změna však není vyloučena.
+
Některé ústavy (nikoli však česká) obsahují i [[katalog]] [[lidská práva|základních práv]]; v jiných tuto úpravu provádí zvláštní [[právní předpis]], resp. [[ústavní zákon]], např. [[Listina základních práv a svobod]]. Součástí moderních ústav bývá [[preambule]]. Ústava bývá rigidní, tzn. jsou stanovena zvláštní pravidla, za nichž lze ústavu změnit: některá ustanovení bývají absolutně rigidní, tzn. nezměnitelná, jiná jsou rigidní relativně, takže procedura jejich změny je přísnější než v případě prostých [[zákon]]ů, změna však není vyloučena.
 +
 
 +
Ústava bývá až na výjimky (Velká Británie, Nový Zéland: [[:en:Uncodified constitution]]) [[psané právo|psaná]] v jednom dokumentu. Některé státy ústavu ve formálním smyslu nemají, např. Stát Israel (nahrazuje ji soustava "základních zákonů"). Ústava Spolkové republiky Německo byla r. 1949 přijata jako provizorní a nazvána záměrně odlišně ''Grundgesetz'' (základní zákon), po sjednocení však nebyla nahrazena.
 +
 
 +
== Druhy ústav ==
 +
* právní – žádoucí cílový model rozložení mocí ve státě je upraven základním zákonem
 +
* faktická – reálně se uplatňující ústavní zřízení v určitém státě
 +
* v materiálním smyslu – všechna právní pravidla, která upravují [[ústavní materie|ústavní materii]]
 +
* ve formálním smyslu – právní dokument, který řeší otázku ústavní materie
 +
* v ideálním smyslu – právní akt, zajišťuje určitá práva
 +
* rigidní – k její změně je potřeba komplikovanější postup než ke změně obyčejných zákonů
 +
* flexibilní – stejný postup jako ke změně zákonů
 +
* psaná
 +
* nepsaná
 +
* reálná – znění ústavy se shoduje se skutečným stavem věcí
 +
* fiktivní – znění ústavy se neshoduje se skutečným stavem věcí
 +
* původní – ústava, která vznikla bez inspirace jiným ústavním textem
 +
* přenesená – některé její prvky přenešeny z již existující ústavy
 +
* revoluční – ústavy vzniklé během revoluce
 +
* dohodnutá – výsledkem jednání
 +
* oktrojovaná – darována autoritou (panovníkem)
 +
 
 +
== Ústava Spojeného království ==
 +
Spojené království formální ústavu nemá. Za nejstarší charty (části) ústavy se považují ([[:en:William Blackstone|William Blackstone]] – ''[[:en:Commentaries on the Laws of England|Commentaries on the Laws of England]]'', 1765–1769):
 +
# Magna charta (1215)
 +
# Prosba o práva (1628)
 +
# Habeas corpus (1679)
 +
# Listina práv (1689)
 +
# Zákon o nástupnictví (1701)
 +
 
 +
Dále viz [[:en:Constitution of the United Kingdom]].
  
 
== Ústavy platné na území České republiky ==
 
== Ústavy platné na území České republiky ==
 
# vladislavské zřízení zemské z roku 1500
 
# vladislavské zřízení zemské z roku 1500
 +
# česká konfederace z roku 1619<ref>[http://psp.cz/eknih/snemy/konfeder.htm Konfederace stavů zemí Koruny české]</ref>
 
# obnovené zřízení zemské z roku 1627
 
# obnovené zřízení zemské z roku 1627
−
# dubnová ústava z roku 1848
+
# [[ústavní listina rakouského císařství]] (dubnová ústava) z roku 1848
−
# březnová ústava z roku 1849
+
# březnová ústava z roku 1849<ref>http://pravo.touf.cz/zakony/historicke-pravni-dokumenty/stadionova-ustava.html</ref>
 
# únorová ústava z roku 1861
 
# únorová ústava z roku 1861
 
# prosincová ústava z roku 1867
 
# prosincová ústava z roku 1867
−
# prozatímní ústava z roku 1918
+
# prozatímní ústava z listopadu 1918, 37/1918 [[Sb.]]
−
# ústava z roku 1920
+
# Ústavní listina Československé republiky, 121/1920 Sb.
−
# ústava 9. května z roku 1948
+
# "ústava 9. května", 150/1948 Sb.
−
# "socialistická" ústava z roku 1960
+
# Ústava Československé socialistické republiky, 100/1960 Sb.
−
# ústava ČR z roku 1992
+
# ústava České republiky z 16. prosince 1992, 1/1993 Sb.
 +
 
 +
== Novely české ústavy ==
 +
# ústavní zákon č. 347/1997 [[Sb.]] – zbytečná novela kvůli [[VÚSC]] (zavedení [[kraj]]ů vyjmenováním okresů; z Ústavy vypuštěna zmínka o potenciální existenci zemí ve čl. 99 a celý čl. 103 "O názvu vyššího územního samosprávného celku rozhoduje jeho zastupitelstvo.")
 +
# ústavní zákon č. 300/2000 [[Sb.]] – vysílání vojsk
 +
# ústavní zákon č. 448/2001 [[Sb.]] – novela [[ČNB]]: místo péče o stabilitu měny nyní ČNB pečuje o cenovou stabilitu.
 +
# ústavní zákon č. 395/2001 [[Sb.]] – změna dualistického systému mezinárodního práva na monistický
 +
# ústavní zákon č. 515/2002 [[Sb.]] – zbytečná novela kvůli referendu o [[EU]]. Ústava byla zaneřáděna jednorázovými [[právní norma|právními normami]], nyní již konsumovanými.
 +
# ústavní zákon č. 319/2009 [[Sb.]] – rozpuštění Poslanecké sněmovny, pokud to navrhne třípětinová většina poslanců
 +
# ústavní zákon č. 71/2012 [[Sb.]] – zavedení přímé volby prezidenta
 +
# ústavní zákon č. 98/2013 [[Sb.]] – omezení [[imunita|imunity]] členů Parlamentu ČR a soudců Ústavního soudu ČR
 +
 
 +
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[Ústavní právo]]
 +
* [[Ústavní soud]]
 +
* [[Úřední jazyk]]
 +
 
 +
== Poznámky pod čarou ==
 +
<references />
 +
 
 +
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* [http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html Česká ústava v účinném znění]
 +
* [http://psp.cz/eknih/1992cnr/tisky/t0152_03.htm Důvodová zpráva k ústavě ČR]
 +
* [http://psp.cz/eknih/1946uns/tisky/T1227_01.htm Návrh Ústavy 9. května] (1948)
 +
* [http://documentarchiv.de/nzjh/verfdr1848.htm Frankfurtská říšská ústava] (28. března 1849) (německy)
 +
* [[:cs:Ústava České republiky|Ústava České republiky]] (pěkný přehledový článek)
  
 
[[Kategorie:Ústavní právo]]
 
[[Kategorie:Ústavní právo]]

Aktuální verse z 2. 10. 2019, 23:17

Ústava (lat. constitutio, angl. a fr. constitution, něm. Verfassung) je v materiálním smyslu soubor norem, které rozdělují státní moc a stanovují pravomoci jejích nositelů. Ve formálním smyslu se jedná o základní zákon státu, který stanoví náležitosti státního zřízení a upravuje postavení občanů vůči státu. Ústava je přijímána v ústavodárné proceduře, mluví se o ústavodárci.

Některé ústavy (nikoli však česká) obsahují i katalog základních práv; v jiných tuto úpravu provádí zvláštní právní předpis, resp. ústavní zákon, např. Listina základních práv a svobod. Součástí moderních ústav bývá preambule. Ústava bývá rigidní, tzn. jsou stanovena zvláštní pravidla, za nichž lze ústavu změnit: některá ustanovení bývají absolutně rigidní, tzn. nezměnitelná, jiná jsou rigidní relativně, takže procedura jejich změny je přísnější než v případě prostých zákonů, změna však není vyloučena.

Ústava bývá až na výjimky (Velká Británie, Nový Zéland: en:Uncodified constitution) psaná v jednom dokumentu. Některé státy ústavu ve formálním smyslu nemají, např. Stát Israel (nahrazuje ji soustava "základních zákonů"). Ústava Spolkové republiky Německo byla r. 1949 přijata jako provizorní a nazvána záměrně odlišně Grundgesetz (základní zákon), po sjednocení však nebyla nahrazena.

Druhy ústav

  • právní – žádoucí cílový model rozložení mocí ve státě je upraven základním zákonem
  • faktická – reálně se uplatňující ústavní zřízení v určitém státě
  • v materiálním smyslu – všechna právní pravidla, která upravují ústavní materii
  • ve formálním smyslu – právní dokument, který řeší otázku ústavní materie
  • v ideálním smyslu – právní akt, zajišťuje určitá práva
  • rigidní – k její změně je potřeba komplikovanější postup než ke změně obyčejných zákonů
  • flexibilní – stejný postup jako ke změně zákonů
  • psaná
  • nepsaná
  • reálná – znění ústavy se shoduje se skutečným stavem věcí
  • fiktivní – znění ústavy se neshoduje se skutečným stavem věcí
  • původní – ústava, která vznikla bez inspirace jiným ústavním textem
  • přenesená – některé její prvky přenešeny z již existující ústavy
  • revoluční – ústavy vzniklé během revoluce
  • dohodnutá – výsledkem jednání
  • oktrojovaná – darována autoritou (panovníkem)

Ústava Spojeného království

Spojené království formální ústavu nemá. Za nejstarší charty (části) ústavy se považují (William Blackstone – Commentaries on the Laws of England, 1765–1769):

  1. Magna charta (1215)
  2. Prosba o práva (1628)
  3. Habeas corpus (1679)
  4. Listina práv (1689)
  5. Zákon o nástupnictví (1701)

Dále viz en:Constitution of the United Kingdom.

Ústavy platné na území České republiky

  1. vladislavské zřízení zemské z roku 1500
  2. česká konfederace z roku 1619[1]
  3. obnovené zřízení zemské z roku 1627
  4. ústavní listina rakouského císařství (dubnová ústava) z roku 1848
  5. březnová ústava z roku 1849[2]
  6. únorová ústava z roku 1861
  7. prosincová ústava z roku 1867
  8. prozatímní ústava z listopadu 1918, 37/1918 Sb.
  9. Ústavní listina Československé republiky, 121/1920 Sb.
  10. "ústava 9. května", 150/1948 Sb.
  11. Ústava Československé socialistické republiky, 100/1960 Sb.
  12. ústava České republiky z 16. prosince 1992, 1/1993 Sb.

Novely české ústavy

  1. ústavní zákon č. 347/1997 Sb. – zbytečná novela kvůli VÚSC (zavedení krajů vyjmenováním okresů; z Ústavy vypuštěna zmínka o potenciální existenci zemí ve čl. 99 a celý čl. 103 "O názvu vyššího územního samosprávného celku rozhoduje jeho zastupitelstvo.")
  2. ústavní zákon č. 300/2000 Sb. – vysílání vojsk
  3. ústavní zákon č. 448/2001 Sb. – novela ČNB: místo péče o stabilitu měny nyní ČNB pečuje o cenovou stabilitu.
  4. ústavní zákon č. 395/2001 Sb. – změna dualistického systému mezinárodního práva na monistický
  5. ústavní zákon č. 515/2002 Sb. – zbytečná novela kvůli referendu o EU. Ústava byla zaneřáděna jednorázovými právními normami, nyní již konsumovanými.
  6. ústavní zákon č. 319/2009 Sb. – rozpuštění Poslanecké sněmovny, pokud to navrhne třípětinová většina poslanců
  7. ústavní zákon č. 71/2012 Sb. – zavedení přímé volby prezidenta
  8. ústavní zákon č. 98/2013 Sb. – omezení imunity členů Parlamentu ČR a soudců Ústavního soudu ČR

Vizte též

Poznámky pod čarou

  1. ↑ Konfederace stavů zemí Koruny české
  2. ↑ http://pravo.touf.cz/zakony/historicke-pravni-dokumenty/stadionova-ustava.html

Další odkazy

Citováno podle "https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=Ústava&oldid=18705"