Platební rozkaz: Porovnání verzí
(Základní text) |
(* Karel Svoboda: ''Elektronický platební rozkaz – co od něj čekat.'' In Právní zpravodaj 8/2008, pp. 11–12. Popis praktických obtíží s nedostatečnou přípravou tohoto institutu.) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Soud může platební rozkaz vydat i bez [[explicitní]]ho návrhu žalobce; to však není příliš obvyklé. | Soud může platební rozkaz vydat i bez [[explicitní]]ho návrhu žalobce; to však není příliš obvyklé. | ||
| − | Platební rozkaz je z definice přípustný pouze tehdy, domáhá-li se žalobce zaplacení částky v penězích. Nelze jím ukládat žádné jiné povinnosti. Přípustnost vydání platebního rozkazu je dále omezena | + | Platební rozkaz je z definice přípustný pouze tehdy, domáhá-li se žalobce zaplacení částky v penězích. Nelze jím ukládat žádné jiné povinnosti. Přípustnost vydání platebního rozkazu je dále omezena; nelze jej vydat, pokud: |
# o věci rozhoduje již v I. stupni [[senát (soud)|senát]]; v r. 2006 byl tento – věcně zcela nelogický – požadavek zmírněn a zavedena výjimka pro [[mzda|mzdové]] nároky [[zaměstnanec|zaměstnanců]] vůči [[zaměstnavatel]]ům | # o věci rozhoduje již v I. stupni [[senát (soud)|senát]]; v r. 2006 byl tento – věcně zcela nelogický – požadavek zmírněn a zavedena výjimka pro [[mzda|mzdové]] nároky [[zaměstnanec|zaměstnanců]] vůči [[zaměstnavatel]]ům | ||
# není znám pobyt žalovaného | # není znám pobyt žalovaného | ||
# má-li být platební rozkaz doručován do ciziny | # má-li být platební rozkaz doručován do ciziny | ||
| − | U platebních rozkazů je vyloučeno [[náhradní doručení]]; většinu vydaných platebních rozkazů se proto nikdy nepodaří doručit a chce-li soud žalobu projednat, musí | + | U platebních rozkazů je vyloučeno [[náhradní doručení]]; většinu vydaných platebních rozkazů se proto nikdy nepodaří doručit a chce-li soud žalobu projednat, musí platební rozkaz zrušit. |
[[právní institut|Institut]] platebního rozkazu má hlavně psychologický význam: žalovaný zjistí, že žalobce svůj nárok míní vážně a uplatnil jej u soudu. Protože [[náklady řízení]] za vydání platebního rozkazu jsou téměř stejné jako náklady projednání žaloby, včetně identických nákladů za zastoupení [[advokát]]em, nepramení pro žalovaného z podání odporu žádné faktické nevýhody; účinnost tohoto prostředku by byla mnohem vyšší, kdyby náklady v této fasi [[řízení]] byly nižší a zvyšovaly se až po nařízení jednání. Taková úprava je běžná ve většině zemí, které platební rozkaz používají. | [[právní institut|Institut]] platebního rozkazu má hlavně psychologický význam: žalovaný zjistí, že žalobce svůj nárok míní vážně a uplatnil jej u soudu. Protože [[náklady řízení]] za vydání platebního rozkazu jsou téměř stejné jako náklady projednání žaloby, včetně identických nákladů za zastoupení [[advokát]]em, nepramení pro žalovaného z podání odporu žádné faktické nevýhody; účinnost tohoto prostředku by byla mnohem vyšší, kdyby náklady v této fasi [[řízení]] byly nižší a zvyšovaly se až po nařízení jednání. Taková úprava je běžná ve většině zemí, které platební rozkaz používají. | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[směnečný platební rozkaz]] | * [[směnečný platební rozkaz]] | ||
| + | |||
| + | == {{Reference}} == | ||
| + | * Karel Svoboda: ''Elektronický platební rozkaz – co od něj čekat.'' In [[Právní zpravodaj]] 8/2008, pp. 11–12. Popis praktických obtíží s nedostatečnou přípravou tohoto institutu. | ||
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
Aktuální verse z 9. 9. 2008, 14:47
Platební rozkaz je zvláštní druh rozhodnutí soudu, jímž je žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci žalobou požadovanou částku v penězích. Platební rozkaz je vydáván před projednáním věci, jen na základě skutečností tvrzených žalobcem v žalobě.
Jestliže žalovaný s platebním rozkazem nesouhlasí, může proti němu podat ve lhůtě 15 dnů odpor (ten není nutné nijak odůvodňovat). Tím se účinky platebního rozkazu ruší a věc je poté soudem projednána. Naopak nebyl-li podán včasný odpor, stává se platební rozkaz pravomocným a má stejné účinky jako pravomocný rozsudek.
Soud může platební rozkaz vydat i bez explicitního návrhu žalobce; to však není příliš obvyklé.
Platební rozkaz je z definice přípustný pouze tehdy, domáhá-li se žalobce zaplacení částky v penězích. Nelze jím ukládat žádné jiné povinnosti. Přípustnost vydání platebního rozkazu je dále omezena; nelze jej vydat, pokud:
- o věci rozhoduje již v I. stupni senát; v r. 2006 byl tento – věcně zcela nelogický – požadavek zmírněn a zavedena výjimka pro mzdové nároky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům
- není znám pobyt žalovaného
- má-li být platební rozkaz doručován do ciziny
U platebních rozkazů je vyloučeno náhradní doručení; většinu vydaných platebních rozkazů se proto nikdy nepodaří doručit a chce-li soud žalobu projednat, musí platební rozkaz zrušit.
Institut platebního rozkazu má hlavně psychologický význam: žalovaný zjistí, že žalobce svůj nárok míní vážně a uplatnil jej u soudu. Protože náklady řízení za vydání platebního rozkazu jsou téměř stejné jako náklady projednání žaloby, včetně identických nákladů za zastoupení advokátem, nepramení pro žalovaného z podání odporu žádné faktické nevýhody; účinnost tohoto prostředku by byla mnohem vyšší, kdyby náklady v této fasi řízení byly nižší a zvyšovaly se až po nařízení jednání. Taková úprava je běžná ve většině zemí, které platební rozkaz používají.
Vizte též
Prameny a literatura
- Karel Svoboda: Elektronický platební rozkaz – co od něj čekat. In Právní zpravodaj 8/2008, pp. 11–12. Popis praktických obtíží s nedostatečnou přípravou tohoto institutu.
