Exkomunikace: Porovnání verzí
(Základní text) |
d (Typo) |
||
| Řádka 17: | Řádka 17: | ||
# [[konsekrace]] biskupa bez papežského pověření (takto potrestány jsou obě strany) | # [[konsekrace]] biskupa bez papežského pověření (takto potrestány jsou obě strany) | ||
# podstoupení nebo provedení [[interupce]] | # podstoupení nebo provedení [[interupce]] | ||
| − | # přímé porušení [[zpověď|zpovědního]] | + | # přímé porušení [[zpověď|zpovědního]] tajemství |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 25. 2. 2007, 09:35
Exkomunikace (nepřesně vyobcování, vyloučení z církve, od ex- + communio = přijímání svátosti eucharistie) je nejtěžší církevní trest.
Nejde při něm o to, jak české překlady naznačují, že by potrestaný pozbyl členství v církvi (to je podle církevního učení založeno objektivně kanonickoprávní skutečností přijetí křestu a nelze se jej nijak zbavit), ale jsou mu odepřeny všechny svátosti, nesmí zastávat žádný církevní úřad a ztrácí nárok na další beneficia vyplývající z členství v církvi.
Exkomunikaci lze uložit buď rozsudkem, nebo vzniká jako samočinný trest za nejvážnější kanonickoprávní delikty.
V případě, že se odsouzený napraví, má právo na to, aby mu byl trest prominut.
Církevní zločiny trestané exkomunikací latae sententiae
- odpadnutí od víry (apostase)
- kacířství (bludařství, herese)
- rozkol v církvi (schisma)
- znesvěcení (desecratio) eucharistických způsob
- fysické napadení papeže
- odvolání (rekurs) proti rozhodnutí papeže ke koncilu nebo sboru biskupů
- rozhřešení spoluviníka smilného hříchu, je-li pachatelem kněz (samotné porušení celibátu se však trestá jen mírně)
- konsekrace biskupa bez papežského pověření (takto potrestány jsou obě strany)
- podstoupení nebo provedení interupce
- přímé porušení zpovědního tajemství
