Censura: Porovnání verzí
d (Rozcestník) |
(doplněna historie et al.) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Další významy|censura}} | {{Další významy|censura}} | ||
| − | '''Censura''' (z lat. '' | + | |
| + | '''Censura''', vulgárně ''cenzura'', je [[pravomoc]] udělená [[osoba veřejného práva|osobou veřejného práva]], především [[stát]]em nebo státní [[náboženská společnost|náboženskou společností]]; [[právní norma|právní normou]], především v [[zákon]]ě, doporučovat (tj. schvalovat) k vytištění nebo k jinému veřejnému šíření [[autorské dílo]] ('''předběžná censura''', v českých zemích do roku 1848), nebo jeho šíření naopak zakazovat a [[Censura (trest)|trestat]] ('''následná censura''', v českých zemích od roku 1848 dodnes). ''Encyclopaedia Britannica'' definuje sloveso ''censurovat'' jako: "to act so as to change or suppress speech or writing that is condemned as subversive of the common good".[http://britannica.com/EBchecked/topic/101977/censorship] | ||
| + | |||
| + | == Předběžná censura == | ||
| + | Pojem "censura" pochází z lat. ''censēre'' = "doporučit"[http://www.merriam-webster.com/dictionary/censors] (angl. ''censorship'', fr. ''censure'', něm. ''Zensur'') a v původním smyslu znamenal souhlas s publikací udělovaný [[církev]]ním [[úřad]]em: ''Nihil obstat. Imprimatur.'' (Nic nepřekáží. Budiž tištěno.) V katholických státech se stala povinnou usnesením tridentského koncilu v roce 1545 a 1546.[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/229360-censura-pro-tiskopisy] | ||
| + | |||
| + | Za Marie Theresie byla censura postátněna. Dvorský dekret ze dne 22. února 1795 censurní předpisy kodifikoval. Zásadní změnu přinesla zevrubná instrukce pro censory ze září 1810. Vědecké publikace se vymanily z censury, ale muselo se jednat o původní výzkum, nikoliv o pouhé kompiláty. | ||
| + | |||
| + | == Následná censura == | ||
| + | Dnes se censura obvykle chápe v opačném smyslu, tzn. jako ''zákaz'' publikace nebo veřejného projevu. V letech 1848–1968 existoval zvláštní, původem rakouský, systém tiskového [[dozor]]u, který ve výsledku fungoval do značné míry obdobně jako předběžná censura, avšak autora nechránil před následnou censurou, která je v systému předběžné censury ''de iure'' vyloučena. | ||
| + | |||
| + | V systému následné censury nabývá různé intensity '''autocensura''' (angl. ''self-censorship''), o níž hovoříme, když zásah do zamýšleného textu učiní sám jeho autor, např. z obavy před represí. Byla zvláště přísná po roce 1968; v roce 1990 byla podstatným způsobem zmírněna. | ||
Podle ustanovení čl. 17 odst. 2 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] je censura nepřípustná. Tento [[ústava|ústavní]] imperativ se však efektivně vztahuje pouze na politickou censuru, předběžná censura je běžně praktikována církvemi u náboženských textů, [[ministerstvo|ministerstvem]] školství ve vztahu k učebnicím, následná pak mediálními radami ohledně obsahu pořadů, radou pro reklamu u přípustného obsahu reklamních informací atp. Censuru vykonávají rovněž soukromí vlastníci medií a lze pod ni podřadit i selektivní odstraňování textů v internetových diskusích. | Podle ustanovení čl. 17 odst. 2 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] je censura nepřípustná. Tento [[ústava|ústavní]] imperativ se však efektivně vztahuje pouze na politickou censuru, předběžná censura je běžně praktikována církvemi u náboženských textů, [[ministerstvo|ministerstvem]] školství ve vztahu k učebnicím, následná pak mediálními radami ohledně obsahu pořadů, radou pro reklamu u přípustného obsahu reklamních informací atp. Censuru vykonávají rovněž soukromí vlastníci medií a lze pod ni podřadit i selektivní odstraňování textů v internetových diskusích. | ||
| Řádka 6: | Řádka 17: | ||
Censura je zásahem do [[svoboda projevu|svobody projevu]], s níž je neslučitelná. Censurní praktiky jsou průvodním znakem [[totalita|totalitních]] režimů, které zpravidla nepovolují žádné neschválené veřejné projevy (např. ani improvisace při divadelním představení). V demokratické společnosti by k takovým zásahům docházet nemělo, faktem však je, že vlastníci medií často uplatňují restriktivní praxi, v níž zohledňují zájmy významných inserentů. V České republice tak bývají potlačeny nepříznivé informace např. o podniku Sazka, o automobilce Škoda, o společnosti ČEZ apod. Zvláštní pozornost zasluhují v tomto směru tiskoviny vydávané [[město|městy]] nebo [[městská část|městskými částmi]], které, ačkoli jsou financovány z veřejného rozpočtu, přinášejí pouze informace svědčící vítězné místní [[politická strana|straně]] nebo [[koalice|koalici]]; [[oposice]] v těchto mediích málokdy dostane prostor. | Censura je zásahem do [[svoboda projevu|svobody projevu]], s níž je neslučitelná. Censurní praktiky jsou průvodním znakem [[totalita|totalitních]] režimů, které zpravidla nepovolují žádné neschválené veřejné projevy (např. ani improvisace při divadelním představení). V demokratické společnosti by k takovým zásahům docházet nemělo, faktem však je, že vlastníci medií často uplatňují restriktivní praxi, v níž zohledňují zájmy významných inserentů. V České republice tak bývají potlačeny nepříznivé informace např. o podniku Sazka, o automobilce Škoda, o společnosti ČEZ apod. Zvláštní pozornost zasluhují v tomto směru tiskoviny vydávané [[město|městy]] nebo [[městská část|městskými částmi]], které, ačkoli jsou financovány z veřejného rozpočtu, přinášejí pouze informace svědčící vítězné místní [[politická strana|straně]] nebo [[koalice|koalici]]; [[oposice]] v těchto mediích málokdy dostane prostor. | ||
| − | + | == {{Interní odkazy}} == | |
| + | * [[Svoboda projevu]] | ||
| + | |||
| + | == {{Reference}} == | ||
| + | * Robert Justin Goldstein (ed.): ''[http://books.google.com/books?id=EuMglAAfyGsC The War for the Public Mind. Political Censorship in Nineteenth-Century Europe]''. Greenwood Publishing Group 2000, 280 pp., ISBN 0275964612, ISBN 9780275964610; O [http://www.questia.com/read/27653998?title=6%3a%20The%20Austrian%20Empire Rakousku] pojednává část na pp. 211–238, kterou napsal Lothar Höbelt. | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/229360-censura-pro-tiskopisy Censura pro tiskopisy]. In Ottův slovník naučný | ||
| + | * heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/343813-tiskove-pravo Tiskové právo]. In Ottův slovník naučný | ||
| + | * heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/440494-tiskove-pravo Tiskové právo]. In Dodatky k Ottově slovníku naučnému | ||
| + | * heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/356464-zabaveni Zabavení]. In Ottův slovník naučný | ||
| + | * heslo [http://britannica.com/EBchecked/topic/101977/censorship Censorship] v Encyclopaedia Britannica (anglicky) | ||
| + | * Jan Čulík: ''Historie cenzury v Čechách'' [http://britskelisty.cz/9808/19980804e.html 1], [http://britskelisty.cz/9808/19980805c.html 2], [http://britskelisty.cz/9808/19980806c.html 3], [http://blisty.cz/files/isarc/9808/19980807c.html 4] a [http://blisty.cz/files/isarc/9808/19980810d.html 5] (povrchní a nepřesná serie článků) | ||
| + | * [http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs/5749-skrt-skrt-skrt-cenzura/ Škrt, škrt, škrt? Cenzura!] (přepis povrchního pořadu) | ||
[[Kategorie:Veřejné právo]] | [[Kategorie:Veřejné právo]] | ||
[[Kategorie:Ústavní právo]] | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
| + | |||
| + | [[ar:رقابة]] | ||
| + | [[bs:Cenzura]] | ||
| + | [[bg:Цензура]] | ||
| + | [[ca:Censura]] | ||
| + | [[cs:Cenzura]] | ||
| + | [[da:Censur]] | ||
| + | [[de:Zensur (Informationskontrolle)]] | ||
| + | [[el:Λογοκρισία]] | ||
| + | [[eo:Cenzuro]] | ||
| + | [[en:Censorship]] | ||
| + | [[es:Censura]] | ||
| + | [[fa:سانسور]] | ||
| + | [[fr:Censure]] | ||
| + | [[gl:Censura]] | ||
| + | [[ko:검열]] | ||
| + | [[hr:Cenzura]] | ||
| + | [[io:Censuro]] | ||
| + | [[is:Ritskoðun]] | ||
| + | [[it:Censura]] | ||
| + | [[he:צנזורה]] | ||
| + | [[lv:Cenzūra]] | ||
| + | [[lt:Cenzūra]] | ||
| + | [[ms:Penapisan]] | ||
| + | [[nl:Censuur (informatie)]] | ||
| + | [[ja:検閲]] | ||
| + | [[no:Sensur (informasjon)]] | ||
| + | [[nn:Sensur]] | ||
| + | [[pl:Cenzura]] | ||
| + | [[pt:Censura]] | ||
| + | [[ro:Cenzură]] | ||
| + | [[ru:Цензура]] | ||
| + | [[simple:Censorship]] | ||
| + | [[sk:Cenzúra]] | ||
| + | [[sr:Цензура]] | ||
| + | [[sh:Cenzura]] | ||
| + | [[fi:Sensuuri]] | ||
| + | [[sv:Censur]] | ||
| + | [[tr:Sansür]] | ||
| + | [[uk:Цензура]] | ||
| + | [[yi:צענזור]] | ||
| + | [[zh:审查制度]] | ||
Verse z 9. 8. 2008, 09:47
|
Další významy tohoto pojmu vizte na rozcestníku Censura. |
Censura, vulgárně cenzura, je pravomoc udělená osobou veřejného práva, především státem nebo státní náboženskou společností; právní normou, především v zákoně, doporučovat (tj. schvalovat) k vytištění nebo k jinému veřejnému šíření autorské dílo (předběžná censura, v českých zemích do roku 1848), nebo jeho šíření naopak zakazovat a trestat (následná censura, v českých zemích od roku 1848 dodnes). Encyclopaedia Britannica definuje sloveso censurovat jako: "to act so as to change or suppress speech or writing that is condemned as subversive of the common good".[1]
Předběžná censura
Pojem "censura" pochází z lat. censēre = "doporučit"[2] (angl. censorship, fr. censure, něm. Zensur) a v původním smyslu znamenal souhlas s publikací udělovaný církevním úřadem: Nihil obstat. Imprimatur. (Nic nepřekáží. Budiž tištěno.) V katholických státech se stala povinnou usnesením tridentského koncilu v roce 1545 a 1546.[3]
Za Marie Theresie byla censura postátněna. Dvorský dekret ze dne 22. února 1795 censurní předpisy kodifikoval. Zásadní změnu přinesla zevrubná instrukce pro censory ze září 1810. Vědecké publikace se vymanily z censury, ale muselo se jednat o původní výzkum, nikoliv o pouhé kompiláty.
Následná censura
Dnes se censura obvykle chápe v opačném smyslu, tzn. jako zákaz publikace nebo veřejného projevu. V letech 1848–1968 existoval zvláštní, původem rakouský, systém tiskového dozoru, který ve výsledku fungoval do značné míry obdobně jako předběžná censura, avšak autora nechránil před následnou censurou, která je v systému předběžné censury de iure vyloučena.
V systému následné censury nabývá různé intensity autocensura (angl. self-censorship), o níž hovoříme, když zásah do zamýšleného textu učiní sám jeho autor, např. z obavy před represí. Byla zvláště přísná po roce 1968; v roce 1990 byla podstatným způsobem zmírněna.
Podle ustanovení čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je censura nepřípustná. Tento ústavní imperativ se však efektivně vztahuje pouze na politickou censuru, předběžná censura je běžně praktikována církvemi u náboženských textů, ministerstvem školství ve vztahu k učebnicím, následná pak mediálními radami ohledně obsahu pořadů, radou pro reklamu u přípustného obsahu reklamních informací atp. Censuru vykonávají rovněž soukromí vlastníci medií a lze pod ni podřadit i selektivní odstraňování textů v internetových diskusích.
Censura je zásahem do svobody projevu, s níž je neslučitelná. Censurní praktiky jsou průvodním znakem totalitních režimů, které zpravidla nepovolují žádné neschválené veřejné projevy (např. ani improvisace při divadelním představení). V demokratické společnosti by k takovým zásahům docházet nemělo, faktem však je, že vlastníci medií často uplatňují restriktivní praxi, v níž zohledňují zájmy významných inserentů. V České republice tak bývají potlačeny nepříznivé informace např. o podniku Sazka, o automobilce Škoda, o společnosti ČEZ apod. Zvláštní pozornost zasluhují v tomto směru tiskoviny vydávané městy nebo městskými částmi, které, ačkoli jsou financovány z veřejného rozpočtu, přinášejí pouze informace svědčící vítězné místní straně nebo koalici; oposice v těchto mediích málokdy dostane prostor.
Vizte též
Prameny a literatura
- Robert Justin Goldstein (ed.): The War for the Public Mind. Political Censorship in Nineteenth-Century Europe. Greenwood Publishing Group 2000, 280 pp., ISBN 0275964612, ISBN 9780275964610; O Rakousku pojednává část na pp. 211–238, kterou napsal Lothar Höbelt.
Další odkazy
- heslo Censura pro tiskopisy. In Ottův slovník naučný
- heslo Tiskové právo. In Ottův slovník naučný
- heslo Tiskové právo. In Dodatky k Ottově slovníku naučnému
- heslo Zabavení. In Ottův slovník naučný
- heslo Censorship v Encyclopaedia Britannica (anglicky)
- Jan Čulík: Historie cenzury v Čechách 1, 2, 3, 4 a 5 (povrchní a nepřesná serie článků)
- Škrt, škrt, škrt? Cenzura! (přepis povrchního pořadu)
