Nejvyšší soud České republiky: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Historie a přehled předsedů)
(Československo ==, == {{Interní odkazy}}, IW et al.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
[[Soubor:nsoud.jpg|right|thumb|225px|Budova Nejvyššího soudu v Brně]]
 
[[Soubor:nsoud.jpg|right|thumb|225px|Budova Nejvyššího soudu v Brně]]
 
'''Nejvyšší soud České republiky''' se sídlem v Brně je spolu s [[Nejvyšší správní soud|Nejvyšším správním soudem]] nejvyšším článkem soustavy [[obecný soud|obecných soudů]] České republiky. Má 62 tabulkových soudců; ve skutečnosti 59.
 
'''Nejvyšší soud České republiky''' se sídlem v Brně je spolu s [[Nejvyšší správní soud|Nejvyšším správním soudem]] nejvyšším článkem soustavy [[obecný soud|obecných soudů]] České republiky. Má 62 tabulkových soudců; ve skutečnosti 59.
 +
 +
== Československo ==
 +
Československý nejvyšší soud vznikl v roce 1918 v Praze, brzy nato byl zásluhou tehdejšího prvního děkana Právnické fakulty [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] a poslance [[František Weyr (právník)|Františka Weyra]] přesunut do Brna zákonem č. 216/1919 Sb., o Nejvyšším soudě, kde zahájil činnost 5. 11. 1919. Zde existoval i v období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] v letech 1939–45, kdy část jeho soudců a zaměstnanců zahynula při bombardování 20. 11. 1944 (pamětní deska na budově jeho dřívějšího detašovaného pracoviště Brno, Malinovského náměstí 4). Zákonem č. 267/1949 Sb., o úpravě některých organizačních otázek v oboru soudnictví byl Nejvyšší soud k 1. 1. 1950 přesunut do Prahy.
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
−
Československý Nejvyšší soud vznikl v roce 1918 v Praze, brzy nato byl zásluhou tehdejšího prvního děkana Právnické fakulty [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] a poslance [[František Weyr (právník)|Františka Weyra]] přesunut do Brna zákonem č. 216/1919 Sb., o Nejvyšším soudě, kde zahájil činnost 5. 11. 1919. Zde existoval i v období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] v letech 1939-45, kdy část jeho soudců a zaměstnanců zahynula při bombardování 20. 11. 1944 (pamětní deska na budově jeho dřívějšího detašovaného pracoviště Brno, Malinovského náměstí 4). Zákonem č. 267/1949 Sb., o úpravě některých organizačních otázek v oboru soudnictví byl Nejvyšší soud k 1. 1. 1950 přesunut do Prahy. V důsledku federalizace Československa v roce 1969 vedle československého Nejvyššího soudu vznikl rovněž v Praze Nejvyšší soud České socialistické republiky. V roce 1991 byl schválen zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích měnící sídlo soudu dle návrhu moravské poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění Marty Buřivalové-Nazari, který znovu přesunul sídlo československého Nejvyššího soudu do Brna, což se však realizovalo až k roku 1993, kdy se přeměnil na Nejvyšší soud ČR. Dosavadní republikový Nejvyšší soud České republiky se stal Vrchním soudem v Praze. Významnou změnou byl v roce 2000 i krok předsedkyně [[Eliška Wagnerová|Elišky Wagnerové]], která po vzoru [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], zřídila ještě bez zákonné úpravy pozice [[asistent soudce|asistentů soudců]] Občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu a následně iniciovala jejich zákonné zakotvení a uznávání jejich praxe, což bylo postupně upraveno na návrh poslance [[Zdeněk Koudelka|Zdeňka Koudelky]] v § 16 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 38b občanského soudního řádu a § 27c trestního řádu a v dalších zákonech týkajících se právnických povolání.
+
V důsledku federalizace Československa v roce 1969 vedle československého Nejvyššího soudu vznikl rovněž v Praze Nejvyšší soud České socialistické republiky. V roce 1991 byl schválen zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích měnící sídlo soudu dle návrhu moravské poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění Marty Buřivalové-Nazari, který znovu přesunul sídlo československého Nejvyššího soudu do Brna, což se však realizovalo až k roku 1993, kdy se přeměnil na Nejvyšší soud ČR. Dosavadní republikový Nejvyšší soud České republiky se stal Vrchním soudem v Praze. Významnou změnou byl v roce 2000 i krok předsedkyně [[Eliška Wagnerová|Elišky Wagnerové]], která po vzoru [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], zřídila ještě bez zákonné úpravy pozice [[asistent soudce|asistentů soudců]] Občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu a následně iniciovala jejich zákonné zakotvení a uznávání jejich praxe, což bylo postupně upraveno na návrh poslance [[Zdeněk Koudelka|Zdeňka Koudelky]] v § 16 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 38b občanského soudního řádu a § 27c trestního řádu a v dalších zákonech týkajících se právnických povolání.
  
 
V roce 2006 odvolal prezident [[Václav Klaus]] předsedkyni Nejvyššího soudu [[Iva Brožová|Ivu Brožovou]]. Ta se proti odvolání bránila u [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], který její odvolání zrušil, když zrušil část zákona o soudech a soudcích, která umožňovala odvolání předsedů a místopředsedů soudů. Následně jmenoval prezident Jaroslava Bureše místopředsedou soudu. I toto jmenování zrušil na návrh Brožové [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] nálezem z 12. 9. 2007, když konstatoval, že předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu lze jmenovat jen z řad soudců tohoto soudu a ne všech soudců, přičemž předtím konstatoval, že Bureš nebyl jako soudce přidělen k Nejvyššímu soudu pro absenci povinného souhlasu jeho předsedkyně. Proti tomuto výroku jako neústavnímu protestovala část ústavních soudců i právnické veřejnosti, neboť ústava výslovně stanoví, že předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou jmenováni ze soudců bez omezení na tento soud, což je rozdíl od [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], kde takovéto omezení jen na soudce [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]] stanoví soudní řád správní.
 
V roce 2006 odvolal prezident [[Václav Klaus]] předsedkyni Nejvyššího soudu [[Iva Brožová|Ivu Brožovou]]. Ta se proti odvolání bránila u [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], který její odvolání zrušil, když zrušil část zákona o soudech a soudcích, která umožňovala odvolání předsedů a místopředsedů soudů. Následně jmenoval prezident Jaroslava Bureše místopředsedou soudu. I toto jmenování zrušil na návrh Brožové [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] nálezem z 12. 9. 2007, když konstatoval, že předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu lze jmenovat jen z řad soudců tohoto soudu a ne všech soudců, přičemž předtím konstatoval, že Bureš nebyl jako soudce přidělen k Nejvyššímu soudu pro absenci povinného souhlasu jeho předsedkyně. Proti tomuto výroku jako neústavnímu protestovala část ústavních soudců i právnické veřejnosti, neboť ústava výslovně stanoví, že předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou jmenováni ze soudců bez omezení na tento soud, což je rozdíl od [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], kde takovéto omezení jen na soudce [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]] stanoví soudní řád správní.
Řádka 19: Řádka 22:
 
Základem rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných [[opravné prostředky|opravných prostředcích]], tj. o [[dovolání]]ch a [[stížnost pro porušení zákona|stížnostech pro porušení zákona]]. Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda, např. rozhodování o uznání cizozemských rozhodnutí, a ve zvláštních případech je Nejvyšší soud i prostou [[odvolání|odvolací]] instancí (jde o případy, kdy jako soud I. stupně rozhodoval [[vrchní soud]]).
 
Základem rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných [[opravné prostředky|opravných prostředcích]], tj. o [[dovolání]]ch a [[stížnost pro porušení zákona|stížnostech pro porušení zákona]]. Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda, např. rozhodování o uznání cizozemských rozhodnutí, a ve zvláštních případech je Nejvyšší soud i prostou [[odvolání|odvolací]] instancí (jde o případy, kdy jako soud I. stupně rozhodoval [[vrchní soud]]).
  
−
Nejvyšší soud na své internetové stránce ([http://www.nsoud.cz]) uveřejňuje – donedávna jako jediný soud v České republice – v anonymisované podobě veškerá svá rozhodnutí, a jeho rozhodovací činnost je tak zcela transparentní a judikatura snadno dostupná.
+
Nejvyšší soud na své internetové stránce[http://www.nsoud.cz] od roku 2000 uveřejňuje – zpočátku jako jediný soud v České republice – v anonymisované podobě veškerá svá rozhodnutí, a jeho rozhodovací činnost je tak zcela transparentní a judikatura snadno dostupná.
  
 
V minulosti docházelo ke konfliktům mezi Nejvyšším soudem a [[Ústavní soud|Ústavním soudem]]. V této souvislosti se hovoří o "válce soudů".
 
V minulosti docházelo ke konfliktům mezi Nejvyšším soudem a [[Ústavní soud|Ústavním soudem]]. V této souvislosti se hovoří o "válce soudů".
 +
 +
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[Nejvyšší správní soud]]
 +
* [[Ústavní soud]]
  
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==
Řádka 28: Řádka 35:
  
 
[[Kategorie:Justice]]
 
[[Kategorie:Justice]]
 +
 +
[[cs:Nejvyšší soud České republiky]]
 +
[[en:Supreme Court of the Czech Republic]]

Verse z 21. 6. 2009, 14:03

Budova Nejvyššího soudu v Brně

Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem soustavy obecných soudů České republiky. Má 62 tabulkových soudců; ve skutečnosti 59.

Československo

Československý nejvyšší soud vznikl v roce 1918 v Praze, brzy nato byl zásluhou tehdejšího prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity a poslance Františka Weyra přesunut do Brna zákonem č. 216/1919 Sb., o Nejvyšším soudě, kde zahájil činnost 5. 11. 1919. Zde existoval i v období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–45, kdy část jeho soudců a zaměstnanců zahynula při bombardování 20. 11. 1944 (pamětní deska na budově jeho dřívějšího detašovaného pracoviště Brno, Malinovského náměstí 4). Zákonem č. 267/1949 Sb., o úpravě některých organizačních otázek v oboru soudnictví byl Nejvyšší soud k 1. 1. 1950 přesunut do Prahy.

Historie

V důsledku federalizace Československa v roce 1969 vedle československého Nejvyššího soudu vznikl rovněž v Praze Nejvyšší soud České socialistické republiky. V roce 1991 byl schválen zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích měnící sídlo soudu dle návrhu moravské poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění Marty Buřivalové-Nazari, který znovu přesunul sídlo československého Nejvyššího soudu do Brna, což se však realizovalo až k roku 1993, kdy se přeměnil na Nejvyšší soud ČR. Dosavadní republikový Nejvyšší soud České republiky se stal Vrchním soudem v Praze. Významnou změnou byl v roce 2000 i krok předsedkyně Elišky Wagnerové, která po vzoru Ústavního soudu, zřídila ještě bez zákonné úpravy pozice asistentů soudců Občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu a následně iniciovala jejich zákonné zakotvení a uznávání jejich praxe, což bylo postupně upraveno na návrh poslance Zdeňka Koudelky v § 16 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 38b občanského soudního řádu a § 27c trestního řádu a v dalších zákonech týkajících se právnických povolání.

V roce 2006 odvolal prezident Václav Klaus předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Ta se proti odvolání bránila u Ústavního soudu, který její odvolání zrušil, když zrušil část zákona o soudech a soudcích, která umožňovala odvolání předsedů a místopředsedů soudů. Následně jmenoval prezident Jaroslava Bureše místopředsedou soudu. I toto jmenování zrušil na návrh Brožové Ústavní soud nálezem z 12. 9. 2007, když konstatoval, že předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu lze jmenovat jen z řad soudců tohoto soudu a ne všech soudců, přičemž předtím konstatoval, že Bureš nebyl jako soudce přidělen k Nejvyššímu soudu pro absenci povinného souhlasu jeho předsedkyně. Proti tomuto výroku jako neústavnímu protestovala část ústavních soudců i právnické veřejnosti, neboť ústava výslovně stanoví, že předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou jmenováni ze soudců bez omezení na tento soud, což je rozdíl od Nejvyššího správního soudu, kde takovéto omezení jen na soudce Nejvyššího správního soudu stanoví soudní řád správní.

Předsedové Nejvyššího soudu

Místopředsedové Nejvyššího soudu

  • Pavel Kučera 1993-dosud
  • Jaroslav Bureš 2006-2007 (jeho jmenování zrušil Ústavní soud)

Působnost

Základem rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích, tj. o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona. Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda, např. rozhodování o uznání cizozemských rozhodnutí, a ve zvláštních případech je Nejvyšší soud i prostou odvolací instancí (jde o případy, kdy jako soud I. stupně rozhodoval vrchní soud).

Nejvyšší soud na své internetové stránce[1] od roku 2000 uveřejňuje – zpočátku jako jediný soud v České republice – v anonymisované podobě veškerá svá rozhodnutí, a jeho rozhodovací činnost je tak zcela transparentní a judikatura snadno dostupná.

V minulosti docházelo ke konfliktům mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem. V této souvislosti se hovoří o "válce soudů".

Vizte též

Další odkazy

Citováno podle "https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=Nejvyšší_soud_České_republiky&oldid=16218"