Hlava státu: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Doplněno)
(V USA de iure i de facto, to není správné rozlišení; de iure je to leckde např. i v ČR)
Řádka 5: Řádka 5:
 
Pouze hlava státu může činit jménem tohoto státu [[mezinárodní právo veřejné|mezinárodněprávní]] úkony, např. podepisovat [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]].
 
Pouze hlava státu může činit jménem tohoto státu [[mezinárodní právo veřejné|mezinárodněprávní]] úkony, např. podepisovat [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]].
  
Toto mezinárodněprávní postavení však nemá žádný vztah k domácím pravomocem hlavy státu. Ty se podstatně liší v jednotlivých zemích, od hlav státu, které jsou zcela nebo téměř zcela bez rozhodovacích pravomocí (spolkový president Německa, anglická královna ve Velké Británii a v zemích [[Britské společenství národů|Britského společenství národů]]), přes hlavy státu s určitým vlivem na chod země (Česká republika, Polsko),  polopresidentské systémy, kde je silný president mocenskou protivahou [[premiér]]ovi a [[vláda|vládě]] (Francie V. republiky, Polsko do přijetí nové ústavy), po země, kde stojí nejvyšší představitel přímo v čele [[exekutiva|exekutivy]] (''[[de facto]]'' Rusko, ''[[de iure]]'' USA). V [[diktatura|diktatuře]] bývá – nikoli však bezvýjimečně – hlavou státu diktátor (Libye, Kuba, Severní Korea). Některé země (Švýcarsko, Japonsko) formální hlavu státu nemají vůbec a tuto funkci v zahraničí vykonává jiná osoba (ve Švýcarsku na rok volený spolkový president, v Japonsku císař).
+
Toto mezinárodněprávní postavení však nemá žádný vztah k domácím pravomocem hlavy státu. Ty se podstatně liší v jednotlivých zemích, od hlav státu, které jsou zcela nebo téměř zcela bez rozhodovacích pravomocí (spolkový president Německa, anglická královna ve Velké Británii a v zemích [[Britské společenství národů|Britského společenství národů]]), přes hlavy státu s určitým vlivem na chod země (Česká republika, Polsko),  polopresidentské systémy, kde je silný president mocenskou protivahou [[premiér]]ovi a [[vláda|vládě]] (Francie V. republiky, Polsko do přijetí nové ústavy), po země, kde stojí nejvyšší představitel přímo v čele [[exekutiva|exekutivy]] (USA, ''[[de facto]]'' Rusko). V [[diktatura|diktatuře]] bývá – nikoli však bezvýjimečně – hlavou státu diktátor (Libye, Kuba, Severní Korea). Některé země (Švýcarsko, Japonsko) formální hlavu státu nemají vůbec a tuto funkci v zahraničí vykonává jiná osoba (ve Švýcarsku na rok volený spolkový president, v Japonsku císař).
  
 
Hlava státu bývá často vrchním velitelem [[armáda|ozbrojených sil]] [[a/nebo]] titulární hlavou státní [[církev|církve]] (''Church of England'').
 
Hlava státu bývá často vrchním velitelem [[armáda|ozbrojených sil]] [[a/nebo]] titulární hlavou státní [[církev|církve]] (''Church of England'').

Verse z 5. 11. 2006, 14:03

Hlava státu (angl. head of state, fr. chef d'état, něm. Staatsoberhaupt) je formálně nejvyšší představitel státu, který je chápán jako zosobněný nositel státní suverenity. V republikách to bývá nejčastěji president republiky, v monarchiích suverén, nazývaný král, císař, kníže, šah apod. V theokraciích stojí v čele státu zpravidla nejvyšší kněz příslušného náboženství.

Hlavě státu, cestuje-li do zahraničí, příslušejí povinné pocty a diplomatická imunita; dopravní prostředky, jimiž hlava státu cestuje, a místo, kde pobývá, se označují státní vlajkou příslušné země. Zvláštní pravomoci příslušejí hlavě státu i ve vztahu k diplomatickému sboru, jehož členy přijímá a propouští.

Pouze hlava státu může činit jménem tohoto státu mezinárodněprávní úkony, např. podepisovat mezinárodní smlouvy.

Toto mezinárodněprávní postavení však nemá žádný vztah k domácím pravomocem hlavy státu. Ty se podstatně liší v jednotlivých zemích, od hlav státu, které jsou zcela nebo téměř zcela bez rozhodovacích pravomocí (spolkový president Německa, anglická královna ve Velké Británii a v zemích Britského společenství národů), přes hlavy státu s určitým vlivem na chod země (Česká republika, Polsko), polopresidentské systémy, kde je silný president mocenskou protivahou premiérovi a vládě (Francie V. republiky, Polsko do přijetí nové ústavy), po země, kde stojí nejvyšší představitel přímo v čele exekutivy (USA, de facto Rusko). V diktatuře bývá – nikoli však bezvýjimečně – hlavou státu diktátor (Libye, Kuba, Severní Korea). Některé země (Švýcarsko, Japonsko) formální hlavu státu nemají vůbec a tuto funkci v zahraničí vykonává jiná osoba (ve Švýcarsku na rok volený spolkový president, v Japonsku císař).

Hlava státu bývá často vrchním velitelem ozbrojených sil a/nebo titulární hlavou státní církve (Church of England).

Vizte též