Opravný prostředek: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(oprava IW)
(Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti (rekursu) ústavní stížnost, což je vysoce než)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Opravný prostředek''' je druh [[podání]], jímž [[procesní strana]] napadá vydané [[rozhodnutí]].
+
'''Opravný prostředek''' je druh [[podání]], jímž [[procesní strana]] napadá vydané [[rozhodnutí]]. Opravné prostředky mohou být řádné nebo mimořádné.
 
 
Opravné prostředky mohou být řádné nebo mimořádné.
 
  
 
'''Řádné''' opravné prostředky vždy směřují proti [[právní moc|nepravomocnému]] rozhodnutí a mají [[zásadně]] suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou [[odvolání]], [[rozklad]] a [[stížnost]].
 
'''Řádné''' opravné prostředky vždy směřují proti [[právní moc|nepravomocnému]] rozhodnutí a mají [[zásadně]] suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou [[odvolání]], [[rozklad]] a [[stížnost]].
Řádka 14: Řádka 12:
  
 
Podání mimořádného opravného prostředku nemá na [[právní moc]] napadeného [[rozhodnutí]] vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho [[vykonatelnost]].
 
Podání mimořádného opravného prostředku nemá na [[právní moc]] napadeného [[rozhodnutí]] vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho [[vykonatelnost]].
 +
 +
Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti ([[rekurs]]u) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. [[ÚS]] však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci ''JMB družstvo v. ČR'' ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=60441]: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."
  
 
Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:
 
Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:

Verse z 20. 2. 2009, 12:33

Opravný prostředek je druh podání, jímž procesní strana napadá vydané rozhodnutí. Opravné prostředky mohou být řádné nebo mimořádné.

Řádné opravné prostředky vždy směřují proti nepravomocnému rozhodnutí a mají zásadně suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání, rozklad a stížnost.

Mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Jsou to:

Podání mimořádného opravného prostředku nemá na právní moc napadeného rozhodnutí vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho vykonatelnost.

Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti (rekursu) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. ÚS však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci JMB družstvo v. ČR ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441[1]: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."

Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:

  1. odvolací princip: vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
  2. kassační princip: nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
  3. revisní princip: v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)

Další odkazy