Opravný prostředek: Porovnání verzí
(Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti (rekursu) ústavní stížnost, což je vysoce než) |
('''apelační (odvolací) princip''', '''kassační (zrušovací) princip''', IW) |
||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu: | Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu: | ||
| − | # '''odvolací princip''': vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko) | + | # '''apelační (odvolací) princip''': vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko) |
| − | # '''kassační princip''': nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy) | + | # '''kassační (zrušovací) princip''': nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy) |
# '''revisní princip''': v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy) | # '''revisní princip''': v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy) | ||
| Řádka 29: | Řádka 29: | ||
[[cs:Opravný prostředek]] | [[cs:Opravný prostředek]] | ||
[[de:Rechtsbehelf]] | [[de:Rechtsbehelf]] | ||
| + | [[es:Recurso procesal]] | ||
| + | [[pl:Środek zaskarżenia]] | ||
Verse z 30. 3. 2010, 11:42
Opravný prostředek je druh podání, jímž procesní strana napadá vydané rozhodnutí. Opravné prostředky mohou být řádné nebo mimořádné.
Řádné opravné prostředky vždy směřují proti nepravomocnému rozhodnutí a mají zásadně suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání, rozklad a stížnost.
Mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Jsou to:
- ve správním řízení: žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení a návrh na obnovu řízení
- v trestním řízení: dovolání, návrh na obnovu řízení a (obsoletní) stížnost pro porušení zákona
- v civilním řízení: dovolání, návrh na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost
- v soudním řízení správním: kasační stížnost
- v řízení před Ústavním soudem: návrh na obnovu řízení
- certiorari – instance příslušná k řízení o opravném prostředku má diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (discretionary review)
Podání mimořádného opravného prostředku nemá na právní moc napadeného rozhodnutí vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho vykonatelnost.
Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti (rekursu) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. ÚS však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci JMB družstvo v. ČR ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441[1]: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."
Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:
- apelační (odvolací) princip: vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
- kassační (zrušovací) princip: nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
- revisní princip: v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)
