Právní věta: Porovnání verzí
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
Právní věta může být teoreticky vytvořena kdykoliv a kýmkoliv, stejně jako upravený judikát, a to zpracováním konkrétního soudního rozhodnutí. Jen pokud je právní věta výsekem z odůvodnění, doslova převzatá citace z texu odůvodnění, pak za autora můžeme označit přímo soudce, který vydal rozhodnutí. | Právní věta může být teoreticky vytvořena kdykoliv a kýmkoliv, stejně jako upravený judikát, a to zpracováním konkrétního soudního rozhodnutí. Jen pokud je právní věta výsekem z odůvodnění, doslova převzatá citace z texu odůvodnění, pak za autora můžeme označit přímo soudce, který vydal rozhodnutí. | ||
| + | Právní věta by přitom měla stanovit, že určitý právní názor platí jen pro konkrétní skutkovou situaci. Neměla by se ale aplikovat na obdobné případy, kde nejsou totožné skutkové okolnosti. Ani případné schvalování právních vět v rámci publikačního procesu vrcholných soudů není důvodem vytvářet abstraktní zobecněné normativní věty. Vytváření sbírek rozhodnutí a upravených judikátů je sice zákonným požadavkem, ale není to součást rozhodování o právech a povinnostech | ||
Právní věta nebo její část je nejdůležitější částí [[judikát]]u. Ve [[sbírka rozhodnutí|sbírkách rozhodnutí]] se proto právní věta nebo její nejdůležitější části opakují zvlášť na začátku publikovaného textu a zpravidla se i graficky odlišují. | Právní věta nebo její část je nejdůležitější částí [[judikát]]u. Ve [[sbírka rozhodnutí|sbírkách rozhodnutí]] se proto právní věta nebo její nejdůležitější části opakují zvlášť na začátku publikovaného textu a zpravidla se i graficky odlišují. | ||
Verse z 26. 11. 2017, 20:39
Právní věta je dodatečné, uměle vytvořená anotace založená na textu či alespoň na myšlenkách obsažených v odůvodnění zpracovávaného rozhodnutí. Tato anotace by měla shrnovat (právní) názor na určitou právní otázku obsaženou v rozhodnutí (odůvodnění¨) soudu a je vytvořena pouze pro účely publikace. Jedná se o výklad právního názoru vyjádřeného soudem v konkrétní věci, ale právní věta shrnuje tento výklad do obecnějšího pravidla. Právní věta může být teoreticky vytvořena kdykoliv a kýmkoliv, stejně jako upravený judikát, a to zpracováním konkrétního soudního rozhodnutí. Jen pokud je právní věta výsekem z odůvodnění, doslova převzatá citace z texu odůvodnění, pak za autora můžeme označit přímo soudce, který vydal rozhodnutí.
Právní věta by přitom měla stanovit, že určitý právní názor platí jen pro konkrétní skutkovou situaci. Neměla by se ale aplikovat na obdobné případy, kde nejsou totožné skutkové okolnosti. Ani případné schvalování právních vět v rámci publikačního procesu vrcholných soudů není důvodem vytvářet abstraktní zobecněné normativní věty. Vytváření sbírek rozhodnutí a upravených judikátů je sice zákonným požadavkem, ale není to součást rozhodování o právech a povinnostech Právní věta nebo její část je nejdůležitější částí judikátu. Ve sbírkách rozhodnutí se proto právní věta nebo její nejdůležitější části opakují zvlášť na začátku publikovaného textu a zpravidla se i graficky odlišují.
Tato praxe zjednodušuje práci s judikaturou, v případě nevhodně zvolené, nerepresentativní nebo příliš kusé právní věty se však stává, že dochází k desinterpretaci příslušného judikátu. Např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 A 158/2001 byla vybrána pro sbírku taková právní věta, z níž jako by vyplývalo, že správní řád je vůči zákonu o svobodném přístupu k informacím lex specialis, ačkoli soud takový závěr na mysli neměl.
Literatura
- Králík, Lukáš. Připomínkové řízení a sbírky judikatury. Právní rozhledy, 2016, ročník 24, číslo 23-24, s. 830-835. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beckonline.cz
- Králík, Lukáš. Právní věty. Právní rozhledy, 2017, ročník 25, číslo 12, s. 437-444. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beck-online.cz.
