Dekret: Porovnání verzí
(Upřesněno) |
(Doplněno Rusko etc.) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Dekret''' (z lat. ''decretus'', od ''decernere'' = rozhodnout, angl. ''decree'', fr. ''décret'', něm. ''Dekret'') je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení". | '''Dekret''' (z lat. ''decretus'', od ''decernere'' = rozhodnout, angl. ''decree'', fr. ''décret'', něm. ''Dekret'') je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení". | ||
| − | [[Platné právo]] České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako [[právní předpis]], vyznačující se svým mimořádným [[a/nebo]] dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji [[hlava státu|hlavou státu]]. Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat [[zákon]]y normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění [[sněmovna|sněmovny]], a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly [[ratihabice|ratihabovány]]. V České republice plní funkci | + | [[Platné právo]] České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako [[právní předpis]], vyznačující se svým mimořádným [[a/nebo]] dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji [[hlava státu|hlavou státu]]. Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat [[zákon]]y normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění [[sněmovna|sněmovny]], a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly [[ratihabice|ratihabovány]]. Pravomoc presidenta vydávat dekrety, jak je běžná např. v Rusku, se pokládá za nedemokratický, [[diktátor]]ský prvek. V České republice plní v době rozpuštění Poslanecké sněmovny funkci dekretů [[zákonné opatření Senátu|zákonná opatření Senátu]]. |
Mediálně velmi známé jsou tzv. [[Benešovy dekrety]], které vydal president Edvard Beneš v r. 1945 před obnovením činnosti československého [[parlament]]u a jimiž rozhodl mj. o [[konfiskace|konfiskaci]] majetku deportovaných Němců a Maďarů. | Mediálně velmi známé jsou tzv. [[Benešovy dekrety]], které vydal president Edvard Beneš v r. 1945 před obnovením činnosti československého [[parlament]]u a jimiž rozhodl mj. o [[konfiskace|konfiskaci]] majetku deportovaných Němců a Maďarů. | ||
Verse z 27. 10. 2006, 17:05
Dekret (z lat. decretus, od decernere = rozhodnout, angl. decree, fr. décret, něm. Dekret) je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení".
Platné právo České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako právní předpis, vyznačující se svým mimořádným a/nebo dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji hlavou státu. Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat zákony normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění sněmovny, a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly ratihabovány. Pravomoc presidenta vydávat dekrety, jak je běžná např. v Rusku, se pokládá za nedemokratický, diktátorský prvek. V České republice plní v době rozpuštění Poslanecké sněmovny funkci dekretů zákonná opatření Senátu.
Mediálně velmi známé jsou tzv. Benešovy dekrety, které vydal president Edvard Beneš v r. 1945 před obnovením činnosti československého parlamentu a jimiž rozhodl mj. o konfiskaci majetku deportovaných Němců a Maďarů.
V některých právních řádech je dekret druhem nařízení nebo správního rozhodnutí (např. ministerský dekret); cf. bytový dekret.
