Opravný prostředek
Opravný prostředek je druh podání, jímž procesní strana napadá vydané rozhodnutí.
Opravné prostředky mohou být řádné nebo mimořádné.
Řádné opravné prostředky vždy směřují proti nepravomocnému rozhodnutí a mají zásadně suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání, rozklad a stížnost.
Mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Jsou to:
- ve správním řízení: žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení a návrh na obnovu řízení
- v trestním řízení: dovolání, návrh na obnovu řízení a (obsoletní) stížnost pro porušení zákona
- v civilním řízení: dovolání, návrh na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost
- v soudním řízení správním: kasační stížnost
- v řízení před Ústavním soudem: návrh na obnovu řízení
- certiorari – instance příslušná k řízení o opravném prostředku má diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (discretionary review)
Podání mimořádného opravného prostředku nemá na právní moc napadeného rozhodnutí vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho vykonatelnost.
Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:
- odvolací princip: vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
- kassační princip: nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
- revisní princip: v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)
