Veřejný pořádek
Veřejný pořádek (angl. public order, fr. ordre public, něm. öffentliche Ordnung) patří mezi tzv. neurčité pojmy správního práva. Ačkoli není v žádném právním předpisu definován, operuje s ním celá řada právních norem.
Obvykle je jím míněn ideální stav společnosti, který se vyznačuje řádem, bezpečností a klidem – takovou definici však v právní normě použít nelze, protože jde fakticky o definici kruhem.
Výkladové obtíže
Neurčitost pojmu veřejný pořádek vede k celé řadě výkladových problémů. Známé jsou např. potíže v otázce obecně závazných vyhlášek vydávaných obcemi. Podle ustanovení § 10 obecního zřízení může obec stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány.
Toto ustanovení bylo některými obcemi vyloženo extensivně a např. město Cheb vyhláškou č. 3/2003 zakázalo na veřejných prostranstvích ve městě ponechávat volně pobíhat zvířata, žebrat, prodávat, podávat nebo konsumovat alkoholické nápoje. Ústavní soud tuto vyhlášku svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 50/30 v příslušných částech zrušil, když dospěl k závěru, že tato úprava není ústavně konformní, neboť obec jím překročila zákonné zmocnění.
Další problémy vyvolává nejasnost pojmu veřejný pořádek v ustanovení § 9 odst. 1 písm. l) cizineckého zákona, které umožňuje odepřít cizinci vstup na území České republiky, jestliže je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí. Policie toto ustanovení vykládá značně extensivně a na jeho základě v určitých obdobích (např. konání technoparty) odpírá vstup na území republiky velkému počtu osob, u nichž při osobní prohlídce zjistí, že u sebe mají materiály s politickým obsahem, tudíž má podezření, že by se v České republice zúčastnily občanských shromáždění.
Jestliže cizinec "úmyslně ohrozí veřejný pořádek" [§ 19 odst. 1 písm. a) cizineckého zákona], může ho policie administrativně vyhostit: v r. 2000 tak bylo vyhoštěno cca 1 000 účastníků pražských demonstrací proti zasedání Mezinárodního měnového fondu-Světové banky, avšak když jedna z vyhoštěných účastnic toto rozhodnutí napadla správní žalobou, soud jí dal za pravdu a rozhodnutí jako nezákonné zrušil, neboť pouhá účast na demonstraci nemůže být posuzována jako narušení veřejného pořádku.
