Doba nesvobody: Porovnání verzí
(další příklady použití termínu) |
(Náhrada pojmu norma pojmem právní předpis et al.) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Pro takto zvolené časový úsek byla stanovena mimořádná opatření: právní i protiprávní jednání, především však samotná [[legislativa|normotvorba]] tohoto období měly být posuzovány podle zvláštních předpisů. Při [[retroaktivita|zpětném]] rozhodování, zda právní akt nebo úkon lze považovat za platný, byl jeho případný vznik v době nesvobody zásadním momentem. | Pro takto zvolené časový úsek byla stanovena mimořádná opatření: právní i protiprávní jednání, především však samotná [[legislativa|normotvorba]] tohoto období měly být posuzovány podle zvláštních předpisů. Při [[retroaktivita|zpětném]] rozhodování, zda právní akt nebo úkon lze považovat za platný, byl jeho případný vznik v době nesvobody zásadním momentem. | ||
| − | Vedle citovaného ústavního dekretu s tímto termínem, resp. časovým obdobím, operovaly i další důležité | + | Vedle citovaného ústavního dekretu s tímto termínem, resp. časovým obdobím, operovaly i další důležité právní předpisy, např. [[dekret č. 5/1945 Sb.]], o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě, [[dekret č. 105/1945 Sb.]], o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, [[dekret č. 108/1945 Sb.]], o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nebo zákon č. 195/1946 Sb., o použivatelnosti předpisů z doby nesvobody, jakož i některé další zákony z roku 1946, vesměs povahy [[restituce|restituční]]. |
V pozdější době tento termín téměř vyšel z užívání, až restituční zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, použil v § 31 výraz doba nesvobody sice bez bližší definice nebo odkazu, přičemž však kontext nepřipouští jinou definici, než byla dána dekretem č. 11/1944 Úř. věst. čsl. Ve stejném duchu je doba nesvobody pojímána i zákonem č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb. | V pozdější době tento termín téměř vyšel z užívání, až restituční zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, použil v § 31 výraz doba nesvobody sice bez bližší definice nebo odkazu, přičemž však kontext nepřipouští jinou definici, než byla dána dekretem č. 11/1944 Úř. věst. čsl. Ve stejném duchu je doba nesvobody pojímána i zákonem č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb. | ||
Verse z 7. 4. 2008, 09:22
Doba nesvobody ve smyslu poválečného českého práva je období od 30. září 1938 do 4. května 1945.
Doba nesvobody je v článku 1, odst. 2 ústavního dekretu č. 11/1944 Úř. věst. čsl. o obnovení právního pořádku obecně definována jako doba, "kdy československý lid byl zbaven své svobody". Počátek tohoto období byl vymezen citovaným dekretem a konec vládní vyhláškou č. 31/1945 Sb. Jako první časový mezník bylo určeno datum přijetí mnichovské dohody a druhým se stal předvečer pražského povstání.
Pro takto zvolené časový úsek byla stanovena mimořádná opatření: právní i protiprávní jednání, především však samotná normotvorba tohoto období měly být posuzovány podle zvláštních předpisů. Při zpětném rozhodování, zda právní akt nebo úkon lze považovat za platný, byl jeho případný vznik v době nesvobody zásadním momentem.
Vedle citovaného ústavního dekretu s tímto termínem, resp. časovým obdobím, operovaly i další důležité právní předpisy, např. dekret č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě, dekret č. 105/1945 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, dekret č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nebo zákon č. 195/1946 Sb., o použivatelnosti předpisů z doby nesvobody, jakož i některé další zákony z roku 1946, vesměs povahy restituční.
V pozdější době tento termín téměř vyšel z užívání, až restituční zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, použil v § 31 výraz doba nesvobody sice bez bližší definice nebo odkazu, přičemž však kontext nepřipouští jinou definici, než byla dána dekretem č. 11/1944 Úř. věst. čsl. Ve stejném duchu je doba nesvobody pojímána i zákonem č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb.
Komplikaci přinesl zákon č. 480/1991 Sb., o době nesvobody, který tuto dobu explicitně nedefinuje, lze ji však odvodit z toho, že se cit. zákon vztahuje k období 1948–1989.
V současné době byl termín doba nesvobody, jak je definován v úvodu, bezezbytku recipován zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, je jím však v § 2 písm. a) tento pojem vymezen pouze "pro účely tohoto zákona" (ačkoliv ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl. dobu svobody definoval jako universální právní pojem pro celý právní řád), což je zcela nevhodná legislativní technika. Naproti tomu období 1948–1989 je v zákoně č. 181/2007 Sb. nově definováno jako "období komunistické totalitní moci", čímž je dříve uvedený zákon č. 480/1991 Sb. vlastně derogován.
