Odnětí svobody na doživotí
Odnětí svobody na doživotí je nepřísnější trest, který lze v České republice uložit za trestný čin. Je jedním z výjimečných trestů.
Do českého právního řádu byl tento trest zaveden v r. 1990 jako náhrada za zrušený trest smrti.
Doživotní trest lze uložit pouze za kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu vraždy nebo může být uložen v případě, že při spáchání trestného činu vlastizrady, teroru, teroristického útoku, obecného ohrožení ve třetím odstavci nebo genocidia zavinil pachatel úmyslně smrt jiné osoby. Musí být dále cumulative splněna podmínka mimořádně vysoké společenské nebezpečnosti činu a uložení takového trestu musí vyžadovat účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit mírnějším trestem.
Podmíněné propuštění je v tomto případě možné nejdříve po vykonání dvaceti let odnětí svobody. Zvláštností tohoto trestu je, že odsouzený smí vždy podat dovolání k Nejvyššímu soudu a to je meritorně projednáno, bez ohledu na to, že neodpovídá omezené škále dovolacích důvodů.
Doživotní trest nelze uložit mladistvému pachateli; tento trest nemá v trestních opatřeních obdobu, mladistvému lze uložit nejvýš desetileté odnětí svobody.
V České republice vykonává doživotní trest cca 20 odsouzených; tento počet se trvale mírně zvyšuje. [1]