Teroristický útok
Teroristický útok podle § 95 trestního zákona je trestný čin, který má ze všech skutkových podstat popsaných trestním zákonem nejsložitější a nejobsáhlejší definici. Dopustí se jej ten, kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný státní orgán nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla:
- provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví;
- zmocní se rukojmí nebo provede únos;
- zničí nebo poškodí ve větší míře veřejné zařízení, dopravní nebo telekomunikační systém, včetně informačního systému, pevnou plošinu na pevninské mělčině, energetické, vodárenské, zdravotnické nebo jiné důležité zařízení, veřejné prostranství nebo majetek s cílem ohrozit tím lidské životy, bezpečnost uvedeného zařízení, systému nebo prostranství anebo vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu;
- naruší nebo přeruší dodávku vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje s cílem ohrozit tím lidské životy nebo vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu;
- zmocní se letadla, lodi nebo jiného prostředku osobní či nákladní dopravy nebo nad ním vykonává kontrolu, anebo zničí nebo vážně poškodí navigační zařízení nebo ve větším rozsahu zasahuje do jeho provozu nebo sdělí důležitou nepravdivou informaci, čímž ohrozí život nebo zdraví lidí, bezpečnost takového dopravního prostředku anebo vydá majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu;
- nedovoleně vyrobí nebo jinak získá, přechovává, dováží, přepravuje, vyváží či jinak dodává nebo užije výbušninu, jadernou, biologickou, chemickou nebo jinou hromadně účinnou zbraň, anebo provádí nedovolený výzkum a vývoj jaderné, biologické, chemické nebo jiné zbraně nebo bojového prostředku nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou; nebo
- vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění;
případně kdo takovým jednáním vyhrožuje je finančně, materiálně nebo jinak podporuje.
Trestem je odnětí svobody od pěti do patnácti let odnětí svobody, případně též propadnutí majetku. Až výjimečným trestem může být pachatel potrestán, pokud:
- čin spáchá jako člen organisované skupiny;
- způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo smrt;
- způsobí takovým činem, že větší počet lidí zůstal bez přístřeší;
- způsobí takovým činem značné potíže ve výrobě zboží základní potřeby nebo při zásobování takovým zbožím;
- způsobí takovým činem ve větším rozsahu přerušení dopravy;
- způsobí takovým činem škodu velkého rozsahu;
- získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu;
- ohrozí takovým činem závažně mezinárodní postavení republiky nebo postavení mezinárodní organisace, v níž je Česká republika členem; nebo
- spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Tato složitá zákonná definice odráží mezinárodní závazky České republiky v boji proti terorismu:
- Úmluva proti braní rukojmí (č. 36/1988 Sb.)
- Evropská úmluva o potlačování terorismu (č. 552/1992 Sb.)
- Úmluva o potlačování bombových útoků (č. 80/2001 Sb. m. s.)
- a rovněž celá řada dvoustranných mezinárodních smluv
Až do 21. října 2004 byla definice jednodušší a odvolávala se na "jiné podobně nebezpečné jednání (obecné nebezpečí)"; takové vymezení však může kolidovat se zákazem analogie v trestním právu, proto je novelisovanou podobu nutno označit za vhodnější.
Důležité ustanovení odstavce 4 stanoví, že identická ochrana přísluší i cizímu státu, přičemž není rozlišeno, zda jde demokratický nebo totalitní režim. Tato indiferentnost k povaze státu, proti němuž teroristický útok směřuje, je podmíněna historickou zkušeností: zatímco ještě v 50. letech 20. století se považovaly teroristické methody odporu proti totalitě za legitimní a ospravedlnitelné (odbojová skupina bratří Mašínů), přibližně v polovině 70. let došlo k posunu a terorismus se postihoval, byť mírněji, i pokud byl jeho cílem zavrženíhodný režim (viz např. únos letadla Československých aerolinií do Německé spolkové republiky v r. 1976).
