Ústava

Přejít na: navigace, hledání

Ústava (lat. constitutio, angl. a fr. constitution, něm. Verfassung) je v materiálním smyslu soubor norem, které rozdělují státní moc a stanovují pravomoci jejích nositelů. Ve formálním smyslu se jedná o základní zákon státu, který stanoví náležitosti státního zřízení a upravuje postavení občanů vůči státu. Ústava je přijímána v ústavodárné proceduře, mluví se o ústavodárci.

Některé ústavy (nikoli však česká) obsahují i katalog základních práv; v jiných tuto úpravu provádí zvláštní právní předpis, resp. ústavní zákon, např. Listina základních práv a svobod. Součástí moderních ústav bývá preambule. Ústava bývá rigidní, tzn. jsou stanovena zvláštní pravidla, za nichž lze ústavu změnit: některá ustanovení bývají absolutně rigidní, tzn. nezměnitelná, jiná jsou rigidní relativně, takže procedura jejich změny je přísnější než v případě prostých zákonů, změna však není vyloučena.

Ústava bývá až na výjimky (Velká Británie, Nový Zéland: en:Uncodified constitution) psaná v jednom dokumentu. Některé státy ústavu ve formálním smyslu nemají, např. Stát Israel (nahrazuje ji soustava "základních zákonů"). Ústava Spolkové republiky Německo byla r. 1949 přijata jako provizorní a nazvána záměrně odlišně Grundgesetz (základní zákon), po sjednocení však nebyla nahrazena.

Druhy ústav

  • právní – žádoucí cílový model rozložení mocí ve státě je upraven základním zákonem
  • faktická – reálně se uplatňující ústavní zřízení v určitém státě
  • v materiálním smyslu – všechna právní pravidla, která upravují ústavní materii
  • ve formálním smyslu – právní dokument, který řeší otázku ústavní materie
  • v ideálním smyslu – právní akt, zajišťuje určitá práva
  • rigidní – k její změně je potřeba komplikovanější postup než ke změně obyčejných zákonů
  • flexibilní – stejný postup jako ke změně zákonů
  • psaná
  • nepsaná
  • reálná – znění ústavy se shoduje se skutečným stavem věcí
  • fiktivní – znění ústavy se neshoduje se skutečným stavem věcí
  • původní – ústava, která vznikla bez inspirace jiným ústavním textem
  • přenesená – některé její prvky přenešeny z již existující ústavy
  • revoluční – ústavy vzniklé během revoluce
  • dohodnutá – výsledkem jednání
  • oktrojovaná – darována autoritou (panovníkem)

Ústava Spojeného království

Spojené království formální ústavu nemá. Za nejstarší charty (části) ústavy se považují (William BlackstoneCommentaries on the Laws of England, 1765–1769):

  1. Magna charta (1215)
  2. Prosba o práva (1628)
  3. Habeas corpus (1679)
  4. Listina práv (1689)
  5. Zákon o nástupnictví (1701)

Dále viz en:Constitution of the United Kingdom.

Ústavy platné na území České republiky

  1. vladislavské zřízení zemské z roku 1500
  2. česká konfederace z roku 1619[1]
  3. obnovené zřízení zemské z roku 1627
  4. ústavní listina rakouského císařství (dubnová ústava) z roku 1848
  5. březnová ústava z roku 1849[2]
  6. únorová ústava z roku 1861
  7. prosincová ústava z roku 1867
  8. prozatímní ústava z listopadu 1918, 37/1918 Sb.
  9. Ústavní listina Československé republiky, 121/1920 Sb.
  10. "ústava 9. května", 150/1948 Sb.
  11. Ústava Československé socialistické republiky, 100/1960 Sb.
  12. ústava České republiky z 16. prosince 1992, 1/1993 Sb.

Novely české ústavy

  1. ústavní zákon č. 347/1997 Sb. – zbytečná novela kvůli VÚSC (zavedení krajů vyjmenováním okresů; z Ústavy vypuštěna zmínka o potenciální existenci zemí ve čl. 99 a celý čl. 103 "O názvu vyššího územního samosprávného celku rozhoduje jeho zastupitelstvo.")
  2. ústavní zákon č. 300/2000 Sb. – vysílání vojsk
  3. ústavní zákon č. 448/2001 Sb. – novela ČNB: místo péče o stabilitu měny nyní ČNB pečuje o cenovou stabilitu.
  4. ústavní zákon č. 395/2001 Sb. – změna dualistického systému mezinárodního práva na monistický
  5. ústavní zákon č. 515/2002 Sb. – zbytečná novela kvůli referendu o EU. Ústava byla zaneřáděna jednorázovými právními normami, nyní již konsumovanými.
  6. ústavní zákon č. 319/2009 Sb. – rozpuštění Poslanecké sněmovny, pokud to navrhne třípětinová většina poslanců
  7. ústavní zákon č. 71/2012 Sb. – zavedení přímé volby prezidenta
  8. ústavní zákon č. 98/2013 Sb. – omezení imunity členů Parlamentu ČR a soudců Ústavního soudu ČR

Vizte též

Poznámky pod čarou

  1. Konfederace stavů zemí Koruny české
  2. http://pravo.touf.cz/zakony/historicke-pravni-dokumenty/stadionova-ustava.html

Další odkazy