Odůvodnění: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(strukturace) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Odůvodnění''' je obvyklou [[náležitost]]í každého [[rozhodnutí]]. | + | '''Odůvodnění''' je obvyklou [[náležitost]]í každého [[rozhodnutí]], v němž [[veřejný úřad]] vysvětluje, proč vydal právě takový [[výrok]], jaký vydal. |
| − | V | + | == Části odůvodnění == |
| + | # '''rekapitulace''' řízení, včetně předchozího. V [[ČR|českých]] rozhodnutích je obvykle přebujelá, na úrok poslední části odůvodnění. | ||
| + | # '''skutková věta''' (skutková zjištění) – popis [[skutková podstata|skutkové podstaty]]. Ve skutkové větě veřejný úřad uvede, na základě jakých [[důkaz]]ů v [[řízení]], které vydání rozhodnutí předcházelo, skutkovou podstatu konstruoval, které [[důkazní návrh]]y [[účastník]]ů případně zamítl a proč. | ||
| + | # '''právní věta''' (právní závěry) – [[subsumpce]] skutkové podstaty pod [[právní norma|právní normy]]. Dělí se na nosné důvody (lat. ''[[ratio decidendi]]'') a ''[[obiter dictum]]''. | ||
| − | Absence odůvodnění koliduje s právem na [[spravedlivý proces]], proto lze od odůvodnění opustit jen v [[zákon]]em stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno [[návrh]]u jediného účastníka. | + | == Vady odůvodnění == |
| − | + | Absence odůvodnění koliduje s právem na [[spravedlivý proces]], proto lze od odůvodnění opustit jen v [[zákon]]em stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno [[návrh]]u jediného účastníka. Nedostatečné nebo chybějící odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v [[odvolání|odvolacím řízení]] zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní [[odnětí instance]]. | |
| − | Nedostatečné | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Aktuální verse z 27. 9. 2011, 13:40
Odůvodnění je obvyklou náležitostí každého rozhodnutí, v němž veřejný úřad vysvětluje, proč vydal právě takový výrok, jaký vydal.
Části odůvodnění
- rekapitulace řízení, včetně předchozího. V českých rozhodnutích je obvykle přebujelá, na úrok poslední části odůvodnění.
- skutková věta (skutková zjištění) – popis skutkové podstaty. Ve skutkové větě veřejný úřad uvede, na základě jakých důkazů v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, skutkovou podstatu konstruoval, které důkazní návrhy účastníků případně zamítl a proč.
- právní věta (právní závěry) – subsumpce skutkové podstaty pod právní normy. Dělí se na nosné důvody (lat. ratio decidendi) a obiter dictum.
Vady odůvodnění
Absence odůvodnění koliduje s právem na spravedlivý proces, proto lze od odůvodnění opustit jen v zákonem stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno návrhu jediného účastníka. Nedostatečné nebo chybějící odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v odvolacím řízení zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní odnětí instance.
