Ústavní právo: Porovnání verzí
(== Bojící demokracie ==, -* Státní právo) |
(* ''[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=72219 lid v. Komár]'' – manifest bojující demokracie soudce Výborného) |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Ústavní právo''' je [[právní odvětví]] zabývající se [[ústava|ústavou]] a jejím výkladem. | '''Ústavní právo''' je [[právní odvětví]] zabývající se [[ústava|ústavou]] a jejím výkladem. | ||
− | == | + | == Bojující demokracie == |
Z antidemokratické koncepce ''bojující demokracie'' vychází německý základní zákon z roku 1949, který podle svého názvu není ústavou, protože měl být prozatímní. Jedná se celkem o 4 články: Čl. 9 odst. 2 dovoluje zakázat spolky, které jsou proti „ústavnímu pořádku“ (''verfassungsgemäße Ordnung''), podle čl. 18, kdo zneužívá lidská práva, je ztrácí, podle čl. 21 odst. 2 politické strany, jejichž cílem je poškodit nebo odstranit „svobodný demokratický základní pořádek“ (''freiheitliche demokratische Grundordnung''), jsou protiústavní a konečně čl. 33 dává zmocnění, aby ze státní služby mohli být vyloučeni neloyální lidé (''Berufsverbot''). | Z antidemokratické koncepce ''bojující demokracie'' vychází německý základní zákon z roku 1949, který podle svého názvu není ústavou, protože měl být prozatímní. Jedná se celkem o 4 články: Čl. 9 odst. 2 dovoluje zakázat spolky, které jsou proti „ústavnímu pořádku“ (''verfassungsgemäße Ordnung''), podle čl. 18, kdo zneužívá lidská práva, je ztrácí, podle čl. 21 odst. 2 politické strany, jejichž cílem je poškodit nebo odstranit „svobodný demokratický základní pořádek“ (''freiheitliche demokratische Grundordnung''), jsou protiústavní a konečně čl. 33 dává zmocnění, aby ze státní služby mohli být vyloučeni neloyální lidé (''Berufsverbot''). | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
* akty [[referendum|referenda]] | * akty [[referendum|referenda]] | ||
* [[rozhodnutí Ústavního soudu]] | * [[rozhodnutí Ústavního soudu]] | ||
− | * zákony upravující činnost ústavních orgánů, ústavních práv a svobod občanů, státního občanství, postavení cizinců apod. | + | * zákony upravující činnost ústavních orgánů, ústavních práv a svobod občanů, státního [[občanství]], postavení [[cizinec|cizinců]] apod. |
− | * ústavní | + | * [[ústavní zákon]]y přijaté v době [[ČSFR|federace]] (dle čl. 112 odstavec 3 Ústavy však ztratily sílu ústavních zákonů a staly se běžnými zákony) |
* všechny ostatní zákony, jejichž přijetí Ústava předpokládá, tedy např. [[volební zákon]], [[zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny]], [[zákon o jednacím řádu Senátu]], [[zákon o Ústavním soudu]] atd. | * všechny ostatní zákony, jejichž přijetí Ústava předpokládá, tedy např. [[volební zákon]], [[zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny]], [[zákon o jednacím řádu Senátu]], [[zákon o Ústavním soudu]] atd. | ||
* [[zákonná opatření Senátu]] dle čl. 33 Ústavy (dosud však nebylo žádné vydáno) | * [[zákonná opatření Senátu]] dle čl. 33 Ústavy (dosud však nebylo žádné vydáno) | ||
− | * některá | + | * některá [[rozhodnutí]] [[president republiky|presidenta republiky]] (např. rozhodnutí o vyhlášení [[amnestie]]) |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
== {{Externí odkazy}} == | == {{Externí odkazy}} == | ||
+ | * ''[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=72219 lid v. Komár]'' – manifest bojující demokracie soudce Výborného | ||
* [[:en:Entrenched clause]] (anglicky) | * [[:en:Entrenched clause]] (anglicky) | ||
Aktuální verse z 21. 6. 2014, 09:58
Ústavní právo je právní odvětví zabývající se ústavou a jejím výkladem.
Bojující demokracie
Z antidemokratické koncepce bojující demokracie vychází německý základní zákon z roku 1949, který podle svého názvu není ústavou, protože měl být prozatímní. Jedná se celkem o 4 články: Čl. 9 odst. 2 dovoluje zakázat spolky, které jsou proti „ústavnímu pořádku“ (verfassungsgemäße Ordnung), podle čl. 18, kdo zneužívá lidská práva, je ztrácí, podle čl. 21 odst. 2 politické strany, jejichž cílem je poškodit nebo odstranit „svobodný demokratický základní pořádek“ (freiheitliche demokratische Grundordnung), jsou protiústavní a konečně čl. 33 dává zmocnění, aby ze státní služby mohli být vyloučeni neloyální lidé (Berufsverbot).
Prameny ústavního práva v České republice
- Ústava České republiky
- Listina základních práv a svobod
- mezinárodní smlouvy ve smyslu čl. 10 Ústavy
- ústavní zákony ve smyslu čl. 112, odstavec 1 Ústavy
- akty referenda
- rozhodnutí Ústavního soudu
- zákony upravující činnost ústavních orgánů, ústavních práv a svobod občanů, státního občanství, postavení cizinců apod.
- ústavní zákony přijaté v době federace (dle čl. 112 odstavec 3 Ústavy však ztratily sílu ústavních zákonů a staly se běžnými zákony)
- všechny ostatní zákony, jejichž přijetí Ústava předpokládá, tedy např. volební zákon, zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon o jednacím řádu Senátu, zákon o Ústavním soudu atd.
- zákonná opatření Senátu dle čl. 33 Ústavy (dosud však nebylo žádné vydáno)
- některá rozhodnutí presidenta republiky (např. rozhodnutí o vyhlášení amnestie)
Vizte též
Další odkazy
- lid v. Komár – manifest bojující demokracie soudce Výborného
- en:Entrenched clause (anglicky)