Obchodní zákoník: Porovnání verzí

Aktuální verse z 15. 12. 2014, 09:29

Obchodní zákoník (angl. Commercial Code, fr. code de commerce, něm. Handelsgesetzbuch; zkratka ObchZ nebo ObZ) je kodex upravující obchodní právo. Současná česká úprava, provedená zákonem č. 513/1991 Sb., není komplexní, subsidiárně s obchodním zákoníkem se používá občanský zákoník.

Historie

První rozsáhlejší samostatnou úpravu obchodního práva na českém území představuje všeobecný zákoník obchodní (AHGB) č. 1/1863 ř. z., v německých zemích zvaný Allgemeines Deutsches Handelsgesetzbuch (ADHGB). Ten byl postupně doplňován řadou zvláštních zákonů, např. zákonem č. 19/1890 ř. z. o ochraně známek a zákonem č. 58/1906 ř. z. o společnostech s ručením obmezeným, avšak v platnosti zůstal až do r. 1950, kdy ho zrušil tzv. střední občanský zákoník.

Komunistický totalitní režim pokládal podnikání za nežádoucí činnost, kterou je nutno právními prostředky potlačit a postavit mimo zákon (trestný čin příživnictví), čímž bylo na 40 let fakticky zlikvidováno i obchodní právo.

V období do r. 1990 v Československu proto obchodní právo v moderním slova smyslu neexistovalo: quasiobchodní (tzv. dodavatelsko-odběratelské) vztahy mezi podniky upravoval hospodářský zákoník z r. 1964, který nemohl být k regulaci právních vztahů v tržním hospodářství a v podmínkách konkurence a autonomie vůle smluvníků vůbec použit. Nedostatečný a zastaralý byl rovněž – ještě o rok starší – zákoník mezinárodního obchodu.

První zákony upravující obchodní právo byly přijaty už v r. 1990, např. zákon č. 104/1990 Sb. o akciových společnostech a zákon č. 105/1990 Sb. o soukromém podnikání občanů, jejich úprava však byla fragmentární a nedostatečná. Přijetí jednotného obchodního zákoníku se pokusilo tyto problémy řešit.

Celkově je nutno konstatovat, že obchodní zákoník, který vytvořil autorský kollektiv Stanislava Stuny (partii o obchodních společnostech) a Ludvíka Kopáče (partii o smlouvách), je od počátku nepovedené, málo kvalitní legislativní dílo, které bylo více než padesátkrát novelisováno; frekvence jeho novelisací (např. jen v r. 2000 osm dílčích novel) je tak vysoká, že se v nich neorientují ani specialisovaní obchodní právníci, a vnitřní diskrepance jsou v řadě případů zdrojem složitých výkladových problémů.

Ačkoli původním záměrem bylo upravit celý korpus obchodního práva jedním právním předpisem, záhy se ukázalo, že to nebude možné. Řada dílčích otázek obchodního práva je proto upravena zvláštními zákony, což orientaci v tomto právním odvětví dále komplikuje.

Rekodifikaci obchodního práva v současné době dokončuje Bohumil Havel ze Západočeské university v Plzni ve spolupráci s Tomášem Dvořákem. Nový obchodní zákoník (NObZ), officiálně zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), nabyl platnosti dne 22. března 2012 a účinnosti má nabýt dne 1. ledna 2014.

Základní struktura

Obchodní zákoník se člení do čtyř částí, které jsou rozděleny na hlavy, díly a oddíly:

• Část první – Obecná ustanovení
  • Hlava I – Základní ustanovení
    • Díl I – Úvodní ustanovení
    • Díl II – Podník a obchodní jmění
    • Díl III – Obchodní firma
    • Díl IV – Jednání podnikatele
    • Díl V – Obchodní tajemství
  • Hlava II – Podnikání zahraničních osob
  • Hlava III – Obchodní rejstřík
  • Hlava IV – Účetnictví podnikatelů
  • Hlava V – Hospodářská soutěž
    • Díl I – Účast na hospodářské soutěži
    • Díl II – Nekalá soutěž
    • Díl III – Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži
• Část druhá – Obchodní společnosti a družstvo
  • Hlava I – Obchodní společnosti
    • Díl I – Obecná ustanovení
    • Díl II – Veřejná obchodní společnost
    • Díl III – Komanditní společnost
    • Díl IV – Společnost s ručením omezeným
    • Díl V – Akciová společnost
  • Hlava II – Družstvo
• Část třetí – Obchodní závazkové vztahy
  • Hlava I – Obecná ustanovení
  • Hlava II – Zvláštní ustanovení o některých obchodních závazkových vztazích
  • Hlava III – Zvláštní ustanovení pro závazkové vztahy v mezinárodním obchodu
• Část čtvrtá – Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Německo

V roce 1998 byla v SRN liberalisována obchodní firma, a to ještě za benevolenci poskytnutou českým obchodním zákoníkem. Podle HGB nemusí fysické osoby používat jméno a příjmení, avšak mají povinný dodatek e. K. (= Einzelkaufmann)

Rakousko

S účinností od 1. března 1939 byl na území Rakouska ADHGB zrušen a nahrazen německým HGB. S účinností od 1. ledna 2007 HaRÄG (zákon č. 120/2005 BGBl I) HGB rozsáhle novelisoval a přejmenoval ho na Unternehmensgesetzbuch (UGB). Podstatou novely je zrušení obchodníka a jeho nahrazení podnikatelem po vzoru českého ObZ, avšak na rozdíl od něj není kritériem úsilí o zisk, nýbrž jakákoliv hospodářská činnost. Dále je liberalisována obchodní firma, a to ještě za benevolenci poskytnutou českým ObZ. (Podle UGB nemusí fysické osoby používat jméno a příjmení, avšak mají povinný dodatek eU).

Prameny a literatura

• Magda Svoboda-Mascher: Rakouský obchodní zákoník nově. In Právní rádce 7/2007, pp. 17–18.
• Jan Dědič a Vlastimil Pihera: K některým aktuálním otázkám firemního práva. In Právní zpravodaj 3/2008, pp. 7–8.

Další odkazy

• nový obchodní zákoník (PDF)
• Vládní návrh zákona, kterým se vydává obchodní zákoník z roku 1991 a důvodová zpráva
• Obchodní zákoník v podobě do roku 2001 (PDF, anglicky)
• Nepřímé zastoupení v evropském smluvním právu, p. 100 sq. (anglicky)
• Překlad HGB do angličtiny (1911)