Judikát: Porovnání verzí
(* Citace) |
d |
||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Judikát''' v širším smyslu znamená [[soud]]ní [[rozhodnutí]], ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné [[precedens|precedentu]], který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako '''judikatura'''. | + | '''Judikát''' v širším smyslu znamená [[soud]]ní [[rozhodnutí]], ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné [[precedens|precedentu]], který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako '''judikatura'''. |
| + | |||
| + | Publikace judikatury přispívá k předvídatelnosti soudního rozhodování a k právní jistotě. | ||
Stávající [[právní řád]] přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], pokud zrušují [[právní předpis]], avšak v praxi je jako [[pramen práva]] využívána i publikovaná judikatura [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], [[vrchní soud|vrchních soudů]] a v některých případech rovněž [[krajský soud|krajských soudů]]. Rozsudky [[okresní soud|okresních soudů]] se judikáty stávají jen výjimečně. | Stávající [[právní řád]] přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], pokud zrušují [[právní předpis]], avšak v praxi je jako [[pramen práva]] využívána i publikovaná judikatura [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], [[vrchní soud|vrchních soudů]] a v některých případech rovněž [[krajský soud|krajských soudů]]. Rozsudky [[okresní soud|okresních soudů]] se judikáty stávají jen výjimečně. | ||
| Řádka 9: | Řádka 11: | ||
Někdy se hovoří o soudní judikatuře, na rozdíl od judikatury [[správní úřad|správních úřadů]]. Takový termín je však pleonasmem, resp. nesprávným užitím, neboť judikátem (z lat. ''iudicare'' = soudit) může být pouze rozhodnutí soudu. | Někdy se hovoří o soudní judikatuře, na rozdíl od judikatury [[správní úřad|správních úřadů]]. Takový termín je však pleonasmem, resp. nesprávným užitím, neboť judikátem (z lat. ''iudicare'' = soudit) může být pouze rozhodnutí soudu. | ||
| − | == {{Interní odkazy}} == | + | === Zdroje judikatury=== |
| − | * [[ | + | Sbírky soudních rozhodnutí. |
| − | * [[ | + | Periodika. |
| + | Online zdroje. | ||
| + | |||
| + | === {{Interní odkazy}} === | ||
| + | * [[sbírka rozhodnutí]] | ||
| + | * [[citace]] | ||
| + | * [[právní věta]] | ||
| − | == | + | === Literatura === |
* [[Zdeněk Kühn]], Michal Bobek, Radim Polčák et al.: ''Judikatura a právní argumentace. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou.'' Auditorium, Praha 2006, 234 pp. | * [[Zdeněk Kühn]], Michal Bobek, Radim Polčák et al.: ''Judikatura a právní argumentace. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou.'' Auditorium, Praha 2006, 234 pp. | ||
| + | * Králík, Lukáš. Judikatura a její publikace. Disertační práce. Praha: PF UK, 2011. | ||
| + | * Králík, Lukáš. Soudní rozhodnutí versus judikát a jejich zveřejňování. In: Večeřa, M., Stachoňová, M., Hapla, M. (eds). Weyrův den právní teorie. Sborník příspěvků z konference. Brno: Masarykova univerzita, 201,5 s. 141-153. ISBN 978-80-210-8001-0 a https://www.law.muni.cz/sborniky/weyr/weyr2015.pdf a http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/soudni-rozhodnuti-versus-judikat-a-jejich-zverejnovani. | ||
| + | * Králík, Lukáš. Připomínkové řízení a sbírky judikatury. Právní rozhledy, 2016, ročník 24, číslo 23-24, s. 830-835. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beckonline.cz. | ||
| + | * Králík, Lukáš. Právní věty. Právní rozhledy, 2017, ročník 25, číslo 12, s. 437-444. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beck-online.cz. | ||
| + | * Králík, Lukáš. Tvorba a publikace judikatury. Právník, 2018, ročník 157, číslo 4, s. 320-332. ISSN 0231-6625. | ||
== {{Externí odkazy}} == | == {{Externí odkazy}} == | ||
* [http://www.usoud.cz/pages/prav_uprava/zakon_us.html zákon o Ústavním soudu] | * [http://www.usoud.cz/pages/prav_uprava/zakon_us.html zákon o Ústavním soudu] | ||
* [http://www.uibk.ac.at/zivilrecht/buch/kap0_0.xml?section-view=true;section=11 Traditionelle Hilfsmittel] (německy) | * [http://www.uibk.ac.at/zivilrecht/buch/kap0_0.xml?section-view=true;section=11 Traditionelle Hilfsmittel] (německy) | ||
| + | * [[Zdeněk Kühn]]: [http://jinepravo.blogspot.cz/2012/08/pojem-judikatu_28.html Pojem judikátu] | ||
[[Kategorie:Justice]] | [[Kategorie:Justice]] | ||
Aktuální verse z 13. 5. 2018, 18:18
Judikát v širším smyslu znamená soudní rozhodnutí, ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné precedentu, který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako judikatura.
Publikace judikatury přispívá k předvídatelnosti soudního rozhodování a k právní jistotě.
Stávající právní řád přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům Ústavního soudu, pokud zrušují právní předpis, avšak v praxi je jako pramen práva využívána i publikovaná judikatura Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních soudů a v některých případech rovněž krajských soudů. Rozsudky okresních soudů se judikáty stávají jen výjimečně.
Cílem potřebným k zajištění právní jistoty je jednotné rozhodování soudů. To je důvodem, proč se judikáty publikují ve sbírkách a proč jsou právníky pečlivě studovány. Odpověď na mnohé otázky lze totiž nalézt pouze v judikatuře. Příkladem je hranice mezi lehkým a těžkým ublížením na zdraví, kde judikatura dospěla k hranici šesti týdnů léčby – zranění s delší dobou léčby se už pro účely trestního řízení pokládá za těžké.
Někdy se stává, že různé soudy, popř. i různé senáty téhož soudu, rozhodují v obdobných případech různým způsobem. Aby se takovým situacím předcházelo a dosáhlo se konstatní judikatury, obsahuje právní řád opatření ke sjednocení rozhodovací praxe soudů, kupř. u Nejvyššího soudu se taková věc předá k rozhodnutí Velkému senátu, v případě Ústavního soudu rozhodne místo senátu plénum.
Někdy se hovoří o soudní judikatuře, na rozdíl od judikatury správních úřadů. Takový termín je však pleonasmem, resp. nesprávným užitím, neboť judikátem (z lat. iudicare = soudit) může být pouze rozhodnutí soudu.
Zdroje judikatury
Sbírky soudních rozhodnutí. Periodika. Online zdroje.
Vizte též
Literatura
- Zdeněk Kühn, Michal Bobek, Radim Polčák et al.: Judikatura a právní argumentace. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou. Auditorium, Praha 2006, 234 pp.
- Králík, Lukáš. Judikatura a její publikace. Disertační práce. Praha: PF UK, 2011.
- Králík, Lukáš. Soudní rozhodnutí versus judikát a jejich zveřejňování. In: Večeřa, M., Stachoňová, M., Hapla, M. (eds). Weyrův den právní teorie. Sborník příspěvků z konference. Brno: Masarykova univerzita, 201,5 s. 141-153. ISBN 978-80-210-8001-0 a https://www.law.muni.cz/sborniky/weyr/weyr2015.pdf a http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/soudni-rozhodnuti-versus-judikat-a-jejich-zverejnovani.
- Králík, Lukáš. Připomínkové řízení a sbírky judikatury. Právní rozhledy, 2016, ročník 24, číslo 23-24, s. 830-835. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beckonline.cz.
- Králík, Lukáš. Právní věty. Právní rozhledy, 2017, ročník 25, číslo 12, s. 437-444. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beck-online.cz.
- Králík, Lukáš. Tvorba a publikace judikatury. Právník, 2018, ročník 157, číslo 4, s. 320-332. ISSN 0231-6625.
