Rozhodnutí: Porovnání verzí

Verse z 8. 10. 2005, 14:31

Právní moc a vykonatelnost jsou termíny užívané v procesním právu pro různé modality platnosti a účinnosti rozhodnutí (individuálního právního aktu) vydaného orgánem veřejné moci.

Termín právní moc vznikl doslovným překladem německého Rechtskraft a neodpovídá svému denotátu zcela přesně. Ještě méně výstižný je hovorový usus "být v právní moci" (ve skutečnosti nemá pravomocné rozhodnutí "právní moc", ale je samo právem, má "moc práva"). Obsah pojmu pravomocný mnohem lépe postihuje anglické adjektivum final.

Fáse existence rozhodnutí

Podobně jako smlouvy mají i rozhodnutí orgánu veřejné moci (dále jen "rozhodnutí") určitý životní cyklus, v němž hrají právní moc a vykonatelnost roli do jisté míry obdobou platnosti a účinnosti smlouvy.

V nejběžnějších případech je tento cyklus tvořen následujícími fásemi (možné odchylky budou popsány dále):

1. Vydání rozhodnutí. Orgán veřejné moci rozhodnutí (dále jen "orgán") buď ústně vyhlásí (typický způsob pro soudy) nebo je předepsaným způsobem sepíše (zaznamená na vhodný substrát) a vytvoří rozhodnutí v listinné podobě, tzv. písemné vyhotovení (správní úřad). Od této chvíle je orgán rozhodnutím vázán. Vůči ostatnímu světu - a to ani vůči jiným orgánům veřejné moci - však takové rozhodnutí zatím žádné účinky nemá.
2. Oznámení rozhodnutí. Rozhodnutí se doručuje všem osobám, které mají na písemné vyhotovení právo, tj. všem, do jejichž právní sféry rozhodnutí přímo zasahuje tím, že jim zakládá subjektivní práva nebo ukládá povinnosti (recipienti rozhodnutí). Někdy se rozhodnutí oznamuje i dalším osobám, jejichž práva a povinnosti sice přímo neovlivňuje, ale mají na něm právní zájem na tom, aby s ním byly seznámeny.
3. Právní moc. Není-li proti rozhodnutí možno podat odvolání, rozklad ani stížnost (řádný opravný prostředek) nebo nikdo z oprávněných osob této možnosti nevyužije, stává se rozhodnutí platným - pravomocným (konečným). Tento okamžik je důležitý z hlediska další existence rozhodnutí, žádné přímé právní působení však právní moc rozhodnutí nemá.
4. Vykonatelnost. K účinnosti - vykonatelnosti - rozhodnutí dochází postupně, podle toho, co jednotlivé výroky rozhodnutí stanoví. V některých případech nastává vykonatelnost současně s právní mocí (např. rozhodnutí, jimiž se recipientovi zakazuje určitá činnosti), v jiných musí mezi právní mocí a vykonatelností uplynout výrokem stanovená lhůta (příkladem je pariční lhůta ve výroku, jímž soud neúspěšnému žalobci nařizuje, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatil žalovanému stanovenou částku jako náhradu náklady řízení), případně je vykonatelnost stanovena přímo k určitému datu. Až vykonatelností se rozhodnutí stává účinným a v případě, že není splněno dobrovolně, může se stát exekučním titulem ve vykonávacím řízení.
5. Výkon. Vykonatelné rozhodnutí, které bylo plně vykonáno, ať dobrovolně nebo nuceně ve vykonávacím řízení, svůj životní cyklus končí. Formálně zůstává pravomocným a vykonatelným, avšak do právní sféry svých recipientů již nezasahuje, neboť vše, co jim uložilo, bylo splněno.

Z uvedeného cyklu existuje několik výjimek:

• Nemá-li řádný opravný prostředek odkladný účinek nebo orgán odkladný účinek vyloučí, stává se rozhodnutí vykonatelným oznámením (výjimečně už vydáním); vykonatelnost právní moc předchází. V případě, že řádný opravný prostředek uspěje, právní mocí rozhodnutí o něm napadené rozhodnutí vykonatelnosti opět pozbude.
• Vykonatelnost může být na žádost recipienta odložena, např. až do rozhodnutí soudu o mimořádném opravném prostředku nebo do rozhodnutí o ústavní stížnosti. V některých případech se takové žádosti vyhovuje vždy (např. u přestupkových rozhodnutí, která byla napadeny správní žalobou), v jiných se rozhoduje podle konkrétních okolností případu; zpravidla se vykonatelnost odkládá tehdy, způsobil-li by výkon rozhodnutí recipientovi nenahraditelnou nebo závažnou újmu.
• V trestním řízení se uplatňuje zásada, že právní moc a vykonatelnost výrokové části (enunciátu) rozhodnutí, proti němuž není přípustný řádný opravný prostředek, nastává vyhlášením. Právní moc a vykonatelnost odůvodnění nastává až doručením písemného vyhotovení recipientům. Protože soudy v některých případech v rozporu se zákonem trestní rozsudky doručují i po řadě měsíců od vyhlášení, ztěžuje se tím přístup obviněných k dovolání, neboť v této době jsou obvinění již výrokem rozsudku vázáni, avšak nemají možnost proti němu jakkoli brojit - uplatnění mimořádných opravných prostředků i ústavní stížnosti je vázáno na doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Doložka právní moci a vykonatelnosti

Aby recipient mohl rozhodnutí, které mu svědčí, uplatnit v jiném řízení (např. navrhnout jeho nucený výkon) nebo u jiného orgánu veřejné moci, než který je vydal, nestačí, aby předložil jeho písemné vyhotovení se všemi náležitostmi, ale musí prokázat, že rozhodnutí je vykonatelné. To se zpravidla děje vyznačením tzv. doložky právní moci a vykonatelnosti přímo na stejnopis rozhodnutí.

Doložka mívá nejčastěji podobu otisku razítka s malým kulatým státním znakem se třemi kolonkami, do nichž se vepisuje a) datum právní moci, b) datum vykonatelnosti a c) datum vyznačení doložky. Z povahy věci vyplývá, že právní moc a vykonatelnost jsou vždy relativní, tzn. mohou být posuzovány jen z hlediska konkrétního recipienta výroku rozhodnutí a má-li rozhodnutí několik výroků, je třeba posuzovat právní moc a vykonatelnost každého výroku zvlášť. Tento způsob vyznačování právní moci a vykonatelnosti je tudíž nedostatečný a může způsobovat komplikace např. za situace, že byl odvoláním napaden jen některý z výroků nebo jen některá jeho část (např. odvolá-li se žalovaný v civilním řízení proti rozsudku, kterým mu bylo uloženo zaplatit 200.000,- Kč, do výše 50.000,- Kč, stává se příslušný výrok po uplynutí odvolací lhůty do výše 150.000,- Kč pravomocným; pokud odvolací soud vyhoví jen z jedné poloviny s tím, že věc vrátí soudu I. stupně, a ve zbytku odvolání zamítne, zvýší se oznámením odvolacího rozhodnutí rozsah právní moci na 175.000,- Kč).

Je-li na rozhodnutí vyznačena jediná doložka, znamená to, že jsou (plně) pravomocné/vykonatelné všechny výroky rozhodnutí, a to vůči všem recipientům; datum, které je v doložce vepsáno, neznamená datum skutečné právní moci nebo účinnosti, ale datum, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným/vykonatelným vůči všem recipientům.

Formální a materiální právní moc/vykonatelnost

Z hlediska nauky se u právní moci i vykonatelnosti rozlišuje formální a materiální složka.

Jednodušší je situace u právní moci. Formální právní moc vyjadřuje, že pravomocné rozhodnutí je konečné, nezměnitelné a (vyjma případu uplatnění mimořádných opravných prostředků) se proti němu nelze nijak bránit. Materiální právní moc znamená, že rozhodnutí je pro všechny osoby i orgány veřejné moci závazné a je spojeno s těmi právními účinky, které jsou mu zákonem přiznány - stalo se právem, individuálním právním aktem. Výrazem materiální právní moci je i to, že novému projednání jednou rozhodnuté věci brání překážka rei iudicatae.

Formální vykonatelnost rozhodnutí souvisí s jeho právními účinky: jen vykonatelné rozhodnutí je způsobilé stáat se předmětem (nuceného) výkonu a plní-li někdo na základě vykonatelného rozhodnutí, svědčí oběma stranám dobrá víra, že se tak děje po právu. Materiální vykonatelnost rozhodnutí znamená, že rozhodnutí lze skutečně vykonat. Nelze např. vykonat rozhodnutí, přikazující někomu vydat věc, která byla zničena. Výkon takového rozhodnutí je nemožný a nikdo nemůže být postižen za to, že materiálně nevykonatelné rozhodnutí nesplní. Jiným případem je rozhodnutí, kterým se nařízuje provést takový záznam do katastru nemovitosti

Právní moc a vykonatelnost má dvě složky, formální a materiální, přičemž zákonem předpokládané účinky má jen takové rozhodnutí, které je pravomocné, resp. vykonatelné jak formálně, tak materiálně. Trvalá ztráta materiální právní moci nebo materiální vykonatelnosti by měla vést k tomu, aby orgán veřejné moci rozhodnutí zbavil - v zájmu právní jistoty - rovněž právní moci nebo vykonatelnosti formální (např. přeškrtnutím příslušné doložky).

Formální právní moc a vykonatelnost jsou vždy relativní, tzn. mohou být posuzovány jen z hlediska konkrétního recipienta výroku rozhodnutí, a má-li rozhodnutí několik výroků, je třeba posuzovat právní moc a vykonatelnost každého výroku zvlášť. Je-li rozhodnutí označeno jedinou doložkou, znamená, že jsou pravomocné/vykonatelné všechny výroky rozhodnutí, a to vůči všem recipientům. Datum, které je v doložce vepsáno, neznamená datum skutečné právní moci nebo účinnosti, ale datum, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným/vykonatelným vůči všem recipientům.

Po stránce formální je pravomocné takový výrok rozhodnutí, které bylo recipientovi oznámeno a proti němuž už nemá nikdo z oprávněných osob právo uplatnit řádný opravný prostředek. Rozhodnutí si jednou nabytou právní moc zpravidla podrží trvale; jen výjimečně může být rozhodnutí zrušeno na základě mimořádného opravného prostředku.

Formálně vykonatelným se výrok rozhodnutí stává zpravidla po uplynutí lhůty, která je v něm uvedena. Např. stanoví-li výrok, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí, nabývá tento výrok rozhodnutí formální vykonatelnosti tři dny po právní moci.

Základní časová posloupnost stavů rozhodnutí je tedy vydání -> oznámení -> právní moc -> vykonatelnost.

Toto schéma však platí jen v případech, kdy řádný opravný prostředek má odkladný účinek. Není-li tomu tak, buď ze zákona (typicky v trestním řízení) nebo pokud orgán veřejné moci, který rozhodnutí vydal, odkladný účinek vyloučí, mění se posloupnost na vydání -> oznámení -> vykonatelnost -> právní moc nebo v některých případech dokonce na vydání -> vykonatelnost -> oznámení -> právní moc. Uspěje-li řádný opravný prostředek, právní mocí rozhodnutí o něm původní rozhodnutí vykonatelnosti pozbývá.

Další anomálií je situace, kdy je vykonatelnost pravomocného rozhodnutí odložena, a to buď z rozhodnutí dovolacího (kasačního) soudu, nebo na žádost osoby, jíž byla rozhodnutím uložena povinnost.

Materiální právní moc znamená, že výrok rozhodnutí je závazný, neměnný a účinný. Materiální vykonatelností je založena možnost výrok rozhodnutí zákonem stanoveným způsobem výkonat (např. je-li předmětem výroku výkon povinnost k zaplacení dluhu, je možné na základě vykonatelnosti takového výroku požádat soud o nucený výkon rozhodnutí).

Důležitým důsledkem právní moci rozhodnutí je, že věc je jím jednou pro vždy rozhodnuta: novému řízení o ní brání překážka rei iudicatae.

Jak bylo uvedeno shora, mohou se vyskytnout situace, kdy se ukáže, že formálně pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí materiální složka některého z těchto atributů schází, např. že rozhodnutí nebylo řádně oznámeno a není proto pravomocné (a doložka, která na něm byla vyznačena, je tudíž nesprávná) nebo že rozhodnutí nelze vykonat, protože výrokem požadovaný záznam do katastru nemovitostí nelze podle zákona zapsat. Pak je zpravidla nutné rozhodnutí zbavit i formální právní moci a vadu napravit, např. vydat v novém řízení bezvadné rozhodnutí nebo rozhodnutí řádně oznámit.

Při volbě vhodného procesního prostředku, jak takovou situaci z posice účastníka řízení řešit, je nutné si uvědomit, že doložka, jíž se na rozhodnutí vyznačuje právní moc a/nebo vykonatelnost, není sama rozhodnutím, ale pouhým osvědčení právní skutečnosti: nelze ji tedy napadnout opravnými prostředky. Osoba dotčená vadnou doložkou by měla buď - je-li to možné - požádat o její zrušení, nebo postupovat tak, jako by doložky nebylo, např. napadnout rozhodnutí, na němž je nesprávně vyznačena právní moc, řádným opravným prostředkem.