Listina základních práv a svobod: Porovnání verzí
(Tato zásada je však spíše monologem ústavodárce.) |
d (Link) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Listinu základních práv a svobod jsou povinny dodržovat a vymáhat všechny [[veřejný úřad|veřejné úřady]]. Orgánem na ochranu ústavnosti je [[Ústavní soud]]. | Listinu základních práv a svobod jsou povinny dodržovat a vymáhat všechny [[veřejný úřad|veřejné úřady]]. Orgánem na ochranu ústavnosti je [[Ústavní soud]]. | ||
| − | Listina byla původně uvozena [[ | + | Listina byla původně uvozena [[ústavní zákon|ústavním zákonem]] č. 23/1991 Sb. Po rozpadu [[ČSFR|federace]] ji [[Ústava České republiky]] prohlásila za součást [[ústavní řád|ústavního pořádku]] České republiky. [[Recepční zákon]] ji ve svém výčtu neuváděl jako ústavní [[zákon]], a proto se někteří domnívali, že byla degradována na prostý zákon. Nicméně ústava samotná ji prohlásila za součást ústavního pořádku, takže je prostým zákonům nadřazena. Byla ústavně ne zcela konformním způsobem republikována jako usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. |
[[Ústavní zákon]] č. 162/1998 Sb. Listinu [[novela|novelisoval]], když prodloužil možnost zadržení osoby předtím, než bude předána soudu, ze 24 na 48 hodin. I tato novelisace je sporná, neboť porušuje princip nezrušitelnosti základních práv. Tato zásada je však spíše monologem ústavodárce. | [[Ústavní zákon]] č. 162/1998 Sb. Listinu [[novela|novelisoval]], když prodloužil možnost zadržení osoby předtím, než bude předána soudu, ze 24 na 48 hodin. I tato novelisace je sporná, neboť porušuje princip nezrušitelnosti základních práv. Tato zásada je však spíše monologem ústavodárce. | ||
Verse z 30. 10. 2005, 10:32
Listina základních práv a svobod je vnitrostátní katalog základních (ústavních) práv České republiky.
Listinu základních práv a svobod jsou povinny dodržovat a vymáhat všechny veřejné úřady. Orgánem na ochranu ústavnosti je Ústavní soud.
Listina byla původně uvozena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Po rozpadu federace ji Ústava České republiky prohlásila za součást ústavního pořádku České republiky. Recepční zákon ji ve svém výčtu neuváděl jako ústavní zákon, a proto se někteří domnívali, že byla degradována na prostý zákon. Nicméně ústava samotná ji prohlásila za součást ústavního pořádku, takže je prostým zákonům nadřazena. Byla ústavně ne zcela konformním způsobem republikována jako usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb.
Ústavní zákon č. 162/1998 Sb. Listinu novelisoval, když prodloužil možnost zadržení osoby předtím, než bude předána soudu, ze 24 na 48 hodin. I tato novelisace je sporná, neboť porušuje princip nezrušitelnosti základních práv. Tato zásada je však spíše monologem ústavodárce.
