Ústavní soud: Porovnání verzí
(rozčlenění na ČR ostatní) |
(== Československo ==) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | |||
'''Ústavní soud''' je [[úřad]], jehož úkolem je [[soud]]ní přezkum [[ústavnost]]i. | '''Ústavní soud''' je [[úřad]], jehož úkolem je [[soud]]ní přezkum [[ústavnost]]i. | ||
Ústavní soud není součástí systému [[obecný soud|obecných soudů]], ale jeho doménou je poskytovat ochranu porušeným a ohroženým [[lidská práva|lidským právům]]. Toho dociluje jednak rozhodováním o návrzích na zrušení právních předpisů a jejich částí, které mohou podat pouze kvalifikovaní navrhovatelé. | Ústavní soud není součástí systému [[obecný soud|obecných soudů]], ale jeho doménou je poskytovat ochranu porušeným a ohroženým [[lidská práva|lidským právům]]. Toho dociluje jednak rozhodováním o návrzích na zrušení právních předpisů a jejich částí, které mohou podat pouze kvalifikovaní navrhovatelé. | ||
| + | |||
| + | == Československo == | ||
| + | Ústavní soud byl zřízen zákonem č. 162/1920 [[Sb. z. a n.]] Po roce 1945 již nebyl obnoven. V roce 1968 byl obnoven novelou "socialistické" ústavy v čl. 86–101 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci. Nebyl však zřízen. Fakticky byl tedy obnoven až ústavním zákonem č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky. | ||
== Česká republika == | == Česká republika == | ||
| − | + | [[Soubor:Us1.jpg|right|thumb|225px|Budova Ústavního soudu v Brně]] | |
| + | Ústavní soud stojí na vrcholu soudního systému [[ČR|České republiky]]. Navrhovatelem zrušení právního předpis může být [[president republiky]], [[ombudsman]] nebo skupina [[poslanec|poslanců]] nebo [[senátor]]ů). V řízení o ústavní stížnosti, k jejímuž podání je oprávněn každý, kdo se cítí zkrácen na svých základních právech a kdo bezúspěšně vyčerpal všechny další prostředky, které mu platné právo dává k disposici. I s ústavní stížností může být spojen návrh na zrušení zákona nebo jeho části. | ||
Přestože Ústavní soud ve své [[judikatura|judikatuře]] mnohokrát zdůraznil, že není nejvyšším článkem systému obecných soudů, jako poslední vnitrostátní instance ''de facto'' slouží. Proti jeho rozhodnutí existuje jediný další prostředek nápravy, a to stížnost k [[Evropský soud pro lidská práva|Evropskému soudu pro lidská práva]] do Štrasburku. | Přestože Ústavní soud ve své [[judikatura|judikatuře]] mnohokrát zdůraznil, že není nejvyšším článkem systému obecných soudů, jako poslední vnitrostátní instance ''de facto'' slouží. Proti jeho rozhodnutí existuje jediný další prostředek nápravy, a to stížnost k [[Evropský soud pro lidská práva|Evropskému soudu pro lidská práva]] do Štrasburku. | ||
Verse z 17. 11. 2006, 14:53
Ústavní soud je úřad, jehož úkolem je soudní přezkum ústavnosti.
Ústavní soud není součástí systému obecných soudů, ale jeho doménou je poskytovat ochranu porušeným a ohroženým lidským právům. Toho dociluje jednak rozhodováním o návrzích na zrušení právních předpisů a jejich částí, které mohou podat pouze kvalifikovaní navrhovatelé.
Československo
Ústavní soud byl zřízen zákonem č. 162/1920 Sb. z. a n. Po roce 1945 již nebyl obnoven. V roce 1968 byl obnoven novelou "socialistické" ústavy v čl. 86–101 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci. Nebyl však zřízen. Fakticky byl tedy obnoven až ústavním zákonem č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
Česká republika
Ústavní soud stojí na vrcholu soudního systému České republiky. Navrhovatelem zrušení právního předpis může být president republiky, ombudsman nebo skupina poslanců nebo senátorů). V řízení o ústavní stížnosti, k jejímuž podání je oprávněn každý, kdo se cítí zkrácen na svých základních právech a kdo bezúspěšně vyčerpal všechny další prostředky, které mu platné právo dává k disposici. I s ústavní stížností může být spojen návrh na zrušení zákona nebo jeho části.
Přestože Ústavní soud ve své judikatuře mnohokrát zdůraznil, že není nejvyšším článkem systému obecných soudů, jako poslední vnitrostátní instance de facto slouží. Proti jeho rozhodnutí existuje jediný další prostředek nápravy, a to stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku.
Patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu president republiky. Funkční období ústavního soudce činí 10 let. Zatímco v době presidentury Václava Havla se mezi presidentem a Senátem v otázce jmenování neobjevily vážnější rozpory, po nástupu Václava Klause se o jmenování ústavních soudců rozhořel ostrý konflikt, když Senát postupně odmítl čtyři presidentem navržené kandidáty.
Právě dlouhý soudcovský mandát je jedním z faktorů, které způsobily, že Ústavní soud si přes některá rozpačitá rozhodnutí v prvních letech své existence vydobyl u odborné i laické veřejnosti značnou prestiž. Po jmenování tří bývalých politiků (Pavla Rychetského, Miloslava Výborného a Dagmar Lastovecké) se všeobecně mělo za to, že nově obsazený Ústavní soud nebude imunní vůči vlivu politických stran, nedávná rozhodnutí, zejména nález ve věci československého občanství Hugo Salma, však tyto obavy prozatím vyvracejí.
Ústavní soud v současné době na své internetové stránce ([1]) nezveřejňuje žádnou judikaturu, ta je ale bezplatně k disposici na stránce společnosti ASPI, spol. s r. o. ([2]).
Lidská práva právnických osob
Ve sporu o to, zda vedle fysických osob (lidí) mají lidská práva též právnické osoby, se český Ústavní soud přiklonil na stranu širšího výkladu a přiznal lidská práva dokonce veřejnoprávní korporaci – obci.
