Judikát: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
({{Reference}})
d
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Judikát''' v širším smyslu znamená [[soud]]ní [[rozhodnutí]], ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné [[precedens|precedentu]], který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako '''judikatura'''.
+
'''Judikát''' v širším smyslu znamená [[soud]]ní [[rozhodnutí]], ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné [[precedens|precedentu]], který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako '''judikatura'''.
 +
 
 +
Publikace judikatury přispívá k předvídatelnosti soudního rozhodování a k právní jistotě.
  
 
Stávající [[právní řád]] přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], pokud zrušují [[právní předpis]], avšak v praxi je jako [[pramen práva]] využívána i publikovaná judikatura [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], [[vrchní soud|vrchních soudů]] a v některých případech rovněž [[krajský soud|krajských soudů]]. Rozsudky [[okresní soud|okresních soudů]] se judikáty stávají jen výjimečně.
 
Stávající [[právní řád]] přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], pokud zrušují [[právní předpis]], avšak v praxi je jako [[pramen práva]] využívána i publikovaná judikatura [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], [[vrchní soud|vrchních soudů]] a v některých případech rovněž [[krajský soud|krajských soudů]]. Rozsudky [[okresní soud|okresních soudů]] se judikáty stávají jen výjimečně.
Řádka 9: Řádka 11:
 
Někdy se hovoří o soudní judikatuře, na rozdíl od judikatury [[správní úřad|správních úřadů]]. Takový termín je však pleonasmem, resp. nesprávným užitím, neboť judikátem (z lat. ''iudicare'' = soudit) může být pouze rozhodnutí soudu.
 
Někdy se hovoří o soudní judikatuře, na rozdíl od judikatury [[správní úřad|správních úřadů]]. Takový termín je však pleonasmem, resp. nesprávným užitím, neboť judikátem (z lat. ''iudicare'' = soudit) může být pouze rozhodnutí soudu.
  
== {{Interní odkazy}} ==
+
=== Zdroje judikatury===
* [[Sbírka rozhodnutí]]
+
Sbírky soudních rozhodnutí.
* [[Citace]]
+
Periodika.
* [[Právní věta]]
+
Online zdroje.
 +
 
 +
=== {{Interní odkazy}} ===
 +
* [[sbírka rozhodnutí]]
 +
* [[citace]]
 +
* [[právní věta]]
  
== {{Reference}} ==
+
=== Literatura ===
 
* [[Zdeněk Kühn]], Michal Bobek, Radim Polčák et al.: ''Judikatura a právní argumentace. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou.'' Auditorium, Praha 2006, 234 pp.
 
* [[Zdeněk Kühn]], Michal Bobek, Radim Polčák et al.: ''Judikatura a právní argumentace. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou.'' Auditorium, Praha 2006, 234 pp.
* Králík, Lukáš. Soudní rozhodnutí versus judikát a jejich zveřejňování. In: Večeřa, M., Stachoňová, M., Hapla, M. (eds). Weyrův den právní teorie. Sborník příspěvků z konference. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 200 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy university, řada teoretická, Edice Scientia, sv. č. 530. s. 141-153. ISBN 978-80-210-8001-0.
+
* Králík, Lukáš. Judikatura a její publikace. Disertační práce. Praha: PF UK, 2011.
[onilne] dostupné: https://www.law.muni.cz/sborniky/weyr/weyr2015.pdf a http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/soudni-rozhodnuti-versus-judikat-a-jejich-zverejnovani
+
* Králík, Lukáš. Soudní rozhodnutí versus judikát a jejich zveřejňování. In: Večeřa, M., Stachoňová, M., Hapla, M. (eds). Weyrův den právní teorie. Sborník příspěvků z konference. Brno: Masarykova univerzita, 201,5 s. 141-153. ISBN 978-80-210-8001-0 a https://www.law.muni.cz/sborniky/weyr/weyr2015.pdf a http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/soudni-rozhodnuti-versus-judikat-a-jejich-zverejnovani.
 +
* Králík, Lukáš. Připomínkové řízení a sbírky judikatury. Právní rozhledy, 2016, ročník 24, číslo 23-24, s. 830-835. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beckonline.cz.
 +
* Králík, Lukáš. Právní věty. Právní rozhledy, 2017, ročník 25, číslo 12, s. 437-444. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beck-online.cz.
 +
* Králík, Lukáš. Tvorba a publikace judikatury. Právník, 2018, ročník 157, číslo 4, s. 320-332. ISSN 0231-6625.
  
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==

Aktuální verse z 13. 5. 2018, 18:18

Judikát v širším smyslu znamená soudní rozhodnutí, ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné precedentu, který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako judikatura.

Publikace judikatury přispívá k předvídatelnosti soudního rozhodování a k právní jistotě.

Stávající právní řád přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům Ústavního soudu, pokud zrušují právní předpis, avšak v praxi je jako pramen práva využívána i publikovaná judikatura Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních soudů a v některých případech rovněž krajských soudů. Rozsudky okresních soudů se judikáty stávají jen výjimečně.

Cílem potřebným k zajištění právní jistoty je jednotné rozhodování soudů. To je důvodem, proč se judikáty publikují ve sbírkách a proč jsou právníky pečlivě studovány. Odpověď na mnohé otázky lze totiž nalézt pouze v judikatuře. Příkladem je hranice mezi lehkým a těžkým ublížením na zdraví, kde judikatura dospěla k hranici šesti týdnů léčby – zranění s delší dobou léčby se už pro účely trestního řízení pokládá za těžké.

Někdy se stává, že různé soudy, popř. i různé senáty téhož soudu, rozhodují v obdobných případech různým způsobem. Aby se takovým situacím předcházelo a dosáhlo se konstatní judikatury, obsahuje právní řád opatření ke sjednocení rozhodovací praxe soudů, kupř. u Nejvyššího soudu se taková věc předá k rozhodnutí Velkému senátu, v případě Ústavního soudu rozhodne místo senátu plénum.

Někdy se hovoří o soudní judikatuře, na rozdíl od judikatury správních úřadů. Takový termín je však pleonasmem, resp. nesprávným užitím, neboť judikátem (z lat. iudicare = soudit) může být pouze rozhodnutí soudu.

Zdroje judikatury

Sbírky soudních rozhodnutí. Periodika. Online zdroje.

Vizte též

Literatura

  • Zdeněk Kühn, Michal Bobek, Radim Polčák et al.: Judikatura a právní argumentace. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou. Auditorium, Praha 2006, 234 pp.
  • Králík, Lukáš. Judikatura a její publikace. Disertační práce. Praha: PF UK, 2011.
  • Králík, Lukáš. Soudní rozhodnutí versus judikát a jejich zveřejňování. In: Večeřa, M., Stachoňová, M., Hapla, M. (eds). Weyrův den právní teorie. Sborník příspěvků z konference. Brno: Masarykova univerzita, 201,5 s. 141-153. ISBN 978-80-210-8001-0 a https://www.law.muni.cz/sborniky/weyr/weyr2015.pdf a http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/soudni-rozhodnuti-versus-judikat-a-jejich-zverejnovani.
  • Králík, Lukáš. Připomínkové řízení a sbírky judikatury. Právní rozhledy, 2016, ročník 24, číslo 23-24, s. 830-835. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beckonline.cz.
  • Králík, Lukáš. Právní věty. Právní rozhledy, 2017, ročník 25, číslo 12, s. 437-444. ISSN 1210-6410. [online] dostupné: www.beck-online.cz.
  • Králík, Lukáš. Tvorba a publikace judikatury. Právník, 2018, ročník 157, číslo 4, s. 320-332. ISSN 0231-6625.

Další odkazy